ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 6.3.2026, svátek má
Miroslav
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
GrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslechCo znamená psát moderněStockholmský styl
Nejčtenější za 14 dní
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuVýznamné jubileum Faye DunawayovéKdyž se pravda stane zradouKniha o vytváření reklam formou obrázkového seriálu v naší zemi během 20. věku Omar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemKdo byl Vladimír Thiele?Každá krize je příležitost, ukážou hrdinové zlodějské černé komedieVrcholné španělské baroko před VelikonocemiUmělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizíCo o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Svět, kam příliš často nenahlížímeMaďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční divadlo Kameny
Po kafkovsku nejen o Praze
06.02.2025 Ivo Fencl Literatura
Při příležitosti stého výročí odchodu Franze Kafky (3. 6. 1924) zveřejněna (ač teprve koncem roku) tuctu próz sa próziček Proměny Kafkovy Prahy. Autor nejkratšího příběhu Jaroslav Rudiš (*1972) uzamyká knihu na konci vzpomínkou Kafka ve stínu liberecké radnice.
Proč zrovna Liberec? Tady se Kafka rozepsal v deníku. Líčí hotel, divadlo, tramvaje i - po vídeňském vzoru vybudovanou a majestátní - libereckou radnici, zlověstně vrhající - v jistých chvílích - stín takřka přes náměstí.
Je to trochu zámek, ale Rudiš přizná, že se Zámkem jako mladík neprokousal. Oproti té vzpomínce staví ale dnešek, kdy je to - naopak - jeho nejoblíbenější Kafka. Ač se děj rozvíjí trochu divně, „do stran“, a jako by autor hledal sebe samotného v závěji.
První skica díla nevznikla nicméně nikde v Liberci, nýbrž ve „Špindlu“. To však ještě neznamená, že bychom si měli tenhle příběh představovat… situovaný do Krkonoš. Zámek… může vlastně být i - poněkud vyprázdněný a opět zlověstný - Pražský hrad! Nebo Jaroslav Rudiš si to myslí.
Oproti tomu předobraz obou hospod, v knize také vylíčených (jedna je lepší, druhá podřadnější putykou), je západočeská Šiřem, kde měl autor sestru.
„Kafka si vystačí s velmi mála slovy,“ konstatuje Jaroslav Rudiš. „Nepoužívá kudrlinky. Přesně popisuje - jako soudní zapisovatel - a je to možná právě až úřednický jazyk, který dodnes působí překvapivě moderně, nadčasově. Věty plné paradoxů a zvratů, brutální tragiky i komiky.“
Píší stejně také autoři naší antologie? To bych neřekl. Až asi na dva pokusy… se žádný nebrání ryze vlastnímu přístupu a stylu, který ovšem s Kafkovým psaním a jeho sny kloubí. Více i méně umě.
Mezi autory této knihy (možná překvapivě) převažují ženy. Obsahuje povídky Doktor Favarrol (Markéta Pilátová), Okno do bezejmenného parku (Miloš Urban), Zámek (Karolína Zoe Meixnerová), Max, Marta a zámek v Berlíně (Rudiš), Žádost (Veronika Fiedlerová), Ohrada (Ondřej Neff), Skutečná tvář (Ilona Podivínská), Pod fasádou (Michaela Merglová), Proces (Marek Epstein), Nech brouka žít (Mirka Rezlerová), Den, kdy se vrátila paní vránová (Pavel Fritz) a (poslední) Poslední přání (Kristýna Sněgoňová).
Úvodní příběh od Markéty Pilátové (*1973) je o synu emigranta, argentinském lékaři, přitahovaném, nechápe proč, čímsi… do tátovy rodné Prahy. Chce tam však opravdu?
Už tam přece byl na stáži a připadala mu ohavná. Jak je to nakonec možné, že jste jako doma ve městě, kde se vám nelíbí? A zvíme: „Měl jsem si přečíst všechno od Kafky, ale ne v Borgesových překladech. Jsou mizerné. Borges prý německy moc neuměl.
