MEXICKÁ GOTIKA – variace na gotickou tradici s aktuálními dopady
31.08.2021
Stanislav Polauf
Literatura
Překvapivé oživení gotického, nebo chcete-li hrůzostrašného románu, jaký vznikal v Anglii v druhé polovině 18. století a dal vznik takovým dílům jako třeba ZÁÍHADY UDOLFA, OTRANSKÝ ZÁÍNEK či POUTNÍK MELMOTH. Moderní mexická autorka jakoby odložila stranou nejnovější děsem a strašením oplývající romány i filmy a vrací se ke kořenům toho zvláštního literárního druhu.
Když se v románu MEXICKÁ GOTIKA ocitneme v Mexiku někdy v polovině 50. let minulého století zdálo by se nemožné najít zde ty pravé kulisy pro viktoriánskou dobu, v nichž by ožíval strach, tajemno a nadpřirozené jevy (včetně duchů dávno mrtvých) a kouzel, v nichž by strašili duchové a ožívali mrtví. Autorka si poradila velmi zdařile – situovala děj do starého spoře osvětleného domu kdesi vysoko v horách, plného zákoutí, tajných chodeb a podzemí. Předimenzovaného domu bývalého podnikatele ponořeného do věčné mlhy doplněného rozsáhlým hřbitovem v okolí a obývaného podivným i postavami. Právě do takového sídla přijíždí mladá moderní dívka Noemi Taboadová, aby zde hledala nedávno provdanou sestřenici Catalinu, od níž obdržela zmatený dopis vzbuzující obavy.
Do starosvětského prostředí domu Fligh Place se Noemi vůbec nehodí. Moderní dívka, která si doma užívala flirtování, měla ráda módní oblečení a večírky plné smíchu a alkoholu, dívka s řádně prořízlou pusinkou, která dovede být jízlivá a panovačná, sem na první pohled nepatří a taklé zde není vítána. Němé až robotové služebnictvo, elegantní leč podivný Catalin manžel, nemluvná, zapšklá matka Florence a hlavně rodový patriarcha rodů Doylů „hotový Metuzalem“ Howard – to není pro ni společnost. Na sestřenici Catalině je na první pohled patrné, že zde není šťastná. Noermi se pokusí zabydlet, ale je jasné, že tady to nebude jednoduché. Tajemné kouty a chodby domu ji děsí, přísná pravidla chování není schopna dodržovat a v noci k ní přicházejí děsy, o nichž si není jista, zda jsou to byly skutečné postavy či výplody její zjitřelé mysli. Noemi má vize plné krve a zkázy, která jakoby proudila ze všech pórů ponurého domu, který jakoby ožíval a stával se jejím nepřítelem. Jediným spojencem se jí stane nejmladší slabošský člen rodu Francis, ale ani ten ji nedokáže vysvětlit všechny podivnosti kolem bohatého rodu kdysi vlastnícího důl na stříbro a ovládajícího stovky nádeníků dovážených až z Amglie, kteří skončili na místním hřbitově.
Noemina hrůza a strach se stále stupňují.. Pokus odvést Catalinu odtud se nezdaří a ukazuje se, že dům a duch starešiny Howarda plně ovládá všechny rodové příslušníky i nové příchozí.. Noemi se ocitá v pasti, z níž není úniku. Teprve nyní se dozvídá pravdu o rodovém prokletí Doylů, teprve nyní poznává pravou tvář zchudlého představitele zla - stařešiny rodu a právě v tom okamžiku se tajuplný román začne měnit na hororový.
Mladé autorce se daří od počátku zaujmout, stále stupňovat napětí a postupně odhalovat tajemnosti. Ptáte se, kde končí nadpřirozeno a začíná nevysvětlitelné tajemno, cítíte přímo v kostech obavy mladé dívky. Teprve až ve druhé polovině, kdy se Noemi marně pokusí o vysvobození sebe i své setřenice z rodového prokletí nastupuje vedle tajemna i ten pravý a nefalšovaný strach. Autor OTRANSKÉHO ZÁMKU Horace Walpole či ostatní autoři gotického románu by zatleskali rozbujelé fantazii autorky a byli potěšeni, kam a do jakých důsledků může hrůza dojít. I čtenář, zvyklý na moderní strašidelné a děsuplné příběhy, zde najde tu pravou ukázku hororového děsu, s nímž se v tak koncentrované podobě setká jen málokdy.
Silvia Moreno.Garciová je zdárnou žačkou gotických autorů a překračuje je v tom, jak vše dovede zasadit do současné doby a jejích politických problémů. Není jí cizí žádné téma, ať již jsou to silná pouta k minulosti, rodinné vazby, rodové prokletí, z něhož není úniku, převtělování a přemisťování duše, nebojí se zveličit lidskou špatnost a špinavost a najít pro všechno logické byť kuriózní vysvětlení. Vše je napsáno s lehkostí, čtenáři se vysvětlení podsouvá postupně a za přítomnosti stálého pocitu strachu a ohrožení. Z jejího románu sálá odvěké zlo, ale také síla hlavní hrdinky s ním bojovat a navždy jej zažehnat.
Román je tak nejen fantastickou četbou od níž čekáte mrazení v zádech a silný zážitek, ale přesahuje svou mnohotvárností obvyklá schémata. Své si v něm najdou jak ti, kdož se nebojí nadpřirozených jevů, duchařiny a tajemna, ale také ti, kdož jako středověcí myslitelé sní o dlouhověkosti, přenášení myšlenek a znovuzrození v jiném těle. Určitě dáte pravdu citátu na obálce:„Jako by se Lovecraft potkal někde v Jižní Americe se sestrami Brontëovými.“ (The Guardiam). Román MEXICKÁ GOTIKA patří k překvapením na bohatém, leč často šedivém knižním trhu, upozorňuje na kvalitu autorky (o její knize BOHOVÉ JADEITU A STÍNU jsme v Rozhledně webmagazinu.cz psali a najdete tam i její profil) a uspokojí i náročného čtenáře (včetně mykologů).
************************************************
Silvia Moreno-Garciová: MEXICKÁ GOTIKA
z anglického originálu Mexican Gothic přeložila Ivana Svobodová
vydalo nakladatelství Host, Brno, 2021