ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
středa 4.12.2024, svátek má
Barbora
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Nejčtenější za 14 dní
Rozhovor s Martinou Bittnerovou o andělech a lidských chybáchFOTOPOSTŘEHY: Pes mnoha tváříUkrajinské pohádkyVánoce u Čapků aneb Jak Karel a Olinka pekli cukrovíSyrový průvodce hrdinstvím, zradou a cenou za svoboduŽivot pochází ze životaVaše teta tak mluvila s dětmi, pochopení většiny nečekejtePlast je pastMistr hrůzy se narodil před 125 letyZ čeho je mi vážně moc smutnoOnline kurz tvůrčího psaníJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne piš
Slzotvůrce trhá rekordy. Právem
07.06.2024 Kateřina Sovová Film
Nebesky modrá knížka s třpytivým motýlem na obálce působí už nějaký ten pátek v rodné Itálii doslova hysterii u místních mladých žen a dívek. S příchodem jejího filmového zpracování na Netflix v dubnu letošního roku začal Slzotvůrce mizet kosmickou rychlostí z regálů knihkupectví po celém světě a Netflix záhy ohlásil jeden ze svých nejúspěšnějších filmových počinů vůbec. Co stojí za úspěchem tohoto, překvapivě evropského, Young Adult románu?
Na počátku všeho hledejme italskou autorku, vystupující pod pseudonymem Erin Doom. V roce 2017 ji zlákalo psaní na populární Wattpad, sociální síť pro začínající spisovatele, na němž začala po částech uveřejňovat svoje první dva romány. Slzotvůrce zaujal rychlostí blesku, a po jeho vydání se jenom v jeho rodné Itálii prodalo více jak 450 000 výtisků (číslo uváděné ke konci roku 2022). Knížka byla následně přeložena do 18 světových jazyků včetně češtiny, a tak nikoho asi nepřekvapí, že filmová adaptace na sebe nenechala dlouho čekat.
Slzotvůrce – Kniha
Přestože Erin Doom vystavěla svůj bestseller na snad všech osvědčených principech (a do jisté míry klišé) úspěšné Young Adult literatury, výsledek jejího snažení příjemně překvapuje. Slzotvůrce vybočuje z řady tuctových románů. Knížka oplývá zajímavě vypointovaným příběhem, vyprávěným jak z pohledu ústředního hrdiny tak hrdinky, stavící na jejich traumatech, a posléze osudové lásce. Autorka čtenáři chytře a v pravou chvíli odhaluje nové skutečnosti, měnící jeho pohled na celý příběh. Slzotvůrci sluší líbivé citáty v úvodu jednotlivých kapitol stejně jako jasný, nekomplikovaný jazyk autorčina vyprávění, nutící tu a tam k hlubšímu zamyšlení.
O čem to tedy je...?
Osiřelá Nika končí po smrti rodičů v dětském domově, přezdívanému Hrob. Mladá dívka netouží po ničem jiném než nalézt novou adoptivní rodinu. Když má v sedmnácti letech svůj sen konečně nadosah, odchází k pěstounům společně Rigelem – nevšedně krásným chytrým mladíkem, který ji však po celou dobu strávenou v Hrobě vždy otevřeně nenáviděl.
On, odložené dítě, nalezené v proutěném košíku pod hvězdnou oblohou, následně pojmenované podle nejzářivější hvězdy souhvězdí Orionu. Prominentní sirotek a miláček bývalé ředitelky domova, díky níž bravurně ovládl hru na klavír. Kamarád se všemi, kromě jediné – Niky.
Ona, hodná nesmělá a citlivá, plně nesoucí břímě Hrobu se všemi jeho nástrahami. Snílek, nalézající útěchu v přírodě, v říši ptáků, drobných zvířátek a hmyzu, vyskytujících se na travnatých dvorcích, obehnaných nepřekonatelnou zdí jejího vězení. Dva rozdílné světy, dvě, na první pohled nesourodé povahy, má nyní spojit - jaká to ironie - sourozenecké pouto.
