Jak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita Svátky vánoční
Knižní leden5 významných kulatých výročí české kultury8 překvapivých faktů o kultovním Jurském parkuFantomová bolest – česká premiéra působivého tanečního dramatuTanči aneb pohybovník KVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Po kafkovsku nejen o Praze4. února, den boje proti rakovině: Počet lidí s touto diagnózou roste...Vrcholí „Line“ edice Suprahonu – Blues Rock Line 1968-89Láska k temnotámKdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéForman na Letní scéně Musea Kampa
Do Getseman šli po večeři tiše: „Rozprchnete se, zmizíte jak mlha, zůstanu sám zde – ve hvězdách se píše, zapřeš mě dřív, než kohout zakokrhá.“ Hleděli tehdy divně na Ježíše, Petr se bránil: „Budu s tebou stále.“ „Zapřeš mě třikrát, byť to nechceš slyšet.“ Bylo to celé zvláštní – nenadálé. Jidáš ho zradil – okatě ho líbá, Ježíš byl zatčen, vojáky je vlečen. „Proč máte hole? V čem tkví moje chyba? Proč na má slova tasíte hned meče?“ Jak již to bývá, všichni rozprchli se, včetně těch, kdo se nejvíc holedbali, že budou radši sami zítra viset, než zradit proto, že se tuze báli. Jak již to bývá, tak je osamělý ten, kdo se zvůli nejpříměji vzepře. Ti, kdo šli s ním, ho ještě pohaněli, podřízli by ho jako řezník vepře. Ze strachu vzniká hysterická vřava. Kde kdo si chrání kůži svého hrdla. Že prý je blázen ten, kdo neudává, tvář dříve milým děsem rázem ztvrdla. Poznáte bídu, když jde do tuhého, samotu, bezmoc, křivdu, která sžírá. Zůstaly trny, kde květ voněl něhou, kde dřív stál palác, zeje černá díra. Hlásit se k němu značí vlastní zkázu. Přátele nutí, aby se ho zřekli. Málo z těch, kdo jsou na okraji srázu, bez obav dál jde – třeba do předpeklí. Z pravdy se stane děvka nežádoucí, v špinavých šatech, která páchne pouze. Kde kdo chce krev – pak stranou jde vždy soucit, kde vládne strach, tam urodí se nouze. Ti, kteří prchli, po čase se vrátí. Z kříže jsou třísky s rezavými hřeby. I z dříve ctěných budou desperáti. Nerezignovat – to je zapotřebí… Audioverze básně: http://www.muamarek.cz/files/mp3/nerezignovat.mp3 Foto: vlastní |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.