ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
úterý 16.6.2026, svátek má
Zbyněk
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
U nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenkaPomsta
Nejčtenější za 14 dní
Povím-li Rómeo, musím říct Alfa Před válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z frontyKonzervatoř Taneční centrum Praha uvede absolventská představeníHvězdy nectím, ale podléhám onomu trenduKde jsme ještě nebyli...15 let po zavraždění Simony MonyovéMedvídkovi Pú ze Stokorcového lesa je 100 letChyše Karla ČapkaGoldbergovi od 10.6. na FilmBox Comedy, tak to je návrat do osmdesátek!Doktor chybně zvaný O-OValinovi VlciJantarové slzy
Vyjádřete podporu Památníku ticha
01.08.2024 Karolína Hájková Společnost
Leoš Válka, spoluzakladatel Památníku ticha a ředitel o.p.s. Památník šoa Praha, se na příznivce Památníku ticha obrací s výzvou o podporu, případně vyjádření postoje pro zachování původního záměru projektu. Ten je momentálně ohrožen postupem Ministerstva kultury.
Ministr kultury Martin Baxa vypsal 12. července 2024 výběrové řízení na místo ředitele státní příspěvkové organizace Památník ticha. Nový ředitel má tak nahradit ve funkci Pavla Štingla, autora myšlenky celého projektu. Jako oficiální důvod pro vyhlášení výběrového řízení uvedl: „…neuspokojivý vývoj prací na rekonstrukci Nádraží Praha Bubny, která fakticky vůbec nezačala, byť ministerstvo kultury pro tento klíčový projekt, který je součástí programového prohlášení vlády, zajistilo finance i podmínky…“
Faktem zůstává, že původním záměrem projektu Památník ticha je rekonstrukce a přestavba objektu nádraží Bubny. Tohle místo je spojeno se židovskými deportacemi téměř 50 000 pražských Židů. Nádraží Bubny se v rámci projektu má stát aktivním místem paměti se stálou expozicí a vzdělávacími aktivitami. Autorem záměru a iniciátorem projektu je Pavel Štingl.
V roce 2012 byla za tímto účelem založena nezisková organizace (o.p.s.). Ta rozvinula projekt od námětu a architektonickou soutěž až po zahájení přestavby. Zároveň aktivně rozvíjí témata a jazyk budoucí expozice a vzdělávacích programů. Stovky akcí, zabývajících se příběhy šoa, organizovaných neziskovkou navštívily už statisíce lidí.
V roce 2021 byl projekt z důvodů majetkových vztahů spojených s nádražím Bubny převeden na nově zřízenou státní příspěvkovou organizaci. Místo slibované podpory podrobil ministr kultury Martin Baxa nově vzniklou organizaci sérii kontrol a administrativních opatření. Kvůli nim byl rozpočet na kulturní programy zredukován a počet plánovaných pracovních pozic klesl pod hranici provozní udržitelnosti.
Finanční podpora budoucí stálé expozice byla zamítnuta. Rozpočtová opatření tak omezila dlouhodobě rozvinutou veřejnou komunikaci a rozvoj vzdělávání.
Pavlu Štinglovi je nyní vytýkána manažerská neschopnost, i když investiční administraci mají zajišťovat specialisté, na které tato nejmenší státní organizace Ministerstva kultury nedostala provozní rozpočet ani pracovní pozice. Výsledkem je, že pověřený ředitel a autor záměru je tak předem diskriminován z účasti na vypsaném výběrovém řízení.
Zásadní formální nedostatky vykazuje i výběrové řízení. Je vypsáno v rozporu se Zřizovací listinou Památníku ticha. Ta stanovuje, že návrh zřizovatele na vypsání výběrového řízení na obsazení funkce ředitele Památníku ticha musí být projednán s Garanční radou. K danému projednání však nedošlo. Vzhledem k rozsahu a závažnosti projektu je neadekvátní také třicetidenní lhůta pro podání přihlášek, kterých součástí je i návrh celkové střednědobé koncepce Památníku.
Památník ticha je postaven na myšlence vytvořit aktivní paměťovou instituci, která je vázána naší zodpovědností k památce obětí historických tragédií, ale především snahou zabránit opakování podobných tragédií v současnosti. V posledních letech jsme svědky nebývalého nárůstu napětí, xenofobie, antisemitismu a rasismu v současné společnosti a role této instituce tak nabývá na důležitosti.
Projekt se opírá o podporu poradního sboru, jehož členy jsou mimo jiné Petr Pithart, Tomáš Töpfer, Karol Sidon, Jaroslav Róna, Tomáš Kraus, Helena Koenigsmarková, Mariana Čapková, Petra Procházková, Petr Koura, Jan Hřebejk, Václav Marhoul, Jan Dobrovský, Jan Polouček a další poradci z oblasti historie, komunikace a vzdělávání.
