ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
úterý 19.5.2026, svátek má
Ivo
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
5 mýtů o vašem chrupu: Bílý zub, základ zdraví Eva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyOmezenec putuje Českem i MoravouCharmsova poezie prvně kompletníKdyž se konečně potkají dvě knížkyJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromujíHoror Hokum: Adam Scott se v děsivé irské legendě propadá do šílenstvíSkutečný příběh Kleopatry: Nebyla svůdnice, ale stratégJeremiášiny kejkle, Foglar a Pavel HornaTaneční učitelé roku 2026 ocení inspirativní pedagogy a mladé taneční talentyVampyrologie podle H. H. Ewerse
Rozhovor s Martinou Bittnerovou o andělech a lidských chybách
20.11.2024 redakce Společnost
Martina Bittnerová stála před mnoha lety u zrodu tohoto magazínu. V současnosti je autorkou dvanácti knih a také ji čtenáři mohou potkávat v knihovnách a ve školách, kam jezdí se svými zajímavými programy. Martina je odborníkem na osobnosti 19. století, o nichž píše i přednáší. Přibližuje nám jejich životy a nám nezbývá než žasnout nad jejími obdivuhodnými znalostmi. Skoro jako by tehdy žila s nimi, zná jejich touhy i slabosti. A tak ví, že ani ten nejšlechetnější člověk nebyl žádný anděl...
Kde bereš informace o všech těch osobnostech? A jak si je archivuješ?
Je to kombinace všech možných zdrojů. Takže hledám v archivech, staré literatuře a novinách a taky v matrikách, pobytových přihláškách apod. V archivu vlastním mám pěkný nepořádek. Ale celkem se v tom vyznám.
Název tvé publikace „Andělem nikdo z nás není“ připomíná, že všichni děláme chyby. Pokud by ses ty sama mohla stát andělem na jeden den, co bys udělala jako první?
Navštívila bych blízké, jež mi odešli na věčnost a kteří mě stráží, čemuž upřímně věřím. Poděkovala bych jim za to, že jsem je mohla poznat, protože byli pro mě důležití. A potom bych ještě rychle uzdravila všechny nevyléčitelně nemocné.
Kdybys měla něco poradit do života některé z postav ze zmíněné publikace, co by to bylo?
Doře Němcové, dceři Boženy Němcové, bych poradila, aby se přece jen za toho Antonína Soumara provdala, protože svobodné ženě se v její době nežilo lehce. Zároveň ale asi chápu, proč to nakonec neudělala.
Můžeš to více vysvětlit?
Podle mě dala přednost svobodě před soužitím s mužem, jehož zřejmě nemilovala. Navíc by sňatkem také skončila její učitelská dráha.
Když si promítneš osobnosti, o nichž jsi psala naposledy, kterou z nich bys považovala za nejhorší spolubydlící?
Nechtěla bych zřejmě sdílet střechu s novinářem Bartošem Bittnerem. Byl velkým bohémem a já už bych tak existovat nechtěla. Navíc při těch našich samotářských povahách by jakákoliv podoba soužití skřípala. Ostatně on sám nakonec svou ženu i děti opustil.
To vypadá, že ani tvá poslední kniha nepostrádá určité vztahové těžkosti? Zasahuje tě to nějak osobně?
Bohužel to v historii ani jinak nejde. Každý lidský osud má svá dramata, zvláště, když se to týká lidí nadaných a výjimečných.
Dotýká se mě to v té prvotní fázi, kdy se snažím vše nejprve prožít s těmi osobnostmi a pak teprve můžu nad jejich příběhy získat určitý nadhled. Vždycky jsem ale na konci tvůrčího procesu trochu vyhořelá. Stojí mě to dost sil.
Umíš se pak vyhnout spisovatelskému bloku?
Momentálně mě blokuje absolutní nedostatek času, takže já spíše bojuji s tímto problémem. Nápadů bych měla milion. Chybí mi však aktuálně prostor a dostatek energie. Jsem ráda, když si zvládnu vyžehlit a uvařit jídlo. A to vařím přitom ráda.
Když tedy ráda vaříš, které tři literární postavy z jakékoliv knihy bys pozvala na večeři a proč?
