Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 7.2.2026, svátek má Veronika 

Hledej

Autorský web

Co znamená psát moderněStockholmský stylInspiruj se prvními větami slavných knihDo očí6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleLÁSKA


Nejčtenější za 14 dní

Hororová Ozvěna se českými kiny rozlehne začátkem únoraO Lašské čítance Zastihl jsem odcházející kouzloMalé ženy jsou nadčasovéDubaj a Abú Dhabí75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxuRomeo a Julie na ValentýnaHurvínek letos slaví 100. Už ho znají vaše děti?Koralina aneb vstup do jiného světaToxické vztahy s filmy i knihamiVíte, proč ptáci ignorují šípky?Co mě v lednu zaujalo na Netflixu


Spolupracujeme

Nabízíme mediální partnerství

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Duše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrch

21.10.2024   redakce   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Duše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrchPodzimní hvězdobraní je dobrodružný, mystický příběh odehrávající se na jedinečném zámku Neuschwanstein, kde postupně odhaluje záhadné pozadí smrti Ludvíka II. Bavorského. Fikce spojená s fakty a halloweenská noc plná skutečných duchů i pouhých masek, jež nejsou od sebe k rozeznání...
V níže uvedené ukázce si naši hrdinové povídají na jedné dětské haloweenské party o historii Halloweenu. 

„Keltové věřili, že duše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrch a živí naopak mohou navštívit podsvětí,“ pokračoval Andy tajemně ztišeným hlasem. „O Samhainu tedy bývalo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné a nechyběly přitom ani Jackovy lucerny,“ pozvedl z klína plápolající dýni a ukázal na ni. „Původně se však vyřezávaly z řepy, brambor nebo tuřínu a vkládaly se do nich hořící svíčky nebo žhavé uhlíky. Tyto lampy představovaly duše zesnulých. Dávaly se do oken nebo před dveře, aby vítaly pozůstalé a ochraňovaly dům před zlými duchy. A když lidé opouštěli bezpečí svých příbytků, oblékali se do starých kusů oblečení a brali si masky, aby byli k nerozeznání od skutečných strašidel. Tak se před nimi ochraňovali.“
„Takže se vlastně jen všichni strašili navzájem,“ dobral se zajímavé hypotézy Jeff zapadlý v gauči mezi strašidly.
„To je možné,“ přisvědčil Andy. „Brali to zřejmě víc vážně než my dnes.“
„A proč se jim vlastně říká Jackovy lucerny?“ otázal se maličký duch v bílém prostěradle a ukázal jedním cípem svého oděvu na rozšklebený symbol Halloweenu.
„To bych mohl říct já,“ přihlásil se o slovo Richi a Helmuth nadšeně zatleskal.
Andy mu předal dýni a Richi spustil: „Těch povídaček o vzniku Jackovy lucerny je spousta, já mám ale nejraději pijáckou baladu o irském opilci Jackovi – tak špicujte uši! Tenhle pijan se o Halloweenu tak moc opil, že si pro jeho duši přišel ďábel. Mazaný Jack ho však přelstil a vynutil si na něm slib, že už si pro něj nikdy nepřijde. O dalším Halloweenu Jack ovšem alkoholu podlehl a zemřel. Do nebeské brány ho anděl kvůli opilství nepustil a ďábel u pekelné brány ho také musel odmítnout, aby dodržel svůj slib. Jackovi doporučil, ať se vrátí, odkud přišel, a na cestu mu dal žhavou hromádku uhlí. Vložil ji do vydlabané řepy a od té doby mu svítí na jeho věčném putování.“ Richi se odmlčel a na okamžik nastalo ticho, než si Scotty anglicky postěžoval: „Přeložíte mi to potom, že jo?“
Během vyprávění všichni zapomněli na venkovní nečas. Rozpálený krb tiše praskal a naplňoval místnost sálajícím teplem. A protože Drákula neustále zásoboval obývák proviantem a hektolitry dětského šampusu, po tělech se jim rozléval přeblahý pocit spokojenosti.
Po ochutnání volaly useknuté čarodějnické prsty se špičatými nehty z mandlových oříšků, čokoládové sušenky s lentilkami místo očí a osmerem nožiček z pendreků a také jednohubky i chlebíčky, po nichž lezli pavouci z černých oliv. Hosté mohli pouze předvídat, která chuťovka odleze z tácu po svých, a každý se raději dvakrát přesvědčil, jestli se právě nechystá ukousnout hlavu opravdové tarantule.
Než se stihl ujmout dýně další dobrovolník, ozvalo se zabouchání na dveře.
Drákula se vyhoupl z křesla, sebral z krbové římsy očouzenou petrolejku a odšoural se otevřít. „Dost, že jdete! Dochází mi krevní plazma!“


Podzimní hvězdobraní, Luke Oscain
Recenze knihy 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.024 s