Mám letitého známého, který vcelku spokojeně žije se svou rodinou. Bohužel většina jeho kamarádů z mládí dělá kariéru, alespoň si to o sobě myslí, a zároveň si buď pořizuje kojence, nebo se nachází ve fázi těsně před tím, což můžeme zahrnout do pojmu krize středního věku. Ona krize spočívá v tom, že takto stižení jedinci začnou vyhledávat adrenalinové zážitky, „užívat si“ života a hlavně lovit děvčata nejlépe v maturitním ročníku. Což o to, mladí lidé jsou vážně hezcí, mají pružnou pleť a spoustu energie. Nicméně ztepilá dvacítka v kombinaci s prošedivělým seladonem může působit občas až komicky. Ale jistě vím, že jde především o lásku. Navíc muži nestárnou, zatímco my ženy ukrutně. A proto by si měl každý muž v jistém okamžiku pořídit nějakou krasavici, protože ženy nad čtyřicet jsou nebezpečné v tom, že ví, co chtějí, a taky si občas rády dobře popovídají.

Před pár lety se jedna moje kamarádka rozhodla, že si najde svůj protějšek na seznamce. Pro mě to byl hodně vzdálený svět, vždycky jsem se seznamovala mimoděk a hlavně v terénu. Jednou mi ale kdosi položil provokativní otázku na kvalitu vztahů, které vzniknou pod barovými světly. Považuji to za relativní, protože si po každé vzpomenu třeba na dceru bývalé kolegyně, která hrála závodně tenis. Záhy s ním přestala a vydala se odvážně na diskotéku. Nebudu čtenáře napínat. Tato jediná návštěva vyústila v manželství a tři děti. Bohužel já jsem na ty diskotéky (na rozdíl od ní) chodila tak často, až z toho holt nebyl ani jedináček.

Když mi kamarádka tehdy ukázala výběr pánů v seznamovací aplikaci, docela jsem se vyděsila. Vrstevníky, jimiž se to tam kupodivu hemžilo, bych rozdělila do dvou hlavních skupin. První bych nazvala taťka, u něhož jsem nějak okamžitě viděla ten gauč, lahváče a guláš se šesti, tu druhou tvořili úžasně „akční týpci“, kteří hledali ve vztahu „něco volnějšího“ a věkově do třiceti let. Můj známý má tu smůlu, že jeho kamarádi patří převážně do této kategorie. A tak poslouchá moudra typu, že vlastně neví nic o životě. Nicméně mi ten jeho připadá opravdovější a poctivější, hlavně k sobě samému. Dohánět jakési imaginární resty nikdy nefunguje a už vůbec ne dlouhodobě. Jde o pouhé laškování s mlžnou iluzí víly, která však často skočí do náruče někoho věkově přijatelnějšího, protože to, co už má průměrný padesátník za sebou, na ni teprve čeká. Krásná a mladá dívka, která moc nemluví a hlavně obdivuje, je většinou jen prchavý sen. Ale samozřejmě na někoho se přilepí i toto půvabné štěstí, obvykle se však jedná o pány s abnormálně tučným kontem.

Jinak jsem bohužel potkala dost mužů, u nichž toto pozdní okouzlení skončilo alimenty a střídavou péčí, což není úplně dobrá perspektiva pár let před důchodem. Jde rovněž o obrovskou deziluzi, jež část z nich přivedla až k tomu, že atraktivita něžného pohlaví s věkem sice klesá, přesto se s ní dá pak třeba docela dobře povídat. A ještě také teoreticky může sdílet podobné postoje a hodnoty.

Přesto je asi vždycky lepší to nějak jistit. Tudíž, milé ženy, alou do kuchyně a trénovat!

Zdroj fotografie: www.pexels.com/cs-cz/foto/1043474/