Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 8.9.2024, svátek má Mariana 

Hledej

Autorský web

Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online


Nejčtenější za 14 dní

Tip na výlet: Z empírového unikátu na gotické DobroniceROZSUDEK SMRTI – Ve víně se místo pravdy někdy skrývá smrtAnnabelle přivedla na svět Dear CaliTři kapitáni: Space opera, od které se těžko odtrhneteNa Vinici sv. Kláry již brzy vypukne tradiční vinobraníŽijeme lidsky? Jak moc se naše bydlení měnilo s dobou?FOTOREPORTÁŽ ze safari na vlastní zahraděKVÍZ: Poznáš knižní postavu?DOPORUČUJI tyto knihy na odpolední čteníSkryté dějiny revoluce oxfordských překladatelůNový podcast Med a peří přichází s celou řadou tématPivovar Velké Popovice zahájí babí léto tradičním Klobáskofestem


Spolupracujeme

Nabízíme mediální partnerství

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Dotazník

01.12.2023   Eva De Filippová   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

DotazníkKdyž si dospělí hrají, chodí třeba i na kurz tvůrčího psaní na Univerzitě třetího věku, díky kterému napíší příběh o tom, jak si dospělí hrají...

Další minipříběh ze sbírky povídek a úvah 7 kamenů 

„Jiřko, půjč mi, prosím, ty kartičky s otázkami a od-pověďmi," prosila jsem ještě jako malá holka svou rozvedenou sestru, když jsem jí chodila na noc hlídat děti.
„Jo, klidně," odsouhlasila a vyndala ze zásuvky dva balíčky. Zelený s otázkami a růžový s odpověďmi.
Malým synovcům jsem přečetla pohádku a zazpívala jim. Poté, co usnuli, jsem se pustila do hry s kartičkami. Vytáhla jsem si třeba otázku: „Máš ráda sladkosti?" A na ni pak odpověď: „Jen když prší." No samé legrační a nesmyslné výrazy. Smála jsem se jim kolikrát do pozdního večera.
O pár let později jsem si usmyslela uspořádat na mé chaloupce třídní sraz. „Čím bych ty holky mohla ještě zabavit?" kladla jsem si otázku. A vzápětí se mi vybavila výše zmíněná hra.
„Jé, já už je dávno nemám, někomu jsem je půjčila a on mi je nevrátil," reagovala sestra posmutněle na můj dotaz, zdali má ještě ty kartičky.
„Tak to abych si vymyslela něco jiného, ale v podobném duchu," řekla jsem si a začala dumat. Měla jsem zrovna před sebou nějaké noviny a bezděky jsem pohlédla na velký červený nadpis článku: SVATÝ MUŽ. Na dalších stránkách se pak objevily nápisy jako: ČIPERNÝ DĚDA nebo URAŽENÝ FEŠÁK či BOUŘLIVÁK S OSTRÝM JAZYKEM a podobně.
No to by byly skvělé odpovědi pro muže na otázku KDO JSI? Nápisy jsem si vystřihla, dala do obálky a současně se zarazila. „Vždyť ty nebudeš mít na srazu chlapy, ale jen spolužačky," vytkla jsem si v duchu a jala se hledat odpovědi pro dámy. Oči dále klouzaly po nápisech: DOKONALÁ ŽENA; NOČNÍ MŮRA; REBELKA Z RÁJE; HOLKA NA KRÁTKOU TRAŤ; NEOKOUKANÁ DRAČICE. Vida! Spatřeno, vystřiženo, uloženo. „To se s holkama nasmějeme!“ představovala jsem si.
Avšak co dál? Přece se nespokojíme jen s jednou otázkou a odpovědí! To chce ještě nějak rozvést.
Listuji novinami a časopisy a vidím další zajímavé nadpisy: DOLARY V MATRACI; KOSTI MAMUTŮ A TYGRŮ; BRILIANTY ZE STUDNĚ; MASOŽRAVÉ ROSTLINY; POSTEL S VOLANTEM. Co tohle? Jakou otázku k tomu vymyslet? Už to mám! CO MÁŠ DOMA NEJCENNĚJŠÍHO? A opět vystřiženo, uloženo.
Brzy na sebe nenechaly čekat další zajímavé titulky z novin coby odpovědi a hned se k nim z říše fantazie začaly přidružovat otázky. Například: KDE NEJRADĚJI TRÁVÍŠ VOLNÝ ČAS?
A odpovědi: NA JEHLIČÍ; NA VĚTRNÉ HŮRCE; V ČERNÉM TUNELU.
Na dotaz CO MÁŠ PŘI TOM NA SOBĚ? nalézám odpovědi: KOŽICH; RŮŽOVÉ SAKO; PYŽAMO. Nebo na otázku CO K TOMU POTŘEBUJEŠ? se našlo: ŽVÝKAČKY PŘÍJEMNÉ CHUTI A SVĚŽESTI; ČERVENÉ VAJÍČKO; VELKOU LOUŽI. A tak pokračuji dále.
Jak tu hru nazvat? Přemýšlela jsem a brzy bylo jasno: DOTAZNÍK.
Na třídním srazu nám při této hře vydržel hlasitý smích až do pozdních nočních hodin. Hru od té doby v průběhu času využívám při setkání spolupracovnic nebo přátel a stále doplňuji dalšími vtipnými titulky. To vám prostě nedá, spatříte-li například titulek: POSLANECKÝ PLAT. No nepřiřaďte k tomu otázku: CO SI PŘEJEŠ V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI?
A přesně takhle to vypadá, když si dospělí, neřku-li dokonce lidé zralého věku, hrají. Těší mě, že k nim také patřím, i přestože to někomu možná zavání infantilitou. Učitelka v mateřské školce se holt ve mně nezapře. Ale co, aspoň má člověk pocit veselejšího žití.
 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0566 s