Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 15.2.2025, svátek má Jiřina 

Hledej

Autorský web

Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita Svátky vánočníHelena Zeťová nám bohužel odešla


Nejčtenější za 14 dní

Co mě v lednu zaujalo na NetflixuKnižní ledenPo stopách židovské obce v Plzni IV: Když se život stane vězením5 významných kulatých výročí české kulturyFantomová bolest – česká premiéra působivého tanečního dramatu8 překvapivých faktů o kultovním Jurském parkuTanči aneb pohybovník Po kafkovsku nejen o PrazeVrcholí „Line“ edice Suprahonu – Blues Rock Line 1968-894. února, den boje proti rakovině: Počet lidí s touto diagnózou roste...Láska k temnotámForman na Letní scéně Musea Kampa


Spolupracujeme

Nabízíme mediální partnerství

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


FOTOREPORTÁŽ: Z Nairobi do Mombasy

15.01.2025   Radka Zadinová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

FOTOREPORTÁŽ: Z Nairobi do MombasyTřetí den našeho pobytu nás čekala cesta vlakem z Nairobi do Mombasy. Měla jsem představu vlaku narvaného lidmi až po střechu, visícími přes okna, dveře, uličky plné tak, že se jimi nedá projít... Ta představa... byla samozřejmě mylná. Jízdenky na vlak se musí koupit několik týdnů až měsíců předem, prodávají se pouze jízdenky k sezení. U každého vagónu stojí stevard či stevardka ve slušivé uniformě, kterým předložíte jízdenky a oni vás nasměrují, kam máte jít. Ve vlaku bylo čisto, každých pár desítek minut prošla obsluha, která vám nabídne občerstvení, pak jiná, která vybírá odpadky, pak další, která setře podlahu. Zírala jsem. S prominutím - kam se hrabou České dráhy.

Cesta utekla, ani nevím jak. Těch šest hodin jsme strávily povídáním a těšením se na další tripy. V Mombase nás přivítalo horko. Předtím mi to ani nepřišlo, nějakých 30 stupňů - to je jako u nás. Ale tady bylo hned o deset stupňů víc, a když jsme vylezly ven z klimatizovaného vlaku a klimatizované haly, jako bychom dostaly facku. Fakt řádnou.

 
V tom množství lidí, kteří vystoupili a hrnuli se ven, jsem cítila trošku paniku. Jak najdeme našeho průvodce? Nijak. Našel si on nás. :) Jeli jsme v dodávce, která se tvářila jako autobus. Nebyla tam klimatizace. Nebylo tam místo. Bylo nás tam hodně. A cesta po afrických silnicích, to je velké žůžo dobrodrůžo. Jezdí se všude, kde je zrovna místo. Jestli je to v protisměru, no problemo. Jede se. Jestli zrovna někdo přechází, přebíhá, no problemo. Jede se. Jestli je před vámi díra, no problemo - objede se (když to jde). A když ne, trošku si zaskáčete...

 
Cesta byla nekonečná. Hlavně čekání na trajekt. Bohužel se nedalo nic dělat. Málem jsme se tam usmažili. Ale potom, když jsme přijely do Diani Beach - všechno bylo rázem zapomenuto. Ta nádhera! Ta krása! Hobití domečky všude kolem nás. Říkám si: tady asi bydlet nebudeme. Ale jo, bydlely jsme v jednom úžasném, klimatizovaném, božím domečku. A na zápraží nás vítaly opičky. Chodily si s námi vypít ráno kávu a chvíli poseděly na rameni, někdy i s miminkem. Můj TOP zážitek z Afriky. Opičky, kam se podíváš.

 
Byly jsme tak utrmácené, že jsme se rozhodly, že další den odkládáme trip a budeme mít relax u bazénu. Jak to dopadlo? Na pláži nás hned ráno odchytil místní stařec a přesvědčil nás (mě moc ne, ale byla jsem přehlasována), abychom s ním vyrazily lodí na tzv. Robinsonův ostrov kousek od pláže. Jde o ostrov, který vzniká pouze při odlivu, a při přílivu mizí v moři. Nebyl daleko, možná by se tam dalo i doplavat, ale s foťákem asi ne. :)


Já jsem protestovala, nechtělo se mi, ale nakonec jsme šly. A dobře jsme udělaly. Laguny, odkryté po odlivu, skrývaly krásu podmořského světa. Hvězdice, kraby, rybičky, lastury. A loď, která nás vezla? Vypadala jako Vikingská,  zchátrale a staře. A kormidloval ji takový náš soukromý Jack Sparrow. Byla to úžasná plavba. Lepší než pobyt na ostrově. A i když do lodi teklo (aby ne, když byla nejspíš tisíciletá), nepotopili jsme se. Jack nás hlídal jako vlastní.

 



 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0319 s