Proměna Nádraží Bubny na aktivní místo paměti je opravdu blízko realizaci. Ministerstvo kultury ale svými kroky nyní zpochybňuje předchozích dvanáct let práce a celý projekt v jeho původním záměru.
Vy teď můžete podpořit otevřený dopis ředitele Památníku ticha, Pavla Štingla, ministru kultury Martinu Baxovi.
K výzvě se můžete připojit prostřednictvím on-line formuláře:
https://vyzva.pamatniksoapraha.cz
Vývoj této kauzy můžete sledovat na www.pamatniksoapraha.cz
Pokud se rozhodnete napsat osobní dopis ministru Martinu Baxovi, premiéru Petru Fialovi
či dalším ústavním činitelům a budete jej chtít sdílet, zasílejte dopisy na mailovou adresu vyzva@bubny.org. Vše bude dál nasdíleno na stránkách o.p.s. Památník šoa Praha.
Otevřený dopis ředitele Památníku ticha Pavla Štingla ministru kultury Martinu Baxovi: https://www.pamatnikticha.cz/otevreny-dopis-k-rozhodnuti-ministra-kultury/
K výzvě se připojují:
Petr Pithart, předseda poradního sboru Památníku ticha
Jaroslav Róna, výtvarník, spoluzakladatel projektu Památník ticha
Mariana Čapková, zastupitelka hlavního města Prahy
Eva Erbenová, spisovatelka, přeživší šoa
Václav Marhoul, filmový režisér a producent
Karol Efraim Sidon, zemský rabín
František Bányai, předseda židovské obce Praha
Bára Hrzánová, herečka
Radka Denemarková, spisovatelka
Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy, spoluzakladatel projektu Památník ticha
Lída Rakušanová, novinářka
Jana Šmídová, rozhlasová publicistka
Alena Lehovcová, bioložka, druhá generace přeživších šoa
Irena Dousková, spisovatelka
Petr Koura, historik
Libor Winkler, ředitel RSJ
Nadja Rovderová, galeristka
Oto Urban, kurátor
Eva Eislerová, designérka
Johnny Eisler, architekt
Terezie Zemánková, kurátorka
Jiří Fajt, historik umění
Daniel Kumermann, diplomat
David Vávra, architekt
Krištof Kintera, umělec
Otto M. Urban, kurátor
Viktor Stoilov, nakladatel
Kamila Ženatá, umělkyně
Milan Cais, hudebník a vizuální umělec
Milan Ohnisko, básník
Zpracováno podle tiskové zprávy: Výzva pro podporu Památníku ticha
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons / volné dílo
Faktem zůstává, že původním záměrem projektu Památník ticha je rekonstrukce a přestavba objektu nádraží Bubny. Tohle místo je spojeno se židovskými deportacemi téměř 50 000 pražských Židů. Nádraží Bubny se v rámci projektu má stát aktivním místem paměti se stálou expozicí a vzdělávacími aktivitami. Autorem záměru a iniciátorem projektu je Pavel Štingl.
V roce 2012 byla za tímto účelem založena nezisková organizace (o.p.s.). Ta rozvinula projekt od námětu a architektonickou soutěž až po zahájení přestavby. Zároveň aktivně rozvíjí témata a jazyk budoucí expozice a vzdělávacích programů. Stovky akcí, zabývajících se příběhy šoa, organizovaných neziskovkou navštívily už statisíce lidí.
V roce 2021 byl projekt z důvodů majetkových vztahů spojených s nádražím Bubny převeden na nově zřízenou státní příspěvkovou organizaci. Místo slibované podpory podrobil ministr kultury Martin Baxa nově vzniklou organizaci sérii kontrol a administrativních opatření. Kvůli nim byl rozpočet na kulturní programy zredukován a počet plánovaných pracovních pozic klesl pod hranici provozní udržitelnosti.
Finanční podpora budoucí stálé expozice byla zamítnuta. Rozpočtová opatření tak omezila dlouhodobě rozvinutou veřejnou komunikaci a rozvoj vzdělávání.
Pavlu Štinglovi je nyní vytýkána manažerská neschopnost, i když investiční administraci mají zajišťovat specialisté, na které tato nejmenší státní organizace Ministerstva kultury nedostala provozní rozpočet ani pracovní pozice. Výsledkem je, že pověřený ředitel a autor záměru je tak předem diskriminován z účasti na vypsaném výběrovém řízení.