Přesto existuje něco, co Rigela s Nikou spojuje. Na strašidelný příběh o Slzotvůrci věří každé dítě, které kdy Hrobem prošlo. Legenda pojednává o tajemném muži, mající schopnost ostatní rozplakat a probudit v nich dávno zapomenuté city. Každý z nás má prý toho svého. Mohou si snad právě Rigel s Nikou být navzájem svými Slzotvůrci? Jak je to vlastně s pohádkami? Mohou skončit šťastně, i kdyby vlk nebyl tím, za koho ho ostatní považují?
Pokud vám poslední věta zní poněkud nepochopitelně, je to v pořádku. Je to totiž právě kostrbatá teorie o schématu pohádky a jejího šťastného konce, která knížce ubírá na sexappealu, a do které se Erin Doom ve snaze o jakousi filozofickou konstrukci, z mého pohledu, poněkud nešťastně zapletla. Naštěstí pro čtenáře, ten víceméně chápe, o co autorce jde, a je ochoten jí tato místa tolerovat ve prospěch jejího čtivého, nebývale něžného a citlivě popsaného milostného příběhu.
Slzotvůrce staví na představách a domněnkách, romantických scénách, díky nimž Doom postupně buduje naši představu o vztahu Niky a Rigela, aby nám posléze předvedla svoji vizi nejryzejší lásky a vášně, kterou Rigel s Nikou společně reprezentují. Popis sexuálních scén v Slzotvůrci ve finále slouží k dokreslení hloubky tohoto vztahu, nikoliv k popisu pouhé neodvratné přitažlivosti mezi oběma ústředními aktéry. Přes vážnost tématu a celkově skličující atmosféru, provázející tento román, svoje místo si zde nachází i toliko potřebný humor, intimní scény nevyjímaje.
Film
https://youtu.be/0DfDyUnzu1c?si=mk9hDxHsw1lWH0wJ
Vtěsnat přes pět set stránek románu do devadesáti minutové stopáže, to už chce pořádnou odvahu, neřkuli schopnosti. Jak se nyní ukazuje, sázka na tvůrčí tým pod vedením režiséra a Alessandra Genovesiho se Italům jednoznačně vyplatila. Společný scénář Genovesiho a Eleonory Fiorini dokázal z knížky bravurně vytáhnout klíčové myšlenky a scény. Film od začátku udržuje spád a nenudí. Pracuje chytře s flashbacky, po vzoru Stmívání používá barevné filtry a klade důraz na detaily, které ocení milovníci původního románu. Za velmi šťastné lze považovat obsazení snad všech postav, v čele s ústřední mileneckou dvojicí. Rigela výtečně ztvárnil římský hip-hoper a model, pětadvacetiletý Simone Baldasseroni alias Biondo. Je poněkud úsměvné, že černovlasého mladíka si zahrál právě Simone, jež svoji kariéru, kterou započal už v šestnácti letech, postavil na blonďatých vlasech. Kvůli roli Rigela nicméně neváhal vlasy přebarvit, citelně zhubnout a potrápit tělo v posilovně. Pokud připočteme k dobru jeho hru na klavír a nezanedbatelné herecké nadání, pro postavu Rigela si Italové nemohli najít lepšího představitele.
Herečka Caterina Ferioli odevdzává v roli něžné Niky přesně to, co bychom po přečtení románu očekávali. Dodává ji přirozenou dívčí krásu, ukazuje její nejistotu, ale také odhodlání odhalit za každou cenu tajemství Rigelova chování. Mezi oběma herci existuje na plátně až hmatatelná chemie. Co se intimností týče, film si vystačí s několika málo převážně oblečenými scénami. Ty jsou ovšem zahrané s takovou vášní a naléhavostí, že hravě přebijí svoji o poznání více explicitní konkurenci v daném žánru.
Slzotvůrce možná není pro filmové kritiky pověstným želízkem v ohni, ale díky slušné produkci, inteligentnímu a dobře odvedenému scénáři, a v neposlední řadě také velmi povedenému soundtracku, dodávající celé podívané tu správnou atmosféru, ho už nyní můžeme zařadit mezi to nejlepší z Young Adult filmových adaptací.
