Snímek se ani příliš nevrací k tomu, co bylo. Dívka jen letmo připomene, jak ji jednou ráno u auta přepadl bývalý partner, který neunesl, že se s ním rozešla. Chrstl jí do tváře kyselinu, Martina si z té chvíle pamatuje jen šok, paniku a nepředstavitelnou bolest. Tehdy v listopadu 2013 se v České republice stala teprve druhou ženou, která takto brutální útok kyselinou přežila. Oslepla a musela se naučit žít znovu a jinak. Utočník Jan. D. dostal 23 let. Nikdy ho nenapadlo se omluvit, nikdy se nepřiznal. Počet důkazů byl však tak veliký, že jej soud poslal za mříže.

Jak se žije s novou tváří?
Věnujme se ale hrdince Martině, která se musela naučit žít poté. Jednoduché to neměla. Asi vás napadne, že se musela bát vycházet, když přišla o zrak a netušila, kdo kde čeká. Nástrah jí však osud přichystal ještě víc. Například v osobě jejího tehdejšího partnera, který ji v podstatě obvinil, že mu zničila jeho sen o krásném životě, když se jí toto stalo. Nechápete a jen si říkáte, že za ty všechny prevíty Martina najde prince na bílém koni. Ale nepředbíhejme. Dokument mapuje Martinin život, odhaluje víc než její tvář. Sleduje její nejhlubší pády i největší pokroky, jako např. založení platformy Burn Fighters, která pomáhá lidem s popáleninami

Indie, Afghánistán, Martina 
„Kyselinové útoky páchané na ženách jsme točily už před mnoha lety v Indii. Téma znetvořených žen, které se vzepřely systému a dosáhly i změny míry trestu za tak otřesný čin, ve mně rezonovalo ještě dlouho poté. Pátrala jsem, zda i u nás máme podobné případy. A tak jsem potkala Martinu. Už při první schůzce jsem věděla, že její příběh chci sledovat kamerou.“ přibližuje setkání s hlavní protagonistkou svého celovečerního debutu režisérka Jarmila Štuková, která již v minulosti dokumentovala násilí na ženách v Afghánistánu, Kamerunu či válku v Iráku a Sýrii. „Martina si mě získala svou odvahou jít dál, neustrnout na místě v křivdě a v bolesti, po nichž by bylo v její situaci nejjednodušší sáhnout. Ona si ale vybrala jinou cestu,” říká producentka filmu a spoluautorka scénáře Maja Hamplová, která mj. stojí za očekávaným dramatem Úsvit či televizní minisérií Iveta. 



Jak se učit „vidět" bez zraku?
Snímek vznikal celých devět let a formálně je tak velmi pestrý. Tvůrkyně a tvůrci vycházeli z observačního způsobu natáčení v kombinaci s deníkovým stylem záznamů. Jedním z hlavních vizuálních motivů se stala haptika neboli fyzický kontakt hmatem, který nejlépe reflektuje vnitřní svět Martiny poté, co po agresivním kyselinovém útoku přišla o svůj zrak. „V podstate som vychádzala z premisy ženy, ktorú fyzicky napadne útočník, v mnohých prípadoch práve partner, najbližší, alebo bývalý partner, čo sa bohužiaľ deje v 70 percentách prípadov fyzického násilia na ženách,“ prozrazuje zpěvačka a skladatelka Katarzia, která pro film složila snovou, byť naléhavou ústřední píseň s názvem Ruže sú gýčový kvet. Divák si s Martinou projde první roky, kdy vidí, jak musela nosit masku na tlakovou masáž. Pojede s ní do Ameriky za specialisty, kteří vysloví ortel, zda je možná operace zraku. Také uvidíte, jak dívka znovu získávala důvvěru k mužům. „Ráda bych, aby byl můj příběh nejen pro ženy, ale pro každého především příběhem naděje. Naděje, že i když jste na dně, neznamená to konec,” dodává sama hlavní protagonistka snímku Martina, která za svou odvahu, vůli a osvětovou činnost obdržela Cenu Olgy Havlové. Snad napovíme, že i když začátek filmu je tragický, konec se nese v duchu happy endu. Cesta k němu je však velmi poutavá.  
 
Film Moje nová tvář režisérky Jarmily Štukové a producentky Maji Hamplové byl podpořen Státním fondem kinematografie. Koproducenty filmu jsou Česká televize a Hangar Films. Kinodistribuci v České republice a na Slovensku zajišťuje Falcon a.s. Snímek bude v kinodistribuci dostupný i se speciálním audio komentářem pro neslyšící divačky a diváky.  

Snímek přijde do kin už zítra, 26. října, o den později, tedy 27. října, se představí na 27. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, a to v soutěžní sekci Česká radost. 

Podívejte se na ukázku:



Zdroj: 2media.cz