Jak si spojení filozofie a popkultury představit? Kniha nám například předkládá souvislost teorie o simulaci reality a snímku Matrix, klasické vězňovo dilema a Temný rytíř, hranice osobní identity a pokračování filmu Avatar, hojné zmínky v různých kontextech o seriálu Star Trek nebo třeba vývoj umělé inteligence a Terminátor. Philo Fiction ovšem nenabízí pouze pohled na tuto propojenost - ve své podstatě je kniha klasicky naučná. Čtenáře tak na různých místech nemine stručné seznámení třeba se směry utilitarismus, hédonismus nebo morální relativismus, a dozví se, co znamenají pojmy “genius malignus” či “qualia”.

Jádrem knihy je tak filozofie, která je zde prezentována jako mozaika různorodých myšlenkových experimentů. Každá kapitola se věnuje jinému filozofickému přístupu či teorii, a v návaznosti na to autor jako příklad zmiňuje tu děj filmu, tu námět seriálu. Podle potřeby a souvislostí jsou popkulturní díla zmíněna i v dalších kapitolách, kde jsou propojeny s novou myšlenkou. Pozitivem knihy je, že se nesoustředí pouze na práci známých velikánů jako Aristoteles, Nietzsche nebo Kant, ale představuje teorie třeba od Davidsona, Parfita a dalších, kteří se v osnovách ve filozofii pro začátečníky pravděpodobně neobjevují.

Z 21 zmíněných popkulturních děl pro čtenáře není nutné jakékoliv předem znát - autor vždy nabízí krátké shrnutí jejich hlavní podstaty a vysvětluje, jak souvisí s daným myšlenkovým experimentem. Je pro čtenáře výhodou, má-li hlubší znalost jmenovaných děl? Určitě ano, jelikož se tak nad filozofickými otázkami může zamýšlet v širším kontextu a lépe posoudit, jak se morální dilemata postav zrcadlí v daném filozofickém postoji. Autor samotné závěry děl neprozrazuje, aby nikomu nezkazil potenciální zážitek ze sledování v budoucnu (jedinou výjimkou je snímek Most z roku 2003, na ten se proto případně podívejte před čtením).

Vzhledem k tomu, že se 19 kapitol vtěsnalo na 172 stran, je logické, že filozofické koncepty nejsou rozebrány nikterak do hloubky. Kniha slouží primárně jako počáteční bod, který čtenáře může motivovat k hlubšímu bádání v rozsáhlejších publikacích. Tento fakt ovšem nemůžeme brát jako negativum, pokud ke knize přistoupíme pouze jako k ochutnávce filozofie, která má za cíl vzbudit čtenářovu zvědavost. Zájemci s chutí prozkoumat svět filozofie hlouběji si mohou pro inspiraci vybrat z 28 literárních zdrojů, z nichž autor při sepisování knihy čerpal.

Autor ke čtenáři v knize často promlouvá, což vyvolává pocit živého rozhovoru, u nějž ho se zápalem posloucháme vyprávět. Místy čtenáře vybízí k vyhodnocení vlastního postoje k nově představené myšlence, a ať už je jeho osobní názor jakýkoliv, nechává si ho profesionálně pro sebe a všechny teorie prezentuje objektivně. Nabízí ale kniha něco novátorského? Propojení popkultury a filozofie je nepochybně zajímavé, ale některé souvislosti působí spíše jako logická spojení (ano, v kontextu filmu Návrat do budoucnosti řešíme koncept cestování časem). To sice nesnižuje čtenářský prožitek jako takový, ale vyvolává otázku, zda kniha nabízí jakýkoliv nový vhled.

Oceňuji, že se autor prostřednictvím Philo Fiction snaží zbořit stereotypní představu filozofa jako vousatého starce, který osaměle dřepí v koutě a dumá nad nesmrtelností chrousta. Kniha slouží jako přístupný úvod do filozofie, nabízí škálu existenciálních otázek a podněcuje čtenáře k utvoření vlastního názoru. Zároveň jasně ukazuje, že filozofie není jen abstraktní teorií, ale neoddělitelnou součástí našeho každodenního života - a možná i pomůže vyvrátit názor, že jde o mrtvý obor patřící minulosti. Pokud nehledáte dosud nezveřejněnou revoluční interpretaci myšlenkových experimentů, ale spíše stručný přehled o filozofických konceptech, které formují naše myšlení již dekády, pak Philo Fiction splní vaše očekávání.

Jiří Beňovský - Philo Fiction: Historky z podsvětí filozofie
vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2025, 172 stran, brožovaná vazba