Co tedy říci závěrem? Ať už sáhnete po knize nebo dáte přednost filmu, ani v jednom z případů neprohloupíte. Osobně doporučuji obojí, protože film i kniha mají svoje konkrétní specifika a byla by škoda se o některá z nich ochudit. Slzotvůrce Erin Doom je živým důkazem, že žánr Young Adult má stále čím překvapit. A to je skvělá zpráva!
Zdroj obrázků: Wikipedia.org, Netflix
Slzotvůrce – Kniha
Přestože Erin Doom vystavěla svůj bestseller na snad všech osvědčených principech (a do jisté míry klišé) úspěšné Young Adult literatury, výsledek jejího snažení příjemně překvapuje. Slzotvůrce vybočuje z řady tuctových románů. Knížka oplývá zajímavě vypointovaným příběhem, vyprávěným jak z pohledu ústředního hrdiny tak hrdinky, stavící na jejich traumatech, a posléze osudové lásce. Autorka čtenáři chytře a v pravou chvíli odhaluje nové skutečnosti, měnící jeho pohled na celý příběh. Slzotvůrci sluší líbivé citáty v úvodu jednotlivých kapitol stejně jako jasný, nekomplikovaný jazyk autorčina vyprávění, nutící tu a tam k hlubšímu zamyšlení.
O čem to tedy je...?
Osiřelá Nika končí po smrti rodičů v dětském domově, přezdívanému Hrob. Mladá dívka netouží po ničem jiném než nalézt novou adoptivní rodinu. Když má v sedmnácti letech svůj sen konečně nadosah, odchází k pěstounům společně Rigelem – nevšedně krásným chytrým mladíkem, který ji však po celou dobu strávenou v Hrobě vždy otevřeně nenáviděl.
On, odložené dítě, nalezené v proutěném košíku pod hvězdnou oblohou, následně pojmenované podle nejzářivější hvězdy souhvězdí Orionu. Prominentní sirotek a miláček bývalé ředitelky domova, díky níž bravurně ovládl hru na klavír. Kamarád se všemi, kromě jediné – Niky.
Ona, hodná nesmělá a citlivá, plně nesoucí břímě Hrobu se všemi jeho nástrahami. Snílek, nalézající útěchu v přírodě, v říši ptáků, drobných zvířátek a hmyzu, vyskytujících se na travnatých dvorcích, obehnaných nepřekonatelnou zdí jejího vězení. Dva rozdílné světy, dvě, na první pohled nesourodé povahy, má nyní spojit - jaká to ironie - sourozenecké pouto.
Přesto existuje něco, co Rigela s Nikou spojuje. Na strašidelný příběh o Slzotvůrci věří každé dítě, které kdy Hrobem prošlo. Legenda pojednává o tajemném muži, mající schopnost ostatní rozplakat a probudit v nich dávno zapomenuté city. Každý z nás má prý toho svého. Mohou si snad právě Rigel s Nikou být navzájem svými Slzotvůrci? Jak je to vlastně s pohádkami? Mohou skončit šťastně, i kdyby vlk nebyl tím, za koho ho ostatní považují?
Pokud vám poslední věta zní poněkud nepochopitelně, je to v pořádku. Je to totiž právě kostrbatá teorie o schématu pohádky a jejího šťastného konce, která knížce ubírá na sexappealu, a do které se Erin Doom ve snaze o jakousi filozofickou konstrukci, z mého pohledu, poněkud nešťastně zapletla. Naštěstí pro čtenáře, ten víceméně chápe, o co autorce jde, a je ochoten jí tato místa tolerovat ve prospěch jejího čtivého, nebývale něžného a citlivě popsaného milostného příběhu.
Slzotvůrce staví na představách a domněnkách, romantických scénách, díky nimž Doom postupně buduje naši představu o vztahu Niky a Rigela, aby nám posléze předvedla svoji vizi nejryzejší lásky a vášně, kterou Rigel s Nikou společně reprezentují. Popis sexuálních scén v Slzotvůrci ve finále slouží k dokreslení hloubky tohoto vztahu, nikoliv k popisu pouhé neodvratné přitažlivosti mezi oběma ústředními aktéry. Přes vážnost tématu a celkově skličující atmosféru, provázející tento román, svoje místo si zde nachází i toliko potřebný humor, intimní scény nevyjímaje.
