ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
čtvrtek 22.1.2026, svátek má
Slavomír
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkReálný domov bez nároku na dokonalostRukověť pro posluchače zprávVáclav Cílek o ŘípuRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatProč přidat do kávy olivový olej?Když péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitMimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za stoSmysl pro emoce, Smysl pro tumor
Originály komiksových scénářů Jaroslava Foglara vyšly knižně
13.12.2024 Ivo Fencl Komiks
Obrázkový seriál o Dušínovi, Metelkovi, Hojerovi, Červenáčkovi a Rychlonožkovi vyšel poměrně nedávno v restaurovaném vzezření - a v prosinci 2024 přichází ještě doplnění. Je to stejně upravený svazek (jako dva předchozí) nakukující pod ruce tvůrců. Objemná kniha o jejich přístupu vypovídá textem i prostřednictvím obrázků a je to příběh sestávající z tří epoch.
Začalo to obdobím časopisu Mladý hlasatel (1938-1841), druhá epocha znamená časopisy Junák a Vpřed (1946-1948) a ta třetí dobu nakladatelství Puls (1970-1971). Odborník na komiks Pavel Kořínek v doslovu podotýká, že Foglarovy scénáře (z Památníku národního písemnictví, kam byly uloženy) představují „v čase ustrnulý" otisk chvil, kdy se "myšlenky tříbily a dobrodružství teprve hledala tvar“.
Strojopisných a občas i rukopisných scénářů se nicméně dochovala jen část a především se hledají materiály z konce let třicátých, tedy k prvním epizodám. Nenašlo se dosud ani slavných „dvě stě řádků“, o kterých se Foglar výslovně zmiňuje a jimiž dvornímu malíři Janu Fischerovi (potkal jej čistě náhodou na chodbě Melantrichu) vylíčil plánované vzezření hochů legendárního klubu.
Rok 1945 to - naštěstí - trochu napravuje. Dochoval se totiž návod ke kolorování oblečení. Mimo jiné se zde píše o chlapci přezdívaném Pískloun: „Celý fialový.“ A Dlouhé Bidlo? „Skořicově hnědé.“ Štětináč? „Olivově hnědozelený.“ Bohouš? „Brčálově zelený.“ Jindra Hojer? Bílá košulenka "s modravým nádechem“. A Mirek? „Olivově zelené kalhoty, žlutá košile.“
Díky archivu a nyní knize lze zjistit, co komiks na původních scénářích krátil. Zkrácena je kupříkladu básnička známá z dílu, ve kterém hrály Rychlé šípy divadlo, a vězme, že začínala: „Pohleďte na toho hocha / dítěte to bělocha.“
Doba se všelijak vyvíjela a Foglarovy nároky na seriál spolu s ní. Ještě roku 1946 dvorního mistra instruoval: „Doktore, dělej malé bubliny. Ať je na obrázku taky něco vidět.“ O pětadvacet let nato píše Marku Čermákovi: „Kresby miniaturní, aby bylo místo pro texty.“
Foglar byl vizionář a jako takový chtěl mít fiktivní svět Rychlých šípů zpracovaný tak, anebo takřka tak, jak si jej vysnil. Ale někdy prostě radí malíři moc; i když to jsou připomínky, které vlastně výtvarník ani neměl odhalovat čtenářům. Spisovatel výtvarníka dirigoval i prostřednictvím Prahy, ačkoli ta není v příbězích nikdy zmíněna. Příklad?
Foglar píše malíři: „Podbřeží, jaké je na smíchovské straně mostu Legií.“ Anebo: „Auto stojí nad regulovaným městským potokem a la botič ve Vršovicích pod Grébovkou.“ Anebo: „Vzhled a la Prokopské údolí u Hlubočep. Ale hlubočepské skály nemusí být příliš vidět.“
V obrázcích tu pravou Prahu nechtěl mít, anžto překračoval její práh!
Při vymýšlení pokračování o ničení „knihy kouzel“ prohlásil: „Na obou stranách břehů domy, ale ne Hradčany. Aby se nepoznalo, je-li výjev z Prahy.“
Po válce začínal s Rychlými šípy znovu a Fischerovi zdůraznil, že mají být „stejné velikosti a vzhledu“. Proč? „Dobrodružství nejsou z dnešní doby, ale z doby, kdy byl přerušen Hlasatel.“
Často bývá citován následující vzkaz: „Doktore, pozor: psa Bublinu už nikdy nemaluj. Bublina zahynul ve Stínadlech!“ To se, pravda, vůbec nepřihodilo v seriálu, ale v knize; nicméně kniha zrovna vycházela na pokračování v tom samém Hlasateli a Foglar musel její a seriálový svět sladit. Nemohl jinak. Takže v románu vyloučili z klubu Červenáčka a spisovatel promptně nabádal kreslíře, aby Červenáčka ani ve skupince Rychlých šípů už nekreslil!
