ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 18.7.2025, svátek má
Drahomíra
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Pohádka o Válendě, Skákandě a CochcešiRodičovství Kdo mi pije časOdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný svět
Nejčtenější za 14 dní
Jděte do kina a vyhrajte: Letní soutěž Cinema CityDiktoval Al Pacino své paměti?Neversův bod knihám?Malířka Erika Bornová, dcera Adolfa BornaPérák a smysl životaZnovuzrození Jurského světaMají výcvik, zbraně i zkušenosti. Na tenhle rachot ale připraveni nejsou…Nových sedm divů světa: Znáte je? Jdou na vás komáři a klíšťata? Zkuste se bránit přírodní cestou Jak Češi vnímají svátek Cyrila a Metoděje?Velký šéf bez vatyTři tipy na letní čtení pro děti: Dobrodružství do kufru
Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900
06.06.2025 redakce Výtvarné umění
Až do 2. listopadu se Valdštejnská jízdárna proměnila v prostor výjimečné retrospektivy ženské umělecké tvorby. Jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v České republice. Výstava Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, kterou připravila kurátorka a ředitelka Sbírky starého umění NGP Olga Kotková, nabídne prezentaci umělkyň, které působily ve střední Evropě, v Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce 19. století.
Cílem výstavy je odkrýt méně známý, a přesto zásadní příběh dějin umění: příběh ženské tvořivosti, ambice, odvahy i schopnosti prosadit se navzdory překážkám. Pozornost je zaměřena nejen na samotná umělecká díla, ale i na dobu a prostředí, v němž vznikala – výstava představí sociální vazby, institucionální překážky i témata, která ženy ve své tvorbě zpracovávaly. Ženy měly dlouho omezené možnosti vzdělání a prosazení se v umělecké sféře, rozhodující ale zůstával talent, schopnost tvořit a vůle uspět.
Výstava ukáže, že ženy byly součástí uměleckých dějin od samého počátku – jen je potřeba jejich stopu znovu objevit a přiznat jí důstojné místo. Projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 akcentuje často opomíjenou linii ženské tvorby a nabízí inovativní pohled na dějiny umění.
Výstava reaguje na tradiční expozice Staří mistři v Národní galerii, které dosud prezentují převážně mužské autory, a to zejména z oblasti dnešní Itálie, Nizozemí, Německa, Rakouska a střední Evropy. Právě umění z těchto regionů bylo i ve středu zájmu sběratelů žijících u nás. Na upozaděnou roli žen v těchto dvou expozicích, jež se nacházejí ve Schwarzenberském a Šternberském paláci, navazuje i architektonické a grafické řešení otevírané výstavy. To pracuje s půdorysy a architektonickým tvaroslovím obou paláců. Ty jsou tak vlastně symbolicky „přeneseny“ do Valdštejnské jízdárny, kde se ženským tvůrkyním dostává odpovídající pozornosti. Návštěvníci budou mít také možnost porovnat práce žen i s díly prezentovaných v dalších expozicích NGP, Středověké umění 1200–1550 a 1796–1918: Umění dlouhého století.
„Tato výstava přináší příběhy, které dlouho čekaly na to, aby byly vyprávěny. Shromažďuje pozoruhodná díla a představuje životy lidí, kteří se za nimi skrývají, a zve nás k pohledu na dějiny umění novýma očima,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast.
Výstava sleduje vývoj ženského uměleckého projevu napříč staletími — od duchovní obraznosti středověkých řeholnic až po sebevědomý styl malířek akademického 19. století. Představí přibližně 150 děl z oblasti malby, kresby, grafiky, sochařství i užitého umění. Vedle ikonických děl evropského malířství, která byla zapůjčena z muzeí, galerií či soukromých sbírek z celé Evropy, budou návštěvníci moci obdivovat i práce ze sbírek NGP vystavené v nových kontextech.
Mezi zastoupenými autorkami nechybí výrazná jména jako Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se první ženou přijatou do florentské akademie umění, Sofonisba Anguissola, jež portrétovala své sestry při šachové partii, Lavinia Fontana, která byla první ženou, jež provozovala vlastní ateliér, pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Představen je i příběh Rachel Ruysch, uznávané malířky květinových zátiší, která dosáhla mezinárodní slávy a působila jako dvorní malířka v Düsseldorfu.
V 17.–18. století se prosadilo mnoho schopných žen v Záalpí a staly se úspěšnými vědkyněmi, malířkami a cestovatelkami. Výstava připomíná také fascinující příběh Marie Sibylly Merian, která jako první evropská žena podnikla vědeckou expedici do Jižní Ameriky, a Elisabetty Sirani, jež vedla vlastní dílnu v Bologni a založila školu pro umělkyně. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila celá řada významných malířek — Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter. Jejich cesty pak následovaly další umělkyně. Výsledkem tohoto konání bylo, že se umělecké akademie konečně po dlouhých staletích otevřely ženám. Díky talentu, podpoře rodiny a vzdělání se mohly začít naplno věnovat profesionální umělecké tvorbě, která jim přinesla seberealizaci, respekt a uznání.
