U nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenkaPomsta
Povím-li Rómeo, musím říct Alfa XOXO a ASAPPřed válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z frontyKonzervatoř Taneční centrum Praha uvede absolventská představeníHvězdy nectím, ale podléhám onomu trenduKde jsme ještě nebyli...Medvídkovi Pú ze Stokorcového lesa je 100 letChyše Karla ČapkaGoldbergovi od 10.6. na FilmBox Comedy, tak to je návrat do osmdesátek!Valinovi VlciJantarové slzyDoktor chybně zvaný O-O
| Je to pár dnů, co sundal jsem ze dveří jmenovku s Tvým jménem. A těch pár dnů vyhýbám se těm dveřím. Je to pár měsíců, co viděl jsem Tvůj bezstarostný smích, jiskru v očích, radost ze života v nich. Je to pár vteřin, co myslel jsem na Tebe, vzpomínal. Stále nevěřím, že sen o štěstí se mi asi jen zdál. Vždy když vstoupím do našeho bytu, vcházím do minulého času. Vidím Tvůj stín, všude cítím Tvou entitu, vánek s vůní Tvých vlasů. V ložnici Tvá rozečtená kniha. Snažím se dočíst ji za Tebe. Však jen co ji vezmu do dlaní, za pár vteřin oči mi vlhnou, obličej nořím do Tvých peřin. |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.