Nelze, pravda, poznat, kdy malíř instrukce (přece jenom) neposlechl a kdy ke změně došlo se souhlasem Foglarovým, ale jisté je, že byl výtvarník (a tady navíc doktůrek práv) Foglarovi námezdní silou. Ničím víc. Byl pouhý interpret myšlenek a Foglar pán. Takže mluvil svým malířům do duše, ba vyhrožoval jim; byť spíše žertem.
Chtěl-li například mít na ulicích „komparz“, napsal Fischerovi, že se čtenáři pozastavují nad tím, že jsou v ulicích jen Rychlé šípy a ne „obecenstvo“. Čtenářům se to zdá, doktore, nepravděpodobné. A tak musel Fischer víc makat.
Foglar dokonce zdůrazňuje, že jeho seriál nesmí být podobně jednotvárný jako seriály v Junáku. Chce víc a diktuje i směry nastavení pomyslné kamery. A bojí se dobové cenzury: „Pozor. Výrostek nesmí být přemrštěně odpudivý, aby kritika nebouřila.“
V prosinci 1940 byl nařčen, že seriál zapříčinil smrt chlapce jménem Jaroslava Hlaváček, který vlezl do vršovických kanálů „lovit bobříky“, a redakce časopisu vzala nařčení velmi vážně.
Méně předepisující i stručnější byly - proti poválečnému Vpředu - starší scénáře z Hlasatele, ale stejně! „Doktore: Zásadně si nepřidávej žádné své texty do seriálu, to není možné,“ čteme výhružku. A příkladem věty, kterou malíři nakrknutě vyhodil, je tahle: „Ať má moderní fazónu.“ Původně byla v díle Rychlonožkův Štědrý večer z prosince 1947.
Ale Foglar nenadával bezdůvodně. Uměl skvěle rytmizovat vyprávění a nestává se mu, že by při práci s pěticí kohokoli pomíjel. Šlapalo to. Někdy dokonce předkresloval. Anebo čteme rozkaz, ať Fischer, proboha, nekreslí nikdy víc Rychlé šípy v pumpkách. Jindy nám připadají jeho instrukce opravdu přehnané. „Pohyby od skluzavky znázorněte čarami,“ nabádá Fischera. Ještě jindy přehání a nedomýšlí a nechá se nést jen vizemi. Na kopci chtěl patnáctery saně! Fischer ale nebyl zase natolik submisivní, a tak tento pokyn ignoroval.
Foglar měl i cit pro slovní humor a pro hlášky. Zvlášť Rychlonožka má vždycky netradiční, osobitou frazeologii a spisovatel měl, až je to trochu záhada, od samých začátků povědomí o celém repertoáru formálních prostředků komiksu.
Fanoušky zaujmou i další detaily scénářů, které do výsledných tabulí nepronikly. Vůdce Černých jezdců měl mít původně přezdívku Černá Můra a majitel autosprávkárny v Českém Brodě se jmenoval Josef Vykuk; zatímco v seriálu z příjmení zbyla první písmena. Strojopisy scénářů ukazují často celé cesty, kterými posléze tvůrci vůbec nevykročili, a přetištěním obrázků naše kniha předvádí i další změny v seriálu. Někdy úpravu udělal už kreslíř, když psal Foglarova slova do bubliny, jindy ji stvořil autor scénáře v dalším vydání. Případem prvním je upozornění Jindry Hojera při hledání pokladu ve starém hradu: „Já jsem taky něco slyšel, ale nechtěl jsem vás plašit.“ Druhá část souvětí byla kvůli nedostatečné velikosti obláčku zatajena veřejnosti až do nynějška. Příklad druhého typu změny: v původním obláčku říká Jarka Metelka Rychlonožkovi: „Jen ať nemáš zase fousy jako s tím Rapidem.“ A roku 1968 byl text změněn na: „Se zavařeným kolem by nic nevyhrál!“
Z první éry Rychlých šípů (113 dílů) se scénářů zachovalo méně a zajímavá změna potkala díl Rychlé šípy se sázejí. Kantor si musí nechat narůst plnovous, ale v původní verzi si musel oholit hlavu a stát ve finále takto před třídou! To neprošlo.
