Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Meky Žbirka ožije v reedicích, na Symphonic Night i jinakNocleh u Párala, vzpomínka na HrabalaBožena Němcová a magieDavid Copperfield má kulatinyRené Goscinnymu by bylo stoŠok z umělé inteligenceDevět hororů od vikáře MaldenaUž to zase začíná... Škola, povinnostiO statečné princezně aneb Mrvý horší čerta, čert horší čarodějkySkutečný život římských císařů: Jak se vládne světu? S umělou inteligencí lze mluvit jako s člověkemThankskilling Day: Trailer k únikovce, která se mění ve smrtelnou past
Věnováno Anně Mae Bullock alias Tině Turner (26. 11. 1939 - 24. 5. 2023)
Přikládám svůj pokus o kresbu...
Přežít své syny – už jen to je hrozné. Na růžích stláno nikdy neměla. Hlas v jejím hrdle uzrálým byl hroznem ve vyschlé půdě, co je nesmělá. Dynamit. Lovec. Ovoce je divné. Když přišla, tryskal gejzír z pódií. Ten dává radost, na nějž smutek kývne: Prožitek trvá – hmota pomíjí. Zažila vzestup, znala hořké pády. V osmdesáti hlas měla dál mladý. I když vosk roztál – svíce nezhasíná. Zůstaňme spolu – název jedné z písní: Poznala žal – i všechno, co si vysní. Odešla Anna – zůstala však Tina… ![]() |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.