Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pátek 4.10.2024, svátek má František 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Před pěti roky odešel Jaroslav Weigel

18.09.2024   Ivo Fencl   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Před pěti roky odešel Jaroslav WeigelPřipomeňme pět roků od smrti herce Cimrmanova divadla, grafika a spisovatele Jaroslava Weigla, který zemřel 5. září 2019 ve věku 88 let.

Na Univerzitě Karlově vystudoval (1953) historii, u Cyrila Boudy nebo Zdeňka Sýkory tamtéž výtvarnou výchovu. Jako zaměstnanec nakladatelství Mladá fronta byl pak redaktorem časopisů Ohníček nebo Mateřídouška a mezi roky 1959 a 1970 pracoval v týdeníku Mladý svět, kde se staral o grafickou úpravu a poznal redaktora Ladislava Smoljaka. Tady také začal publikovat kreslený humor a fejetony. Spolu s dalšími tvůrci založil skupiny Polylegran a bavila jej - v letech šedesátých - práce instruktora na trampských táborech, a to ač původně (a do roku 1949) vedl oddíl skautský.


Z časopisu Mladý svět musel Weigel odejít následkem toho, jaký humor vrhal na jeho stránky těsně po okupaci Československa vojsky „spřátelených“ zemí (1968). Ale souběžně s odchodem se stal členem Divadla Járy Cimrmana, s nímž spolupracoval od jeho první divadelní hry Akt (1967), a vedle herectví se v souboru mohl věnovat scénografii anebo navrhoval kostýmy.

Díky Cimrmanův začal hrát rovněž ve filmu a televizi, takže jej nadále „potkáte“ mj. v seriálech Draculův švagr, Pražský student, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak a ve snímcích Na samotě u lesa, Kulový blesk, Rozpuštěný a vypuštěný, Nejistá sezóna, Tvrdý chleba či Vratné lahve.

Už někdy začátkem sedmdesátých let se Jaroslav Weigel rozhodl převyprávět (a mírně zkrátit) slavný loupežnický román Kvidona z Felsů Lips Tullian, ale nedal by se do toho, kdyby nedostal šanci tvořit i komiksový scénář. Výtvarnou stránku obstaral Kája Saudek a rozsáhlé dílo se vynořovalo na stránkách „Mlaďáku“ v letech 1972, 1982 a 1985; samo převyprávění románu knižně vyšlo teprve po státním převratu (1994) a má 568 stran, přičemž Weigel zajistil i vazbu a grafickou úpravu.

On a Saudek se spolu domluvili, že taky udělají nějakou věc původní, a tou se stal právě před půlstoletím (1974) komiks Černý Filip (1974). Nedostatek tenkrát tkvěl „pouze“ v tom, že je to komiks delší, než jak jej prezentoval časopis, a nemá tedy pouhých šest pokračování!

Kompletně se oproti tomu Weiglovi podařilo zveřejnit adaptaci knihy Desidera Galského o dobrodruhu Beňovském Král Madagaskaru. Zde už ovšem kresbu neobstaral Saudek, ale Gustav Krum.

A pak… Těžko říct, co vše Káju Saudka a Jaroslava Weigla přimělo k adaptování pověstného televizního seriálu o majoru Zemanovi.

Každopádně si nevzali „do pera“ některé únosné části apolitické (Kvadratura ženy hraje na strunu případu Vranská), ale naopak epizody s „prožluklým“ agentem Bláhou, kterého Saudek ani náhodou nekreslil podle vlastních fantazií, ale na základě jeho tvrďáckého představitele Radoslava Brzobohatého. A že Brzobohatý ztvárňuje „tvrďase“ víc než věrohodně, si lze dodnes ověřit. A paradoxně si tím zavinil vlastní konec v sérii, neboť se - zvláště jisté schvalovatelce B. - zdálo vyloučeno, aby zlý špion působil natolik mužně, charismaticky a sympaticky.

Pan Weigel se sice držel původních scénářů (od různých autorů), avšak Kája Saudek se nijak nekrotil a fakticky vypustili na stránky Pionýrské stezky (1977-1978) komiks ryze západního střihu. Byl jsem tenkrát ještě na základní škole a Stezku jsem nikdy neodebíral. Ale najednou zde byla a já ji držel, protože kolovala třídou. Saudek nás očaroval. Navzdory tomu (nebo právě proto), že byl děj příběhu brutální a Bláha nejprve skolil na Střeleckém ostrově páně Zemanovu choť Lídu, aby byl - vzápětí - sejmut Zemanovou pistolí a sletěl se schodů.

To ještě prošlo! Ale když se - v dalším čísle - začalo schylovat ke striptýzu (samozřejmě, že v Západním Německu), komunisté dílo uťali, stejně jako předtím Černého Filipa, a teprve roku 2016 se měl Weigel prostřednictvím ceny Muriel dostat do Síně slávy českého komiksu, čímž přišlo zadostiučinění.

Z divadla ho pamatujeme jako děda Vševěda, továrníka Bierhanzela, doktora Vypicha, faráře ze hry Němý Bobeš, jako Formánka (Lijavec), Ludwiga Úvalského von Úvaly, jako Žílu, plukovníka Colonela, pomocného učitele Václava Poustku, Jana Husa i policejního inspektora Trachtu. Na prknech divadla se nepochybně stal jednou z jeho charakteristik, přičemž jedinými dalšími charakteristikami souboru dodnes žijícími a hrajícími zůstali (i ve vší úctě k panu Táborskému) jenom Petr Brukner, Miloň Čepelka a Zdeněk Svěrák.

Cimrman - defenestrace (BLANIK) (youtube.com)
 
 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0794 s