Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Online kurz tvůrčího psaníZ čeho je mi vážně moc smutnoTři havárie jednoho kolařeCo mě v listopadu zaujalo na NetflixuLidé bez dějin jsou prachNeratov: Příběh kostela pro všechnyOta Filip jako ten poslední ze starých deníkůPůlnoc je nejtemnější hodina – jak pro koho...Filmový muzikál ČarodějkaLiška, delfín a špaček: Jak letouny Aero získaly svá zvířecí jménaI advent může být hořký...Filmování s režisérem Robertem Sedláčkem
Potoky zurčí, voda teče krajinou. Pijí z nich pokorná zvířata. Chladím si nohy pod hladinou. Čas se zlomil. Dívám se do očí krávám a vidím v nich mír. Proto už léta nejím hovězí. Přichází drobný letní déšť, padá jako mana. Uvnitř se otvírá škeble na dně tůně. Vítr umřel v enklávě klidu, schovaní brouci začínají hledat v trávě potravu. Vtom zapálí osiku zapomenutý blesk. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.