Výjimečné zápůjčky na výstavu jsou přivezeny z předních evropských muzeí a vhodně doplňují sbírky Národní galerie Praha.
Foto: Sofonisba Anguissola, Šachová hra, 1555, Museum Poznaň
Zdroj: tisková zpráva
Výstava ukáže, že ženy byly součástí uměleckých dějin od samého počátku – jen je potřeba jejich stopu znovu objevit a přiznat jí důstojné místo. Projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 akcentuje často opomíjenou linii ženské tvorby a nabízí inovativní pohled na dějiny umění.
Výstava reaguje na tradiční expozice Staří mistři v Národní galerii, které dosud prezentují převážně mužské autory, a to zejména z oblasti dnešní Itálie, Nizozemí, Německa, Rakouska a střední Evropy. Právě umění z těchto regionů bylo i ve středu zájmu sběratelů žijících u nás. Na upozaděnou roli žen v těchto dvou expozicích, jež se nacházejí ve Schwarzenberském a Šternberském paláci, navazuje i architektonické a grafické řešení otevírané výstavy. To pracuje s půdorysy a architektonickým tvaroslovím obou paláců. Ty jsou tak vlastně symbolicky „přeneseny“ do Valdštejnské jízdárny, kde se ženským tvůrkyním dostává odpovídající pozornosti. Návštěvníci budou mít také možnost porovnat práce žen i s díly prezentovaných v dalších expozicích NGP, Středověké umění 1200–1550 a 1796–1918: Umění dlouhého století.
„Tato výstava přináší příběhy, které dlouho čekaly na to, aby byly vyprávěny. Shromažďuje pozoruhodná díla a představuje životy lidí, kteří se za nimi skrývají, a zve nás k pohledu na dějiny umění novýma očima,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast.
Výstava sleduje vývoj ženského uměleckého projevu napříč staletími — od duchovní obraznosti středověkých řeholnic až po sebevědomý styl malířek akademického 19. století. Představí přibližně 150 děl z oblasti malby, kresby, grafiky, sochařství i užitého umění. Vedle ikonických děl evropského malířství, která byla zapůjčena z muzeí, galerií či soukromých sbírek z celé Evropy, budou návštěvníci moci obdivovat i práce ze sbírek NGP vystavené v nových kontextech.
Mezi zastoupenými autorkami nechybí výrazná jména jako Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se první ženou přijatou do florentské akademie umění, Sofonisba Anguissola, jež portrétovala své sestry při šachové partii, Lavinia Fontana, která byla první ženou, jež provozovala vlastní ateliér, pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Představen je i příběh Rachel Ruysch, uznávané malířky květinových zátiší, která dosáhla mezinárodní slávy a působila jako dvorní malířka v Düsseldorfu.
V 17.–18. století se prosadilo mnoho schopných žen v Záalpí a staly se úspěšnými vědkyněmi, malířkami a cestovatelkami. Výstava připomíná také fascinující příběh Marie Sibylly Merian, která jako první evropská žena podnikla vědeckou expedici do Jižní Ameriky, a Elisabetty Sirani, jež vedla vlastní dílnu v Bologni a založila školu pro umělkyně. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila celá řada významných malířek — Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter. Jejich cesty pak následovaly další umělkyně. Výsledkem tohoto konání bylo, že se umělecké akademie konečně po dlouhých staletích otevřely ženám. Díky talentu, podpoře rodiny a vzdělání se mohly začít naplno věnovat profesionální umělecké tvorbě, která jim přinesla seberealizaci, respekt a uznání.
Výjimečné zápůjčky na výstavu jsou přivezeny z předních evropských muzeí a vhodně doplňují sbírky Národní galerie Praha.
Foto: Sofonisba Anguissola, Šachová hra, 1555, Museum Poznaň
Zdroj: tisková zpráva
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Výtvarné umění
Malířka Erika Bornová, dcera Adolfa Borna
Karty Královny Slunce jsou čisté a zářivé
V hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?
Robert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu
Tajný život AI
Franz Kafka očima čtyřiceti malířů
Na svět objektivem hledím...
Květinové karty Lenormand: Krásky s něžným i přísným poselstvím
Audiovizuální festival LUFT je mladistvou výpovědí o současném umění
Sofie Švejdová vystavuje v Příbrami
Jindřiška Radová a Její kraj
Nosná zeď Sofie Švejdové až do 8. května
Jarní výstava sklárny Koulier: Vydejte se do světa skleněné krásy
Oheň jako symbol vášně i zániku: Adam Šakový ve SPOT Gallery
Identita – nejnavštěvovanější výstava v Museu Kampa
Kunsthalle Praha v roce 2025
Tlaková vlna
Rebecca Campbell: Karty léčivých vod
Křehká krása Vánoc vás okouzlí na Pražském hradě
Další články v rubrice Výtvarné umění
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.