Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Rozhovor s Martinou Bittnerovou o andělech a lidských chybáchFOTOPOSTŘEHY: Pes mnoha tváříUkrajinské pohádkyVánoce u Čapků aneb Jak Karel a Olinka pekli cukrovíSyrový průvodce hrdinstvím, zradou a cenou za svoboduŽivot pochází ze životaVaše teta tak mluvila s dětmi, pochopení většiny nečekejtePlast je pastMistr hrůzy se narodil před 125 letyZ čeho je mi vážně moc smutnoOnline kurz tvůrčího psaníJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne piš
Mnozí z nás potřebují nějaký záchytný bod. Bohužel zdaleka ne všichni ho mohou najít ve svém dětství. Má báseň poukazuje na důležitost šťastného dětství, neboť právě vzpomínky na něj mohou být útočištěm v neradostné dospělosti...
Někdy se toulám v stále věčném kdysi: Fotografie skrývá dávný svět, ve kterém láska s radostí se mísí, a v němž se srdce něhou umí chvět. Někdy se vydám tam, kde dětské rysy naučí hory duši rozumět. Kde touhu poznat sněžné vločky křísí, aniž vás nutí mluvit rozumně. Člověk se vrací někam do bezpečí, někam, kde světlo ze vzpomínek léčí, někam, kde každou cestu dobře zná. Vešel jsem s chutí tam, kde s velkou péčí potok vás skrz led v zimě ubezpečí: Mráz zmizí v dubnu, když ne do března… Fotografie: pixabay.com, archiv autora |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.