Městečko Crosby v Maine se může jevit jako zcela bezvýznamné. Pro učitelku na penzi však představuje střed světa. Lidé zde prožívají svá dramata - touhu, zoufalství, žárlivost, naději i lásku.
Jak se lidé z městečka potýkají se všemi svými problémy, Olive dospívá k pochopení sebe sama a svého života; někdy bolestně, ale vždy s nelítostnou upřímností. Kniha Olive Kitteridgeová skýtá hluboký vhled do okolností a podmínek lidského života, do jeho tragédií i radostí a ukazuje, jaké trpělivosti je v něm třeba.

Nějak takto vás láká reklama na knihu Olive Kitteridgeová. Anotace hovoři podobně. Z vět, kde cítíte hlubší záměr, se až tak moc o samotném ději nedozvíte. Není to tím, že by nebylo o čem psát, ale samotná kniha až tak moc žádnou dějovou linku vlastně nemá.
Jedná se o třináct po sobě jdoucích příběhů, poskládaných za sebou jak šňůra perel. Podobně laděné příběhy, které spojuje postava učitelky Olive Kitteridgeové.
Každý příběh vám představuje nové postavy obyvatel malého městečka. Resetujete to, co jste již přečetli a začínáte pomyslně znova. Nová jména, nové dějové linky, pocity. Velmi ladně se ale posouváte v čase, kde vlastně právě Olive a její rodina je tím časovým měřítkem. 

Upřímně? Byla to pořádná fuška zvyknout si zpočátku. Žádné splašené tempo, jednotlivé příběhy se sunou velmi pomalu kupředu. První stránka, druhá, patnáctá, začátek rozhodně zkouší vaši trpělivost. Od první věty vás kniha učí přistupovat k obsahu úplně jiným stylem než jste doposud byli často zvyklí. Cílem totiž není vtáhnout vás do děje, ale sepnout nad vším, sledovat, dávat vše do souvislostí.

Tím, že nepospícháte, máte dostatečný čas se soustředit na samotné postavy. Velmi pozvolna se s nimi seznamujete, jejich jména, věk, vzájemné vztahy. Stále hlouběji, až zjistíte, že to sakra bolí je dál sledovat. Najednou cítíte, jak moc vám jsou blízcí. Jak si přejete, aby byli všichni štastní. Bráníte se tomu, kam vás autorka vede, protože, co si budeme povídat, mnoho životních cest nepřipomíná levný film. 
 

Těžko odhadnout, zda se Olive Kitteridgeová bude líbit každému, protože prostě líbivá zrovna není. Je všechno, jen ne líbivá, bohužel. A nebo bohudík? V dnešním světě snadno uchopitelných věcí díky za každou, nad kterou je zapotřebí přemýšlet.

Kniha rozhodně kvalitu má. Obsahuje tolik syrově pravdivých momentů, že patří mezi ty "až na dřeň". Rozumím, že bližší bude určitě pro ty, co už za sebou mají nějaké ty životní zkušenosti "směr nahoru a dolů". Ti v mnoha větách a situacích uvidí své touhy, strachy, naprosto všechno, čím život "obdarovává". Pro generace mladší si netroufnu odhadnout.
Přála bych si, aby zaujala, ale rozumím, pokud by byla mladšími ročníky odložena. Přesto se za ni velmi přimlouvám. Rozhodně stojí za to!