Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Znojmo podle Moniky FrecerovéOsvědčené verše z pradávné MateřídouškyDětská, ale nedětinská hrubínologieSta let by se dožil Fidel CastroCo mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázkaBásník HalasJohnu Dicksonu Carrovi by bylo 120 letKdo byl Frank HellerProdaná nevěsta pod širým nebem na zámku Liteň120 let od narození kouzelníka RawsonaMajor Zeman a zavražděná
Advent se hrbí – chybí atmosféra, jen vločka spadne – ihned začne tát. Staleté vrby šeptnou u jezera, že je prý snadné splynout v agregát. Koleda nezní – v řevu houfnic vázne, množí se hroby – mramor tiší pláč. Slova jsou vězni v řeči nehorázné. Granáty zdobí prasklý květináč. Pod stromy leží místo darů tíha, na nebi hvězda črtá do tmy kříž. Když bláto sněží, úzkost v noře číhá. Když se sen nezdá, prázdnota je blíž. Cukroví lepí krví, která mládne, zápach se vine jako černá nit. Na větvích střepy nejsou nenápadné. Zvon krytý stínem bude z lesa znít… Audioverze: http://www.muamarek.cz/files/mp3/do-tepu-vran.mp3 Foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.