U nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenkaPomsta
Zvláštní Ludvík Souček: bylo by mu stoKlepy a báchorky admirála MachorkyBýti hercem. Jest to kauf?52 historek, humor na hraně a jazyk, který se používáDědictví: Tiché sourozenecké křivdy pod povrchemMrzutá rybka? Humor a úžasně barevný oceánSvobodomyslné postřehy ze Světa knihy 2026Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanemTarzan a Jane, oba nakresleni překrásněPovím-li Rómeo, musím říct Alfa XOXO a ASAPPřed válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z fronty
| Ponurá země, mrtvé trosky. Nikoliv po válce, náletu sarančat... To po zradě, jež chodí bosky, však stopy nechá jak z bagančat. Vyprahlé srdce, mysl bez spánku, nervy jak síťky pavučin potácejících se ve vánku. Vztah ve lži, stavěný z buničin. Ochota odpouštět, nezavřít dveře, zůstat, ač budoucnost v loji. Chuť začít zas pracovat na důvěře, chuť věřit, že to za to stojí. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.