Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
Tip na výlet: Z empírového unikátu na gotické DobroniceDOPORUČUJI filmy Studia GhibliJedinečná edice deskové hry MonopolyPředstavení Kompani Giraff spojuje nový cirkus, magii a hudbu BeirutTip na výlet: Litoměřice jsou diamantem severuMáte rádi fantasy žánr a historii? A už jste byli na PevnostConu? Dokumentární film na tabuizované téma smrtiKino, jak ho neznáteSlibný start sezóny v Divadle ViolaKaždý dokáže změnit svět – Ozi: Hlas pralesa Algoritmus lásky – Paradoxy současného světa v mimořádném románuObrazy Josefa Kotrby se objeví hned na dvou výstavách
Jdu s kytarou omšelou pod okno Ti hrát, mou píseň nesmělou vyslechneš snad. Tma ze Tvé ložnice mou naději nesníží, za svitu měsíce v okně Tě vyhlížím. Začínám sloku třaslavým hlasem, srdce až v hrdle ve zpěvu mi brání. Tvůj pokoj konečně procitá jasem, snad nedáš mi košem, že ruším Ti spaní. Otvíráš okno a v ohnisku záře došel mi dech, nastal ve mně zkrat.
Z patra se na mne smějí dvě tváře, Ty a můj nejlepší kamarád. Srdce mým očím zoufale nevěří, zůstalo pod oknem, zbytek písně Ti dluží. Kytaru nechal jsem opřenou u dveří, do strun jsem zapletl kytici růží. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.