Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Neviditelné pasti očima autorek: Co nás drží v šachu a jak najít cestu ven?Petra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románPřed sto lety zemřel Václav Sojka, podivuhodný dramatik100 let od narození Ludvíka VaculíkaObyčejná a neplánovaná smrt Jiřího SchelingeraJak překonat autismusZnojmo podle Moniky FrecerovéNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Osvědčené verše z pradávné MateřídouškyCo mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázkaSta let by se dožil Fidel CastroDětská, ale nedětinská hrubínologie
Nový román Renaty Šindelářové se odehrává v Krušných horách a sama autorka tvrdí, že je to její srdcovka. Stejně jako hrdinka příběhu totiž miluje přírodu a samozřejmě právě Krušné hory. Spisovatelka od dětství žije na jejich úpatí, celý její život i rodokmen je jimi ovlivněn. "Spousta mých předků pochází ze zaniklých krušnohorských a podkrušnohorských vesnic," tvrdí. Hory si zamilovala i pro jejich nespoutanost a bolavou historii.
Hory se hlavní hrdince Berenice vpily pod kůži, staly se její neoddiskutovatelnou součástí. Jako by jí už v prvním nadechnutí vtiskly do krvinek svou DNA. Vyrůstala sice ve městě, ale nejspokojeněji se cítí, když stojí na kraji rašeliniště, krušnohorský vítr jí pohazuje vlasy a všude kolem ní, kam jen oko dohlédne, se rozprostírá les… Co má společného s vlky? Stejně jako oni se nejvíc ze všeho bojí lidí. Stejně jako jejich srdce, i to její rozbolavěle prahne po rodinném kruhu. Stejně jako jejich duše, i ta její nutně potřebuje dostatek svobodného prostoru. 
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.