Pozvala bych Švejka a zeptala bych se ho, jak dalece se znal s mým prapradědou, jehož jméno zmiňuje. Pak bych si pozvala Viktorku, o které jsem psala právě ve své poslední knize. Chtěla bych ji obejmout, aby věděla, že nezůstala na světě sama. Do třetice bych u stolu přivítala Rumcajse, protože ho považuji za zásadní postavu mého předškolního věku.
To je zajímavý výběr... Mimochodem máš nějaký rituál nebo zvyk, který ti pomáhá při psaní, a který by nás mohl překvapit?
Výběr odpovídá té skutečnosti, že mě literatura formovala od útlého věku. A na tehdejší hrdiny nedám dopustit, protože mi dali do života to, co mi v něm kvůli nefunkční rodině chybělo. Jinak nedodržuji žádný rituál. Většinou mívám na stole a kolem něj nepořádek tvořený ze sešitů poznámek a haldy knih, což zase souvisí s tématy, jimž se věnuji.
Nelákala by tě spolupráce s jiným autorem?
Mně se kdysi líbila fúze Miroslava Ivanova s paní Skořepovou, kdy on psal o osobnostech a ona do toho vložila jejich horoskopy. Čtenářům to přineslo nový pohled. Lákala by mě ale kniha ve spolupráci s grafologem či genealogem.
A kdyby sis přece jen mohla hypoteticky vybrat jakéhokoliv spisovatele, živého nebo mrtvého, s kým bys ráda něco napsala a proč?
Určitě bych si vybrala A. C. Doyla, protože být u vzniku Sherlocka Holmese, nejgeniálnějšího detektiva všech dob, bych si nenechala ujít. Ty příběhy doslova miluju, bohužel už je znám nazpaměť. Přesto si je čas od času připomínám v podobě mluveného slova.
Můžeš prozradit nějaké další literární plány?
V hlavě mi jich víří hodně, jen musí přijít vhodná doba, abych je mohla začít realizovat. Samozřejmě s ohledem na výročí příštího roku chystám do knihoven a škol program nejen o M. D. Rettigové. Zkrátka je pořád co dělat a mám se pořád kam posouvat. To mě na tom baví asi nejvíc.
Foto: archiv Martiny Bittnerové
Více o autorce a jejích knihách či besedách: WWW.MARTINABITTNEROVA.CZ
Je to kombinace všech možných zdrojů. Takže hledám v archivech, staré literatuře a novinách a taky v matrikách, pobytových přihláškách apod. V archivu vlastním mám pěkný nepořádek. Ale celkem se v tom vyznám.
Název tvé publikace „Andělem nikdo z nás není“ připomíná, že všichni děláme chyby. Pokud by ses ty sama mohla stát andělem na jeden den, co bys udělala jako první?
Navštívila bych blízké, jež mi odešli na věčnost a kteří mě stráží, čemuž upřímně věřím. Poděkovala bych jim za to, že jsem je mohla poznat, protože byli pro mě důležití. A potom bych ještě rychle uzdravila všechny nevyléčitelně nemocné.
Kdybys měla něco poradit do života některé z postav ze zmíněné publikace, co by to bylo?
Doře Němcové, dceři Boženy Němcové, bych poradila, aby se přece jen za toho Antonína Soumara provdala, protože svobodné ženě se v její době nežilo lehce. Zároveň ale asi chápu, proč to nakonec neudělala.
Můžeš to více vysvětlit?
Podle mě dala přednost svobodě před soužitím s mužem, jehož zřejmě nemilovala. Navíc by sňatkem také skončila její učitelská dráha.
Když si promítneš osobnosti, o nichž jsi psala naposledy, kterou z nich bys považovala za nejhorší spolubydlící?
Nechtěla bych zřejmě sdílet střechu s novinářem Bartošem Bittnerem. Byl velkým bohémem a já už bych tak existovat nechtěla. Navíc při těch našich samotářských povahách by jakákoliv podoba soužití skřípala. Ostatně on sám nakonec svou ženu i děti opustil.
To vypadá, že ani tvá poslední kniha nepostrádá určité vztahové těžkosti? Zasahuje tě to nějak osobně?
Bohužel to v historii ani jinak nejde. Každý lidský osud má svá dramata, zvláště, když se to týká lidí nadaných a výjimečných.