A to by se Kafkovi líbilo, že ho v Latinské Americe proslavil muž, co o sobě drze prohlašoval, že ze všeho na světě by si nejvíc přál být Kafkou.“
Autorka knih Národní opruzení a Průvodce literární hysterií 19. století Karolína Meixnerová (*1993) parafrázuje v naší antologii román Zámek - bez cavyků a formou hororu. Příběh s dívkou v hlavní roli má vedlejší hrdinkou nevinnou a nebojácnou kočku, pojmenovanou dle známé české herečky Jiřina, a tlama toho zvířátka ve finále poněkud asociuje výsměch Poeova Černého kocoura.
Nad Urbanovou (*1967) lehce fuksovskou povídkou si nelze nevzpomenout na Kingovu prózu o okně do skryté zahrady (zfilmovanou s Johnny Deppem). A velký vypravěč Miloš Urban hned úvodem jaksi hrdě píše: „Výhled oknem do dvora může vždy přinést nový obraz. Zcela určitě to tak je, pokud za dvorem existuje park, kde se neustále mění návštěvníci. Každý pohled přináší nový příběh.“ Některý, dodejme, bude předzvěstí tragédie. Zda kafkovské, se rozhodněme sami.
Autor třiceti filmů (i včetně Franze) Marek Epstein (*1975) parafrázuje Kafkův Proces formou pololetní slohovky z předmětu Společenské vědy, kterou vypiplala teprve šestnáctiletá gymnazistka Zuzana Tománková, prohlašující „na vlastní čest“, že při robotě ani jednou nevyužila „OpenAI“. Povídka zdařile znázornila vývoj davové hysterie i včetně vyprofilování většinu ovládajících vůdců (asi jako se to kdysi stalo ve známém Neffově románu Tma). „Malé Cvrkovice,“ uzavírá Epstein, „nevybočují skladbou obyvatel ani jejich chováním z celorepublikového průměru a jsou proto obyčejným českým městečkem i domovem mým.“
Proměny Kafkovy Prahy. Napsalo tucet autorů. Předmluva a editace Jaroslav Kříž a Václav Kotrman. Ilustroval Jiří Lode. Nakladatelství Epocha. Praha 2024. 320 stran.
Proměny Kafkovy Prahy - Václav Kotrman (ed.), Jaroslav Kříž (ed.) | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Je to trochu zámek, ale Rudiš přizná, že se Zámkem jako mladík neprokousal. Oproti té vzpomínce staví ale dnešek, kdy je to - naopak - jeho nejoblíbenější Kafka. Ač se děj rozvíjí trochu divně, „do stran“, a jako by autor hledal sebe samotného v závěji.
První skica díla nevznikla nicméně nikde v Liberci, nýbrž ve „Špindlu“. To však ještě neznamená, že bychom si měli tenhle příběh představovat… situovaný do Krkonoš. Zámek… může vlastně být i - poněkud vyprázdněný a opět zlověstný - Pražský hrad! Nebo Jaroslav Rudiš si to myslí.
Oproti tomu předobraz obou hospod, v knize také vylíčených (jedna je lepší, druhá podřadnější putykou), je západočeská Šiřem, kde měl autor sestru.
„Kafka si vystačí s velmi mála slovy,“ konstatuje Jaroslav Rudiš. „Nepoužívá kudrlinky. Přesně popisuje - jako soudní zapisovatel - a je to možná právě až úřednický jazyk, který dodnes působí překvapivě moderně, nadčasově. Věty plné paradoxů a zvratů, brutální tragiky i komiky.“
Píší stejně také autoři naší antologie? To bych neřekl. Až asi na dva pokusy… se žádný nebrání ryze vlastnímu přístupu a stylu, který ovšem s Kafkovým psaním a jeho sny kloubí. Více i méně umě.