Jiné je ve scénáři znění závěti Maxmiliána Drápa. Místo slov „mou největší pýchou“ je na pergamenu původně „nejvzácnější poštovní známkou na světě. Byla mou pýchou“. Kniha přináší původní strojopisné scénáře pokaždé na levé stránce a výsledné komiksové tabule vpravo.
V „druhé éře“ si všimněme (str. 110), že Foglar dokonce předkreslil terasu party Podkováků, ze které válčili, a extrémně předkresloval pro díl Rychlé šípy a nečinný klub (24. 2. 1948). Pod strojopisný scénář Rychlé šípy svědky zlého činu připsal: „Doktore, namaluj to dramaticky a vlajícího Rychlonožku udělej pravděpodobného.“ Fascinujícím způsobem předkreslil díl Rychlé šípy vracejí uprchlíky, což je ten s jeskyní, do které se Metelka spouští shora po laně. A Foglar předkreslil rovněž finální pohled na planinu s totemem z dílu Rychlé šípy objevují totem (18. 5. 48).
V závěrečném oddílu knihy vidíme, jak pracoval se scénářem Rychlé šípy nadělují (9. 12. 1939). Nejprve sledujeme původní text, poté vidíme komiks, za třetí spatříme ofotografovaný scénář rozhlasové dramatizace (1941), za čtvrté variantu prozaickou (1970) pro dětskou přílohu Českého slova a konečně je zde snímek finální podoby povídky, jak byla ve Slovíčku uveřejněna 19. prosince 1970. Nedlouho nato byly Rychlé šípy zakázány znovu.
Pokud by nebyly Rychlé šípy kultovní záležítostí, tato kniha by světlo světa nespatřila. Někdo ji označí za zbytečnou, podobně tomu ale s kulty bývá. Snad i trochu zbytečné... zajímají nás o to víc.
Rychlé šípy. Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka. S úvodem od Jaroslava Foglara k vydání připravili Roman Šantora a Pavel Kořínek, autor doprovodného textu a doslovu. „Pro čtenáře od 10 let“ vydaly v prosinci 2024 Památník národního písemnictví a Albatros. 240 stran.
Rychlé šípy: Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka - Pavel Kořínek, Jaroslav Foglar (ed.) | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Strojopisných a občas i rukopisných scénářů se nicméně dochovala jen část a především se hledají materiály z konce let třicátých, tedy k prvním epizodám. Nenašlo se dosud ani slavných „dvě stě řádků“, o kterých se Foglar výslovně zmiňuje a jimiž dvornímu malíři Janu Fischerovi (potkal jej čistě náhodou na chodbě Melantrichu) vylíčil plánované vzezření hochů legendárního klubu.
Rok 1945 to - naštěstí - trochu napravuje. Dochoval se totiž návod ke kolorování oblečení. Mimo jiné se zde píše o chlapci přezdívaném Pískloun: „Celý fialový.“ A Dlouhé Bidlo? „Skořicově hnědé.“ Štětináč? „Olivově hnědozelený.“ Bohouš? „Brčálově zelený.“ Jindra Hojer? Bílá košulenka "s modravým nádechem“. A Mirek? „Olivově zelené kalhoty, žlutá košile.“
Díky archivu a nyní knize lze zjistit, co komiks na původních scénářích krátil. Zkrácena je kupříkladu básnička známá z dílu, ve kterém hrály Rychlé šípy divadlo, a vězme, že začínala: „Pohleďte na toho hocha / dítěte to bělocha.“
Doba se všelijak vyvíjela a Foglarovy nároky na seriál spolu s ní. Ještě roku 1946 dvorního mistra instruoval: „Doktore, dělej malé bubliny. Ať je na obrázku taky něco vidět.“ O pětadvacet let nato píše Marku Čermákovi: „Kresby miniaturní, aby bylo místo pro texty.“
Foglar byl vizionář a jako takový chtěl mít fiktivní svět Rychlých šípů zpracovaný tak, anebo takřka tak, jak si jej vysnil. Ale někdy prostě radí malíři moc; i když to jsou připomínky, které vlastně výtvarník ani neměl odhalovat čtenářům. Spisovatel výtvarníka dirigoval i prostřednictvím Prahy, ačkoli ta není v příbězích nikdy zmíněna. Příklad?