Zásadní formální nedostatky vykazuje i výběrové řízení. Je vypsáno v rozporu se Zřizovací listinou Památníku ticha. Ta stanovuje, že návrh zřizovatele na vypsání výběrového řízení na obsazení funkce ředitele Památníku ticha musí být projednán s Garanční radou. K danému projednání však nedošlo. Vzhledem k rozsahu a závažnosti projektu je neadekvátní také třicetidenní lhůta pro podání přihlášek, kterých součástí je i návrh celkové střednědobé koncepce Památníku.
Památník ticha je postaven na myšlence vytvořit aktivní paměťovou instituci, která je vázána naší zodpovědností k památce obětí historických tragédií, ale především snahou zabránit opakování podobných tragédií v současnosti. V posledních letech jsme svědky nebývalého nárůstu napětí, xenofobie, antisemitismu a rasismu v současné společnosti a role této instituce tak nabývá na důležitosti.
Projekt se opírá o podporu poradního sboru, jehož členy jsou mimo jiné Petr Pithart, Tomáš Töpfer, Karol Sidon, Jaroslav Róna, Tomáš Kraus, Helena Koenigsmarková, Mariana Čapková, Petra Procházková, Petr Koura, Jan Hřebejk, Václav Marhoul, Jan Dobrovský, Jan Polouček a další poradci z oblasti historie, komunikace a vzdělávání.
Proměna Nádraží Bubny na aktivní místo paměti je opravdu blízko realizaci. Ministerstvo kultury ale svými kroky nyní zpochybňuje předchozích dvanáct let práce a celý projekt v jeho původním záměru.
Vy teď můžete podpořit otevřený dopis ředitele Památníku ticha, Pavla Štingla, ministru kultury Martinu Baxovi.
K výzvě se můžete připojit prostřednictvím on-line formuláře:
https://vyzva.pamatniksoapraha.cz
Vývoj této kauzy můžete sledovat na www.pamatniksoapraha.cz
Pokud se rozhodnete napsat osobní dopis ministru Martinu Baxovi, premiéru Petru Fialovi
či dalším ústavním činitelům a budete jej chtít sdílet, zasílejte dopisy na mailovou adresu vyzva@bubny.org. Vše bude dál nasdíleno na stránkách o.p.s. Památník šoa Praha.
Otevřený dopis ředitele Památníku ticha Pavla Štingla ministru kultury Martinu Baxovi: https://www.pamatnikticha.cz/otevreny-dopis-k-rozhodnuti-ministra-kultury/
K výzvě se připojují:
Petr Pithart, předseda poradního sboru Památníku ticha
Jaroslav Róna, výtvarník, spoluzakladatel projektu Památník ticha
Mariana Čapková, zastupitelka hlavního města Prahy
Eva Erbenová, spisovatelka, přeživší šoa
Václav Marhoul, filmový režisér a producent
Karol Efraim Sidon, zemský rabín
František Bányai, předseda židovské obce Praha
Bára Hrzánová, herečka
Radka Denemarková, spisovatelka
Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy, spoluzakladatel projektu Památník ticha
Lída Rakušanová, novinářka
Jana Šmídová, rozhlasová publicistka
Alena Lehovcová, bioložka, druhá generace přeživších šoa
Irena Dousková, spisovatelka
Petr Koura, historik
Libor Winkler, ředitel RSJ
Nadja Rovderová, galeristka
Oto Urban, kurátor
Eva Eislerová, designérka
Johnny Eisler, architekt
Terezie Zemánková, kurátorka
Jiří Fajt, historik umění
Daniel Kumermann, diplomat
David Vávra, architekt
Krištof Kintera, umělec
Otto M. Urban, kurátor
Viktor Stoilov, nakladatel
Kamila Ženatá, umělkyně
Milan Cais, hudebník a vizuální umělec
Milan Ohnisko, básník
Zpracováno podle tiskové zprávy: Výzva pro podporu Památníku ticha
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons / volné dílo
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Před válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z fronty
15 let po zavraždění Simony Monyové
Svobodomyslné postřehy ze Světa knihy 2026
Povím-li Rómeo, musím říct Alfa
Omezenec putuje Českem i Moravou
Když se země nadechne a srdce zrychlí tep
Kousek přírody zpátky
Fejeton o teple
Jsem snad cyklo králík? Relax na kole
Operace Viking: Série o českých špionech za studené války
Igráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!
Milovník knih v roli kata
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovny
Když se Velikonoce (ne)povedou aneb svátky mezi tradicí a bizárem
Rodinné zázemí je základ, ale pořád to není všechno
Když Chuck Norris odešel, Smrt si pro něj přišla se sklopenou hlavou
Projekt SOUSEDSKÝ KOUS aneb Sníme si to všichni!
Gastronomický survival: Proč v Kambodži sepnout ruce a v Itálii schovat kečup?
Umělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizí
Jezuité změnili tvář Kutné Hory. Výstava vypráví jejich příběh
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.