Dotýká se mě to v té prvotní fázi, kdy se snažím vše nejprve prožít s těmi osobnostmi a pak teprve můžu nad jejich příběhy získat určitý nadhled. Vždycky jsem ale na konci tvůrčího procesu trochu vyhořelá. Stojí mě to dost sil.
Umíš se pak vyhnout spisovatelskému bloku?
Momentálně mě blokuje absolutní nedostatek času, takže já spíše bojuji s tímto problémem. Nápadů bych měla milion. Chybí mi však aktuálně prostor a dostatek energie. Jsem ráda, když si zvládnu vyžehlit a uvařit jídlo. A to vařím přitom ráda.
Když tedy ráda vaříš, které tři literární postavy z jakékoliv knihy bys pozvala na večeři a proč?
Pozvala bych Švejka a zeptala bych se ho, jak dalece se znal s mým prapradědou, jehož jméno zmiňuje. Pak bych si pozvala Viktorku, o které jsem psala právě ve své poslední knize. Chtěla bych ji obejmout, aby věděla, že nezůstala na světě sama. Do třetice bych u stolu přivítala Rumcajse, protože ho považuji za zásadní postavu mého předškolního věku.
To je zajímavý výběr... Mimochodem máš nějaký rituál nebo zvyk, který ti pomáhá při psaní, a který by nás mohl překvapit?
Výběr odpovídá té skutečnosti, že mě literatura formovala od útlého věku. A na tehdejší hrdiny nedám dopustit, protože mi dali do života to, co mi v něm kvůli nefunkční rodině chybělo. Jinak nedodržuji žádný rituál. Většinou mívám na stole a kolem něj nepořádek tvořený ze sešitů poznámek a haldy knih, což zase souvisí s tématy, jimž se věnuji.
Nelákala by tě spolupráce s jiným autorem?
Mně se kdysi líbila fúze Miroslava Ivanova s paní Skořepovou, kdy on psal o osobnostech a ona do toho vložila jejich horoskopy. Čtenářům to přineslo nový pohled. Lákala by mě ale kniha ve spolupráci s grafologem či genealogem.
A kdyby sis přece jen mohla hypoteticky vybrat jakéhokoliv spisovatele, živého nebo mrtvého, s kým bys ráda něco napsala a proč?
Určitě bych si vybrala A. C. Doyla, protože být u vzniku Sherlocka Holmese, nejgeniálnějšího detektiva všech dob, bych si nenechala ujít. Ty příběhy doslova miluju, bohužel už je znám nazpaměť. Přesto si je čas od času připomínám v podobě mluveného slova.
Můžeš prozradit nějaké další literární plány?
V hlavě mi jich víří hodně, jen musí přijít vhodná doba, abych je mohla začít realizovat. Samozřejmě s ohledem na výročí příštího roku chystám do knihoven a škol program nejen o M. D. Rettigové. Zkrátka je pořád co dělat a mám se pořád kam posouvat. To mě na tom baví asi nejvíc.
Foto: archiv Martiny Bittnerové
Více o autorce a jejích knihách či besedách: WWW.MARTINABITTNEROVA.CZ
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Omezenec putuje Českem i Moravou
Když se země nadechne a srdce zrychlí tep
Kousek přírody zpátky
Fejeton o teple
Jsem snad cyklo králík? Relax na kole
Operace Viking: Série o českých špionech za studené války
Igráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!
Milovník knih v roli kata
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovny
Když se Velikonoce (ne)povedou aneb svátky mezi tradicí a bizárem
Rodinné zázemí je základ, ale pořád to není všechno
Když Chuck Norris odešel, Smrt si pro něj přišla se sklopenou hlavou
Projekt SOUSEDSKÝ KOUS aneb Sníme si to všichni!
Gastronomický survival: Proč v Kambodži sepnout ruce a v Itálii schovat kečup?
Umělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizí
Jezuité změnili tvář Kutné Hory. Výstava vypráví jejich příběh
FOTOREPORTÁŽ: Kanáry v zimě? Ideální...
Všude kolem nás rostou cyklostezky, je jich ale dost?
SWAP festival: Týden udržitelného sdílení napříč Českem
Jaký hrnek máte nejraději?
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.