Mezi autory této knihy (možná překvapivě) převažují ženy. Obsahuje povídky Doktor Favarrol (Markéta Pilátová), Okno do bezejmenného parku (Miloš Urban), Zámek (Karolína Zoe Meixnerová), Max, Marta a zámek v Berlíně (Rudiš), Žádost (Veronika Fiedlerová), Ohrada (Ondřej Neff), Skutečná tvář (Ilona Podivínská), Pod fasádou (Michaela Merglová), Proces (Marek Epstein), Nech brouka žít (Mirka Rezlerová), Den, kdy se vrátila paní vránová (Pavel Fritz) a (poslední) Poslední přání (Kristýna Sněgoňová).
Úvodní příběh od Markéty Pilátové (*1973) je o synu emigranta, argentinském lékaři, přitahovaném, nechápe proč, čímsi… do tátovy rodné Prahy. Chce tam však opravdu?
Už tam přece byl na stáži a připadala mu ohavná. Jak je to nakonec možné, že jste jako doma ve městě, kde se vám nelíbí? A zvíme: „Měl jsem si přečíst všechno od Kafky, ale ne v Borgesových překladech. Jsou mizerné. Borges prý německy moc neuměl.
A to by se Kafkovi líbilo, že ho v Latinské Americe proslavil muž, co o sobě drze prohlašoval, že ze všeho na světě by si nejvíc přál být Kafkou.“
Autorka knih Národní opruzení a Průvodce literární hysterií 19. století Karolína Meixnerová (*1993) parafrázuje v naší antologii román Zámek - bez cavyků a formou hororu. Příběh s dívkou v hlavní roli má vedlejší hrdinkou nevinnou a nebojácnou kočku, pojmenovanou dle známé české herečky Jiřina, a tlama toho zvířátka ve finále poněkud asociuje výsměch Poeova Černého kocoura.
Nad Urbanovou (*1967) lehce fuksovskou povídkou si nelze nevzpomenout na Kingovu prózu o okně do skryté zahrady (zfilmovanou s Johnny Deppem). A velký vypravěč Miloš Urban hned úvodem jaksi hrdě píše: „Výhled oknem do dvora může vždy přinést nový obraz. Zcela určitě to tak je, pokud za dvorem existuje park, kde se neustále mění návštěvníci. Každý pohled přináší nový příběh.“ Některý, dodejme, bude předzvěstí tragédie. Zda kafkovské, se rozhodněme sami.
Autor třiceti filmů (i včetně Franze) Marek Epstein (*1975) parafrázuje Kafkův Proces formou pololetní slohovky z předmětu Společenské vědy, kterou vypiplala teprve šestnáctiletá gymnazistka Zuzana Tománková, prohlašující „na vlastní čest“, že při robotě ani jednou nevyužila „OpenAI“. Povídka zdařile znázornila vývoj davové hysterie i včetně vyprofilování většinu ovládajících vůdců (asi jako se to kdysi stalo ve známém Neffově románu Tma). „Malé Cvrkovice,“ uzavírá Epstein, „nevybočují skladbou obyvatel ani jejich chováním z celorepublikového průměru a jsou proto obyčejným českým městečkem i domovem mým.“
Proměny Kafkovy Prahy. Napsalo tucet autorů. Předmluva a editace Jaroslav Kříž a Václav Kotrman. Ilustroval Jiří Lode. Nakladatelství Epocha. Praha 2024. 320 stran.
Proměny Kafkovy Prahy - Václav Kotrman (ed.), Jaroslav Kříž (ed.) | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Mezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně samé
Svět, kam příliš často nenahlížíme
Zeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál
Co o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?
Kdo byl Vladimír Thiele?
Emanuel z Lešehradu věru nebyl literární velikán, ale...
Hercule Poirot přehledně
První letošní novinky edice Hlas
5 valentýnských citátů z knih
Tajnosti Londýna podle Alama Moora
Ozvěny nedovřených stránek: Lednové ticho
Hemingwayovi: Zpráva o jedné toxické rodině
Jiří Dědeček nejen o sobě
Jason Mason: Můj otec byl MIB
O některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnost
Sherlock a rozdmýchávání první světové války
Koralina aneb Vstup do jiného světa
Kniha hřbitova
Kdo je Jane Marplová?
Kdo byl Charles Williams
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.