Foglar píše malíři: „Podbřeží, jaké je na smíchovské straně mostu Legií.“ Anebo: „Auto stojí nad regulovaným městským potokem a la botič ve Vršovicích pod Grébovkou.“ Anebo: „Vzhled a la Prokopské údolí u Hlubočep. Ale hlubočepské skály nemusí být příliš vidět.“
V obrázcích tu pravou Prahu nechtěl mít, anžto překračoval její práh!
Při vymýšlení pokračování o ničení „knihy kouzel“ prohlásil: „Na obou stranách břehů domy, ale ne Hradčany. Aby se nepoznalo, je-li výjev z Prahy.“
Po válce začínal s Rychlými šípy znovu a Fischerovi zdůraznil, že mají být „stejné velikosti a vzhledu“. Proč? „Dobrodružství nejsou z dnešní doby, ale z doby, kdy byl přerušen Hlasatel.“
Často bývá citován následující vzkaz: „Doktore, pozor: psa Bublinu už nikdy nemaluj. Bublina zahynul ve Stínadlech!“ To se, pravda, vůbec nepřihodilo v seriálu, ale v knize; nicméně kniha zrovna vycházela na pokračování v tom samém Hlasateli a Foglar musel její a seriálový svět sladit. Nemohl jinak. Takže v románu vyloučili z klubu Červenáčka a spisovatel promptně nabádal kreslíře, aby Červenáčka ani ve skupince Rychlých šípů už nekreslil!
Nelze, pravda, poznat, kdy malíř instrukce (přece jenom) neposlechl a kdy ke změně došlo se souhlasem Foglarovým, ale jisté je, že byl výtvarník (a tady navíc doktůrek práv) Foglarovi námezdní silou. Ničím víc. Byl pouhý interpret myšlenek a Foglar pán. Takže mluvil svým malířům do duše, ba vyhrožoval jim; byť spíše žertem.
Chtěl-li například mít na ulicích „komparz“, napsal Fischerovi, že se čtenáři pozastavují nad tím, že jsou v ulicích jen Rychlé šípy a ne „obecenstvo“. Čtenářům se to zdá, doktore, nepravděpodobné. A tak musel Fischer víc makat.
Foglar dokonce zdůrazňuje, že jeho seriál nesmí být podobně jednotvárný jako seriály v Junáku. Chce víc a diktuje i směry nastavení pomyslné kamery. A bojí se dobové cenzury: „Pozor. Výrostek nesmí být přemrštěně odpudivý, aby kritika nebouřila.“
V prosinci 1940 byl nařčen, že seriál zapříčinil smrt chlapce jménem Jaroslava Hlaváček, který vlezl do vršovických kanálů „lovit bobříky“, a redakce časopisu vzala nařčení velmi vážně.
Méně předepisující i stručnější byly - proti poválečnému Vpředu - starší scénáře z Hlasatele, ale stejně! „Doktore: Zásadně si nepřidávej žádné své texty do seriálu, to není možné,“ čteme výhružku. A příkladem věty, kterou malíři nakrknutě vyhodil, je tahle: „Ať má moderní fazónu.“ Původně byla v díle Rychlonožkův Štědrý večer z prosince 1947.
Ale Foglar nenadával bezdůvodně. Uměl skvěle rytmizovat vyprávění a nestává se mu, že by při práci s pěticí kohokoli pomíjel. Šlapalo to. Někdy dokonce předkresloval. Anebo čteme rozkaz, ať Fischer, proboha, nekreslí nikdy víc Rychlé šípy v pumpkách. Jindy nám připadají jeho instrukce opravdu přehnané. „Pohyby od skluzavky znázorněte čarami,“ nabádá Fischera. Ještě jindy přehání a nedomýšlí a nechá se nést jen vizemi. Na kopci chtěl patnáctery saně! Fischer ale nebyl zase natolik submisivní, a tak tento pokyn ignoroval.
Foglar měl i cit pro slovní humor a pro hlášky. Zvlášť Rychlonožka má vždycky netradiční, osobitou frazeologii a spisovatel měl, až je to trochu záhada, od samých začátků povědomí o celém repertoáru formálních prostředků komiksu.
