„Když někdo z nás fňukal, že nemůže dojíst polévku, vyhrnul si nohavici a ukázal nám svoje jizvy. Připomínal, že si musíme všeho vážit. Dědeček udělal obrovskou kariéru – z hauzírníka, podomního obchodníka se vypracoval na majitele velkoobchodu. Dědeček se narodil jako páté dítě židovského řezníka z Velkého Oseku a musel odmala pomáhat s výdělkem. Po vesnicích okolo Oseku prodával sponky, mašličky, spínací špendlíky. Chodil bos a nohy mu omrzly.“                                       

„Zamilovala se do Josefa Davida a kvůli němu se naučila česky. Když narukoval do první světové války, psala mu krásné dopisy. Protože do vojenského oblékli i švagra, nastěhovala se jako nová správcová do jeho statku v Siřemi. V té době jí bylo blízké sionistické učení, uvažovala, že by se vystěhovala do Palestiny, proto toužila zdokonalit se v zemědělských pracích. Na osm měsíců tam za ní přijel i bratr Franz, kterého prý několikapatrová sýpka vypínající se na horizontu údajně inspirovala k napsání Zámku. Tehdy spisovatel onemocněl tuberkulózou plic. „ z vyprávění Věry Saudkové

„Včerejší večer byl velmi pěkný. Do půl sedmé jsem byla v domečku sama. Pak přišel Franz, přinesla jsem ze sklepa uhlí, svítil mi dolů. Zůstala jsem chvíli s ním a měla jsem ho tak ráda, že se mě spolu s tímto pocitem zmocnilo nepopsatelné štěstí. Když pak zavíral dveře, musel vystrčit hlavu a podívat se na oblohu, která s hvězdami nad uličkou je to nejlepší, co člověk vůbec může vidět.“
Nemůže nás překvapit, jak obdivně se vyjádřil Franz Kafka o své nejmladší sestře: „Ottla se mi občas jeví v dálce jako matka, jakou jsem ji chtěl: čistá, pravdivá, čestná, důsledná, pokora a pýcha, citlivost a distance, oddanost a samostatnost, plachost a odvaha v neklamné rovnováze.“