Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
Tip na výlet: Z empírového unikátu na gotické DobroniceDOPORUČUJI filmy Studia GhibliJedinečná edice deskové hry MonopolyPředstavení Kompani Giraff spojuje nový cirkus, magii a hudbu BeirutTip na výlet: Litoměřice jsou diamantem severuMáte rádi fantasy žánr a historii? A už jste byli na PevnostConu? Dokumentární film na tabuizované téma smrtiKino, jak ho neznáteSlibný start sezóny v Divadle ViolaKaždý dokáže změnit svět – Ozi: Hlas pralesa Algoritmus lásky – Paradoxy současného světa v mimořádném románuObrazy Josefa Kotrby se objeví hned na dvou výstavách
Ležíš si na gauči, jen v noční košilce, Tvé krásné nohy už nepatří mi. Ač připraven byl bych ve chvilce, Tvůj výraz bez zájmu těžko mne vzpřímí. Odcházím vedle, do ložnice, utápět se ve svém světě. V komodě čeká mne slivovice, ta pomůže, když srdce chce Tě. To srdce brání se přímluvám těla, že každá žena je skvělá. Že chybí mi pouze fyzický dotek bez starostí a bez kalhotek. Proč už to není, jak bývalo kdysi? Ty jsi snad stará? Já jsem snad mladý? Ta slivovice mé myšlenky mísí, jsem v přípravách smilné zrady. Tak se jdu ujistit, že nejsi lačná a jsem i rád, že děláš, že spíš. Odjíždím na místo, kde každá je vláčná, tam něhu si zaplatit smíš. I cizí žena se líp, než Ty, chová. Kde jsou ty časy, kdy byla jsi snová. Zdroj fotografie: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.