Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
?!Popeleční středaZpověď zapadlého písmáka aneb Co jste nenapsali ve školce, v penzi nenapíšeteNěžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořit
Nejčtenější za 14 dní
FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v KeniV polovině července Týden plný tanceKarel Švanda a jeho FantomyTarotové krajiny pro tiché a přemýšlivé vykladačeFestival delikátních chutí: Na Novoměstské radnici a vstup zdarmaHistorky z podsvětí filozofie s nádechem popkulturyPodivuhodný případ Benjamina Buttona ožije na jevištiStrašidelno, zvláště filmové, podle Antonína TesařePošetilá úvaha o písňových textechNa palubě obojživelného autaKVÍZ: Znáte dobře Lady Gagu? Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý program
Na pět minut pastorem
12.02.2025 Ivo Fencl Společnost
Chcete komukoli vnucovat víru? Pak jste cvoci. I když… Já sám se občas v duchu rozdvojuji a jedna má část sní, že káže. A spontánně řeknu: Zatraceně! Tady na kazatelně se ani kapinku necítím pevný v kramflecích.
V životě jako takovém je to podobné: stojíme mezi duem milosrdenství. Mezi tím, které máme šanci poskytnout sami, a milosrdenstvím božím. První milosrdenství prýští z nás a druhé z Něj. Naše směřuje ven, to druhé dovnitř do nás, a vždy je větší problém s tím z těchto dvou, které z naší podstaty cílí na lidi, na němou tvář, na přírodu.
Toto milosrdenství má hranice a jsou to živé čáry, křičící: „Poraď si sám.“ Ty hranice se nezávisle táhnou podle našeho zdravého úsudku. A proč? Protože tady nejde nepřemýšlet a nedá se všechno svěřit jen instinktu. Květ se tam venku dočká milosrdenství, ať už je černý anebo bílý, a dočká se snáze než jedovatá tarantule. Přítel se dočká spíš nežli násobný zrádce a masový vrah. Kdo je kruťas, ten bude, ano, i za krutost souzen shora, ale taky je „tam shora“ souzen každý, kdo soudí. Sebejistě a coby pako si hráti na Hospodina, to je hřích, protože do nás Vyšší nevstupuje, a když, vždycky leda na nepatrný moment. Jestliže se to podobně semele (jak říkal poručík Columbo), už to není hra. Je to pokyn. Jestli někdy i pokyn k nemilosrdenství? Na to si musí odpovědět každý a existuje cosi, čemu se říká osobnostní nastavení.
Tady jsem tedy hovořil o milosrdenství, které můžeme sami poskytovat; s tím poskytovaným „shora“ bude menší štrapác: stačí dost vnímat. Neházet milostí za hlavu jako míčem. Za vyšší milosrdenství kromě toho děkuji, i když je věc už nad díkem: samozřejmá, pevná víra.
Někdo mi řekl: „Nad námi existuje a je tak schopný a natolik vše prostupuje, že ani nepotřebuje tvůj vděk. Nestará se, jestli vnímáš jeho bytostnou existenci!“
Že nestará? Já tomu nevěřím. A nevěřím-li a začnu přece - v některé chvíli - popírat reálnost „pana Šéfa“, jak říkal můj táta, tak to ještě neznamená, že žádný Vyšší není. A naše popírání toho, co se mi jeví jisté, totiž existence boží, může vést, jsem o tom přesvědčen, leda ke zkáze.
My všichni neustále žijeme mezi kapkami obou milosrdenství, o kterých tady hovořím, a dumat budeme asi do skonání, kolik milosrdenství chceme dát a zda máme na třetím rohu na ono poskytnutí dost práva. Na Jeho milosrdenství však myslíme leda chvilkami, anžto ono je. Je. A neumíme-li přesto registrovat jeho doteky a lásku mezi veřejemi vlastních dveří, tedy se musíme učit.
Neřekneš „díky“, je-li čas? Nepřestane tě patrně milovat, ale bude si tě vážit? Nebude se tě, říkám, už příště dotýkat dost. „Jsem dítě štěstěny,“ řekl spolužák, jenže štěstí je rovno jinému názvu pro oboustrannou komunikaci mezi námi a královstvím nebes.“
To tedy řeknu - jako nějaký pastor, jako kazatel - a vzápětí se přeptám sebe samotného: „Jsem ateista? A na co jsem ve svém rafinovaném kázání zapomněl?“ Odpovím si. O milosrdenství bych měli také umět poprosit.
I kdyby teprve se slzami v očích.
Zdroj obrázku: pixabay.com, Geralt
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Když jaro zamává kouzelným proutkem
Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý program
Šipkařská elita v akci
Festival delikátních chutí: Na Novoměstské radnici a vstup zdarma
V polovině července Týden plný tance
Česká kultura od Smetany po Formana
Výstava orchidejí probíhá v březnu
Pošetilá úvaha o písňových textech
FOTOPOSTŘEHY: Zajímavosti o českých horách
5 hodin, 2 pokrmy a 1 vítěz, český šampión v Bocuse d’Or
3 masopustní recepty od Pavla Berkyho
5 nejčastějších výmluv, proč něco neuděláme
FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v Keni
FOTOREPORTÁŽ: Za delfíny do Wasini
Jak se vypořádat s negativními myšlenkami? Krok za krokem
Nejsladší muzeum je to, kde ochutnáte čokoládu
FOTOREPORTÁŽ: Pekelná kuchyně, hroši a duny
FOTOREPORTÁŽ: Západ slunce nad Kongo River
Zjevné předurčení jako blbost
Významné meteorologické události v Čechách
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.