Příběh jednoho léta, kdy k nenávisti stačí krůček. Kdy stačí krůček k lásce. I k tomu udělat chybu. Kdy se všechno mění. Přátelství, důvěra, poznání, vlastní srdce i přesvědčení.

Příběh o první lásce, o bolesti, ztrátách, o křiváctví a soupeření, o dívčích snech i tajných touhách. O rusalkách, vodnících, ztracených střevíčcích, dopisech a pokřivených charakterech. O nenávisti, falši, lžích i manipulaci.

O šrámech na duši, ztracených iluzích i o naději, která nás neopouští, i když všichni ostatní ano.

Kdysi dávno se mi tenhle příběh moc líbil. Teď jsem až žasla, jak moc úskočnosti v něm bylo. Jak moc zášti. Nechápu. Nerozumím. Chovala bych se stejně? Chovala bych se jinak?

Chci doufat, že ano. Když něco (nebo někoho) získáme pochybnými prostředky, nemůžeme z toho mít přece doopravdy radost. A štěstí nám to taky nepřinese.

Každé rozhodnutí nás někam posune. Ať už je dobré nebo špatné. Vždycky tím získáme. A zároveň i ztrácíme.

Iluze, víru, sami sebe. 

Lenka Lanczová, Prázdniny pro zaláskované, Víkend 2011