OdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)
Pět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?Havlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě5 netradičních grilovacích receptů pro dokonalé létoJak putovat světemSelf-care: Klíč k harmonii v moderním světěŽeny, mistryně, umělkyně 1300–1900 Mechanická princeznaPrázdniny pro zaláskovanéFestival Prague Sounds
Jdu s kytarou omšelou pod okno Ti hrát, mou píseň nesmělou vyslechneš snad. Tma ze Tvé ložnice mou naději nesníží, za svitu měsíce v okně Tě vyhlížím. Začínám sloku třaslavým hlasem, srdce až v hrdle ve zpěvu mi brání. Tvůj pokoj konečně procitá jasem, snad nedáš mi košem, že ruším Ti spaní. Otvíráš okno a v ohnisku záře došel mi dech, nastal ve mně zkrat.
Z patra se na mne smějí dvě tváře, Ty a můj nejlepší kamarád. Srdce mým očím zoufale nevěří, zůstalo pod oknem, zbytek písně Ti dluží. Kytaru nechal jsem opřenou u dveří, do strun jsem zapletl kytici růží. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.