Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
?!Popeleční středaZpověď zapadlého písmáka aneb Co jste nenapsali ve školce, v penzi nenapíšeteNěžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořit
Nejčtenější za 14 dní
FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v KeniV polovině července Týden plný tanceKarel Švanda a jeho FantomyTarotové krajiny pro tiché a přemýšlivé vykladačeFestival delikátních chutí: Na Novoměstské radnici a vstup zdarmaHistorky z podsvětí filozofie s nádechem popkulturyPodivuhodný případ Benjamina Buttona ožije na jevištiStrašidelno, zvláště filmové, podle Antonína TesařePošetilá úvaha o písňových textechNa palubě obojživelného autaKVÍZ: Znáte dobře Lady Gagu? Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý program
Zjevné předurčení jako blbost
18.02.2025 Ivo Fencl Společnost
Jorge Luis Borges (1899-1986) je podnětný. Navzdory tomu, že ho Truman Capote ještě za Borgesova života označil za spisovatele „okrajového“. Co slovem okrajový mínil? Nevím, ale je fakt, že se Borges obíral dost speciálními tématy. Normalita ho nezajímala. Obávám se, že by u Trumana neobstál ani jakýkoli autor science fiction; ale to je fuk a jiný erudovaný badatel - Harold Bloom - řadí Borgese rovnou do kánonu Západní literatury. Očekávatelně blízko Kafky.
Matematikům, vím, to vysvětlovat nemusíme, ale většina lidí si kupodivu myslí, že začne-li být podobností víc než deset, mohou, ehm, vsadit do hry benátský palác, mají-li jaký. Taky ho vsadí a čekají výhru, ale zbytečně. Projedou to. I život zcela vedle literaturu nás ostatně poučuje, že se dá najít podobností tisíce, a jestliže jste fanatik, dáte jim vždycky smysl. Omylem je akceptujete jako zjevné předurčení.
I zamilovaní vlastně jsou fanatiky a mohou srovnávat osudy „jediné pravé“ se svými. A vypadne - často - tiket s textem „my se k sobě hodíme; nesmrtelně“.
Podobná srovnávání hoďte, radím, daleko za hlavu, je-li tam louka, a radši to udělejte dřív než pozdě. Poznal jsem svého času dámu, na jméně nezáleží, a jak to v mládí chodí, uhranula. Sbližování se zadrhlo a já si zoufal a říkal: „Asi můj omyl.“ Jenže jsem současně věděl, kdy se narodila, že na Apríla. Jsem narozen 16. 4. a každopádně jsme oba paličatí Skopci a oba potomci nějaké z učitelek. Oba jsme prožili dětství s mladší sestrou jménem Eva a Ivanin syn sice není na chlup věku jako můj syn, ale syn Ivanina bratra je stejně starý na den. Asi pět let po uhranutí se můj syn a Ivanin synovec „náhodou“ narodili takřka ve stejnou hodinu toho samého roku. Mělo to něco znamenat? Pochybuji.
Vůbec nic to, podotýkám, neznamená! Jako správná fanatik (a ještě v čase svého uhranutí) jsem se ale mrkl do mapy a trochu mě zarazilo, že jsme já i Ivana vyrůstali, ehm, na sice různých ulicích - v nedalekých obcích -, avšak ulicích na totožné rovnoběžce. Na mapu jsem vtiskl průhledné pravítko a spojilo ty vzdálené uličky přes pár kopců a zůstalo absolutně vodorovné. Pořád, vím, je to málo shod. Ale na poblázněnou kebuli náhle zaťukala vzpomínka na mladou cikánku, která mi - v dávnověku - věštila z dlaně. Ještě jsme tenkrát byli dětmi a sešli jsme se na kraji louky, jen kousek od řeky. Děvče na nás asi cosi testovalo a chlubilo se a řeklo mi, že potkám nevěstu z… A jmenovala obec na rovnoběžce. Věštbu jsem okamžitě pohřbil v paměti - na desetiletí -, jenže se vynořila a já opět viděl louky a děvče od kolotoče a dokonce si vzpomněl, jak jsem jí - ani málo - nevěřil a hodil vizi za hlavu. A taky se mi vybavila její dospělácká vážnost. Nežertovala. Nebyla to jen další hra Krvavé koleno.
Pořád málo shod! Ale má pečlivá matka mi v raném dětství vedla kroniku a jednou mě napadlo, že se podívám, není-li tam záznam ze dne Ivanina narození 1. dubna 1967. Sám jsem narozený 16. dubna 1964 a 1. 4. mi tedy nebyly ani tři roky. Ono to není málo a duše tříletého, říká se, nezměněna zůstane do sta let.
„Zrovna ten den tam zápis nebude,“ věděl jsem smutně. Ale byl. Je tam. Čtu: „Nečekaná nemoc. Překvapivě trvala jen den. V noci blouznil. 2. dubna znova zdráv.“ Tečka.
A kdyby mi byla Ivana ukradena, do té kroniky bych se na onen flíček nepodíval. Jenže mi dotyčná připadala na pár let jako kus vlastního osudu, i zjistil jsem tohle. Nelze navíc popřít, že se jmenuji Fencl a její příjmení znělo divně podobně: Elznic. A já jí psával a znal číslo jejího „rovnoběžkového“ rodného domu (336) a numero našeho domu je 633. Neříká se tomu i oficiálně „zjevné předurčení“? Možná. Ale sečtu-li ta čísla, vyjde 999. Když cifru otočím nohama vzhůru, dostanu 666 (Číslo ďábla). Ha. Mělo mě to před dotyčnou femme fatale dokonce varovat? Nevím. A kdybych užil jen ta fakta, vznikla by průměrná povídka-nesmysl, ale jiná věc je, že se mi to stalo. Opravdu. V životě. Že to není fikce.
Přesto shody nedokazují moc. Proč ne? Existuje x-krát víc NESHOD a utopily by pár banálních podobností nejenom v Bezdrevu, nýbrž v moři. Kdo chce, věří. Kdo nechce, toho víře ani papež spřežením nenaláká. Kdysi jsem podobné shody měl za jadýrka a znamínka osudu, ale představuji si už dnes pravý opak. „Ty a já?“ Nesmysl! Je to konstrukt. Ne Borges, ale upachtěnost. Asi jako v písni Mirka Černého o vraždách Lincolna a Kennedyho. Za hlavu na louku s podobnými bludy.
Country Beat Jiřího Brabce s Mirkem Černým - O sto let pozdeji - YouTube
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Když jaro zamává kouzelným proutkem
Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý program
Šipkařská elita v akci
Festival delikátních chutí: Na Novoměstské radnici a vstup zdarma
V polovině července Týden plný tance
Česká kultura od Smetany po Formana
Výstava orchidejí probíhá v březnu
Pošetilá úvaha o písňových textech
FOTOPOSTŘEHY: Zajímavosti o českých horách
5 hodin, 2 pokrmy a 1 vítěz, český šampión v Bocuse d’Or
3 masopustní recepty od Pavla Berkyho
5 nejčastějších výmluv, proč něco neuděláme
FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v Keni
FOTOREPORTÁŽ: Za delfíny do Wasini
Jak se vypořádat s negativními myšlenkami? Krok za krokem
Nejsladší muzeum je to, kde ochutnáte čokoládu
FOTOREPORTÁŽ: Pekelná kuchyně, hroši a duny
FOTOREPORTÁŽ: Západ slunce nad Kongo River
Významné meteorologické události v Čechách
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.