Fanoušky zaujmou i další detaily scénářů, které do výsledných tabulí nepronikly. Vůdce Černých jezdců měl mít původně přezdívku Černá Můra a majitel autosprávkárny v Českém Brodě se jmenoval Josef Vykuk; zatímco v seriálu z příjmení zbyla první písmena. Strojopisy scénářů ukazují často celé cesty, kterými posléze tvůrci vůbec nevykročili, a přetištěním obrázků naše kniha předvádí i další změny v seriálu. Někdy úpravu udělal už kreslíř, když psal Foglarova slova do bubliny, jindy ji stvořil autor scénáře v dalším vydání. Případem prvním je upozornění Jindry Hojera při hledání pokladu ve starém hradu: „Já jsem taky něco slyšel, ale nechtěl jsem vás plašit.“ Druhá část souvětí byla kvůli nedostatečné velikosti obláčku zatajena veřejnosti až do nynějška. Příklad druhého typu změny: v původním obláčku říká Jarka Metelka Rychlonožkovi: „Jen ať nemáš zase fousy jako s tím Rapidem.“ A roku 1968 byl text změněn na: „Se zavařeným kolem by nic nevyhrál!“
Z první éry Rychlých šípů (113 dílů) se scénářů zachovalo méně a zajímavá změna potkala díl Rychlé šípy se sázejí. Kantor si musí nechat narůst plnovous, ale v původní verzi si musel oholit hlavu a stát ve finále takto před třídou! To neprošlo.
Jiné je ve scénáři znění závěti Maxmiliána Drápa. Místo slov „mou největší pýchou“ je na pergamenu původně „nejvzácnější poštovní známkou na světě. Byla mou pýchou“. Kniha přináší původní strojopisné scénáře pokaždé na levé stránce a výsledné komiksové tabule vpravo.
V „druhé éře“ si všimněme (str. 110), že Foglar dokonce předkreslil terasu party Podkováků, ze které válčili, a extrémně předkresloval pro díl Rychlé šípy a nečinný klub (24. 2. 1948). Pod strojopisný scénář Rychlé šípy svědky zlého činu připsal: „Doktore, namaluj to dramaticky a vlajícího Rychlonožku udělej pravděpodobného.“ Fascinujícím způsobem předkreslil díl Rychlé šípy vracejí uprchlíky, což je ten s jeskyní, do které se Metelka spouští shora po laně. A Foglar předkreslil rovněž finální pohled na planinu s totemem z dílu Rychlé šípy objevují totem (18. 5. 48).
V závěrečném oddílu knihy vidíme, jak pracoval se scénářem Rychlé šípy nadělují (9. 12. 1939). Nejprve sledujeme původní text, poté vidíme komiks, za třetí spatříme ofotografovaný scénář rozhlasové dramatizace (1941), za čtvrté variantu prozaickou (1970) pro dětskou přílohu Českého slova a konečně je zde snímek finální podoby povídky, jak byla ve Slovíčku uveřejněna 19. prosince 1970. Nedlouho nato byly Rychlé šípy zakázány znovu.
Pokud by nebyly Rychlé šípy kultovní záležítostí, tato kniha by světlo světa nespatřila. Někdo ji označí za zbytečnou, podobně tomu ale s kulty bývá. Snad i trochu zbytečné... zajímají nás o to víc.
Rychlé šípy. Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka. S úvodem od Jaroslava Foglara k vydání připravili Roman Šantora a Pavel Kořínek, autor doprovodného textu a doslovu. „Pro čtenáře od 10 let“ vydaly v prosinci 2024 Památník národního písemnictví a Albatros. 240 stran.
Rychlé šípy: Původní kresby a scénáře Jaroslava Foglara, Jana Fischera a Marko Čermáka - Pavel Kořínek, Jaroslav Foglar (ed.) | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Komiks
Skrblík, prasynovci, Pasti zlata a Steven Spielberg
Ze začátků Čtyřlístku
Pérák a smysl života
Asterix exkluzivní
Láska k temnotám
Quentin Tarantino hrdinou komiksu
Bilo někdy Bratrstvo Kočičí pracky do Rychlých šípů férově?
DOPORUČUJI komiksové jednohubky do slunečného počasí
Kája Saudek: Komiksový mág, který ovlivnil generace
Poslední jednorožec - kouzelný komiks nejen pro děti
V Česku vyjde Wagnerův Prsten Nibelungův
Lara Croft potřetí!
Staňte se myší a zažijte dobrodružství
Vítejte v Pochmurném kraji
Kolosální Luther Arkwright
Hororové povídky, na něž se nezapomíná
Komiks Tomb Raider uchvacuje kresbou i scénářem
James Bond se vrací!
Dan Černý pokřtí na Crweconu Zlatou klasiku příběhů a kreslířů z Kačerova
Další články v rubrice Komiks
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.