Zatímco za okny ještě stále poletují sněhové vločky, kalendář neúprosně míří k jaru, nejhezčímu ročnímu období v naší zeměpisné šířce. Většina z nás se určitě netěší na odevšad útočící články na téma - jak překonat jarní únavu a jiná podobná moudra, která vůbec nic neřeší a jen zabírají papír, zato se ale určitě těšíme na probouzející se přírodu a teplejší počasí. Každé nadcházející jaro nás něčím potěší, nebo i nepříjemně zaskočí. Kdo však není nikdy zaskočen, je módní návrhář. Ten už dopředu ví, do čeho oblékne ženy, aby vyšly po zimě do ulic svěží a módně ustrojené.
Značná část českých žen může ale těžko sáhnout po nejnovějších šlágrech v odívání a proto opráší něco z loňského roku. Ostatně „obyčejná žena“ si to může dovolit. To už bohužel neplatí pro ženy - zpěvačky, které se na nás poměrně často zubí z obálek časopisů a televizní obrazovky. Zpěvačka musí především reprezentovat a zdobit a proto ji nejeden aktuální módní trend může zamotat hlavu.

Mladá zpěvačka dokáže zářit půvabem i v jutovém pytli, nicméně naše hudební scéna oplývá spíše gardou osvědčených matadorek a pro ty už se stává nezbytností přicházet stále s něčím „novým“, jak se dnes říká - novou image. A v této oblasti se i naše slavné matadorky liší. A proto bychom mohli ze zlomyslnosti uzavírat sázky, zda si Helena Vondráčková nechá opět natáhnout kůži na krku, nebo zda se nechá vyfotit na nové album polonahá. Ovšem soudit něčí obličej, či množství vrásek v určitém věku, považuji za mírně neuctivé a proto se zaměřím na celkové vzezření našich zpěvaček.

Mnohý z nás má v paměti 17 letou Helenku Vondráčkovou zajíkavě zpívající „Červenou řeku“. Ačkoliv se právě Helena Vondráčková snaží o to zachovat si vizáž dobře udržované třicátnice, vychází z toho stále jako diblík neschopný přeorientovat se do role dámy příslušící jejímu věku a postavení. Vondráčková patří k těm lidem, co neumí stárnout důstojně a koncert klidně odzpívá svým vrstevníkům ve fialovém disko tričku a vojenských kalhotách. O Heleně se říká, že nestárne. V jejím případě ale zřejmě nestárnutí znamená právě módní kreace alá šestnáctiletá studentka a práci vizážisty schopného vytvořit ji na tváři poutavou „malůvku“. Když k tomu přidáme značně upadající repertoár a neustálé půtky s různými médii, je vůbec zázrak, že se ještě drží na výsluní přízně.

Naopak její souputnice z tria Golden Kids Marta Kubišová dokáže vystoupit v takovém oděvu, který nikoho neurazí a divák si odnáší dojem, že měl možnost spatřit a poslouchat dámu. Přestože i její hlas doznal značných změn, přestože se roky podepsaly na její tváři, čiší z ní důstojnost a věřím tomu, že leckterý muž se raděj podívá právě na Kubišovou, než na Vondráčkovou. Určitá přirozenost je zajímavější a pravdivější, vždyť jak už jsem uvedla, šikovný vizážista dokáže namalovat na obličej ledacos. A ostatně krása a jakási vnitřní jiskra se skrývá obvykle hluboko v člověku. Tu nelze nijak dokreslit, ani dotvořit.

Jestli mohu před někým ale smeknout, tak je to Yveta Simonová. Ze známých zpěvaček prakticky nejstarší, která občas zazpívá pro své věrné publikum, aniž by ze sebe dělala mladici. Paní Simonová, dáma každým coulem, je vždy dokonale upravená s profesionálním úsměvem na rtech. Na nic si nehraje, a hrát ani nemusí. Dobu vlastního úspěchu si zažila a nepotřebuje si zřejmě nic dokazovat, ani obhajovat. Pro své fanoušky znamená příslib osvědčené kvality a oblíbených písní a pro ostatní ženu, jež dokázala včas odejít z trůnu slávy, aniž by kohokoliv ničila diskotékovým pop songem obalená v minisukni.

Úplným extrémem ale zůstává přízrak ze Semaforu jménem Miluška Voborníková, kdysi půvabná absolventka pražské konzervatoře. Miluška v ultra krátkých sukénkách ohromovala muže všech věkových kategoriích, jen ve zpěvu se jí příliš nedařilo. Paní Miluše zůstala drobnou ženou dosud, ale nějak zapomněla že od éry, kdy byla útlým a pohledným děvčetem, uplynulo už poměrně hodně let. Pokud má Vondráčková tendence diblíkovat, tak u Milušky mívám pocit, že se asi udiblíkuje k smrti. Ostatně svým zevnějškem zůstala ve svém mládí. Dlouhé vlasy češe na přísnou pěšinku uprostřed, rozhazuje jimi jako právě vylíhlé patnáctileté kuřátko a na jevišti si v zásadě vystačí s jedním typem kalhot a blůzy. Označení dáma, či žena středního věku k ní nesedí. Prostě a jednoduše zbytečně shazuje samu sebe.

Co mají české zpěvačky společné?

Lidský zevnějšek odráží do určité míry i to, co skrývá daná osoba uvnitř. Pokud se některá zpěvačka nesmíří s tím, že jí bude věk i vrásky jen přibývat, přičemž se budou kolem ní objevovat mladší a mladší adeptky pěveckého umění, které kromě talentu budou disponovat šarmem, je odsouzena k zesměšnění sebe samotné. Protože právě onu mladickost nenahradí ani sebelepší plastický chirurg, nebo módní kreace. A proto jediné, co mohou ony dámy naší hudební scény udělat, je naučit se stárnout s důstojností a elegancí.