OdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)
Pět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?Havlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě5 netradičních grilovacích receptů pro dokonalé létoJak putovat světemSelf-care: Klíč k harmonii v moderním světěŽeny, mistryně, umělkyně 1300–1900 Mechanická princeznaPrázdniny pro zaláskovanéFestival Prague Sounds
Řádky jsou smazané – v mezerách klíčí glosy, až bezmoc pramení tam, kde se vlévá zášť. Kdo těch se zastane, kdo denně kříž svůj nosí na slabém rameni, jež kryje starý plášť? Sny dávno semleté do pytle ze stejnosti nikdo snad nehledá – již dávno sešlo z nich. Nic než jed nekvete – propast nic nepřemostí, jen paměť, šereda – si neodpustí smích. Trpký a hořce zlý vytváří táhlá echa, krysy se rozlezly – a s nimi stoka spěchá. Půda je spálená – a vzduch je toxický. Však natruc pohromám vždy něco nové klíčí. Já radost z toho mám, že zrod má plno příčin: Naděje znamená nemuset do klícky… Foto: pixabay.com |
Moc hezké a výmluvné.
Velmi děkuji.
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.