Film
https://youtu.be/0DfDyUnzu1c?si=mk9hDxHsw1lWH0wJ
Vtěsnat přes pět set stránek románu do devadesáti minutové stopáže, to už chce pořádnou odvahu, neřkuli schopnosti. Jak se nyní ukazuje, sázka na tvůrčí tým pod vedením režiséra a Alessandra Genovesiho se Italům jednoznačně vyplatila. Společný scénář Genovesiho a Eleonory Fiorini dokázal z knížky bravurně vytáhnout klíčové myšlenky a scény. Film od začátku udržuje spád a nenudí. Pracuje chytře s flashbacky, po vzoru Stmívání používá barevné filtry a klade důraz na detaily, které ocení milovníci původního románu. Za velmi šťastné lze považovat obsazení snad všech postav, v čele s ústřední mileneckou dvojicí. Rigela výtečně ztvárnil římský hip-hoper a model, pětadvacetiletý Simone Baldasseroni alias Biondo. Je poněkud úsměvné, že černovlasého mladíka si zahrál právě Simone, jež svoji kariéru, kterou započal už v šestnácti letech, postavil na blonďatých vlasech. Kvůli roli Rigela nicméně neváhal vlasy přebarvit, citelně zhubnout a potrápit tělo v posilovně. Pokud připočteme k dobru jeho hru na klavír a nezanedbatelné herecké nadání, pro postavu Rigela si Italové nemohli najít lepšího představitele.
Herečka Caterina Ferioli odevdzává v roli něžné Niky přesně to, co bychom po přečtení románu očekávali. Dodává ji přirozenou dívčí krásu, ukazuje její nejistotu, ale také odhodlání odhalit za každou cenu tajemství Rigelova chování. Mezi oběma herci existuje na plátně až hmatatelná chemie. Co se intimností týče, film si vystačí s několika málo převážně oblečenými scénami. Ty jsou ovšem zahrané s takovou vášní a naléhavostí, že hravě přebijí svoji o poznání více explicitní konkurenci v daném žánru.
Slzotvůrce možná není pro filmové kritiky pověstným želízkem v ohni, ale díky slušné produkci, inteligentnímu a dobře odvedenému scénáři, a v neposlední řadě také velmi povedenému soundtracku, dodávající celé podívané tu správnou atmosféru, ho už nyní můžeme zařadit mezi to nejlepší z Young Adult filmových adaptací.
Co tedy říci závěrem? Ať už sáhnete po knize nebo dáte přednost filmu, ani v jednom z případů neprohloupíte. Osobně doporučuji obojí, protože film i kniha mají svoje konkrétní specifika a byla by škoda se o některá z nich ochudit. Slzotvůrce Erin Doom je živým důkazem, že žánr Young Adult má stále čím překvapit. A to je skvělá zpráva!
Zdroj obrázků: Wikipedia.org, Netflix
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Filmování s režisérem Robertem Sedláčkem
Třicítka na krku a hledání vlastní cesty za štěstím
Co mě v listopadu zaujalo na Netflixu
Mistr hrůzy se narodil před 125 lety
Festivalové filmy zdarma online, to je FILMFEST
U nové dramedy "Vlastně tě mám ráda, tati" se dojmete i zabavíte
Proč? 13x proto, ale i proti tomu
Zahradníkův rok zabolel
V nové rodinné fantasy Čaroděj Kajtek přerůstají kouzla přes hlavu
Bond: 70 let k vidění na obrazovkách
Premiéra nového „muzikálového“ Jokera proběhla ve velkém stylu
Podzimní prázdniny v kině
Vydejte se na dobrodružnou cestu za posledními jaguářími lidmi
Kouzelnická rodinka již brzy na plátnech kin
Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracování
Příběh monstra 20. století – Goebbels
Co mě v říjnu zaujalo na Netflixu
Das Filmfest ve 3 českých městech
Příběh kolouška Bambi v novém kabátě
Nová minisérie od režisérky Cristiny Groșan
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.