Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Pohádka o Válendě, Skákandě a CochcešiRodičovství Kdo mi pije časOdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný svět
Nejčtenější za 14 dní
Jděte do kina a vyhrajte: Letní soutěž Cinema CityDiktoval Al Pacino své paměti?Neversův bod knihám?Malířka Erika Bornová, dcera Adolfa BornaPérák a smysl životaZnovuzrození Jurského světaMají výcvik, zbraně i zkušenosti. Na tenhle rachot ale připraveni nejsou…Nových sedm divů světa: Znáte je? Jdou na vás komáři a klíšťata? Zkuste se bránit přírodní cestou Jak Češi vnímají svátek Cyrila a Metoděje?Velký šéf bez vatyTři tipy na letní čtení pro děti: Dobrodružství do kufru
Toulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 1
18.06.2025 Viktorie Švestková Společnost
V dnešní době mi připadá i pro „lokála“ poměrně náročné najít místa v Praze, ve kterých se nebudu cítit jako turista. Kde zaměstnanci nemají snahu připravit vás o co nejvíc peněz. Najít místo, které ještě nebylo ponořeno do pastí turismu není zas tak náročné, avšak poslední dobou mne i má oblíbená místa zklamala. A tak jsem se vydala na toulky po Praze, abych navštívila svá oblíbená či neznámá místa a vytvořila si na ně nový pohled. Dnes bych ráda vyzdvihla kubistický fenomén – Dům u Černé Matky Boží, nebo jak ho většina z nás zná – Černá Madona.
Roh Celetné ulice jsem vždy vnímala jako směsici jistého komfortu a turistického podvrhu. Ulice, která propojuje nejznámější turistické památky, jako je Prašná brána, Staroměstské náměstí, Obecný dům a další, nikdy nepatřila k mým cíleným destinacím při toulkách Prahou. Podvodné směnárny, předražené restaurace, kýčovité suvenýry, to vše mne vždy drželo od centra Prahy dál.
Avšak jsou zde místa, která mají jakési ono pražské kouzlo, mystično. Jednoduše to, co každý rozervaný milovník historie, kultury a umění vyhledává. Mezi ně patří například Divadlo v Celetné, knihkupectví Karolinum, a doména kubistické architektury – Dům u Černé Matky Boží.
Píše se rok 1912 a v srdci Prahy na rohu ulice Celetná a Ovocný trh dochází k odhalení prvního domu kubistické architektury, který pravděpodobně dodnes vyzařuje svojí výjimečností. Slavná budova, která své návštěvníky láká na propojení přítomnosti a minulosti, navržena Josefem Gočárem přibližně v polovině roku 1911. Mladému architektovi bylo teprve třicet jedna let a již tehdy měl na mysli přivést do Prahy něco nového a neokázalého. Něco, čím se pražské ulice posunou vpřed a ukáží svoji schopnost vytvářet umění, které jde ruku v ruce s dobou. Tehdy jej postavil pro velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta. Ten si Gočára zvolil vzhledem k jeho dřívějším úspěšným zhotoveným budovám.
Dům Černé Madony byl zhotoven se železobetonovou kostrou, která je inspirována Chicagskou školou. To umožnilo velké vnitřní prostory bez podpory stropu, což bylo velmi vhodné, vzhledem ke kubistické estetice. Ačkoli je kubismus směr, který více vynikal ve výtvarném umění jako je sochařství, malířství, česká architektura patří mezi jeho – dle mého názoru – nejzajímavější pilíře.
Při návštěvě Černé Madony jsem nemohla jinak než zavzpomínat na restauraci Café Louvre, která je vyhlášená svojí schopností navodit atmosféru období první republiky, kdy ve vzduchu slyšíme ještě doznívající rozhovory tehdejších předních představitelů českého umění. Tehdy jsem byla zklamaná. Zde tomu tak nebylo. Překvapilo mne, jak málo pozornosti jsem při toulkách Prahou této budově věnovala. Až teď si uvědomuji její neobvyklost, perfektně ostré úhly, dekory, římsy, které tvoří atypickou dynamiku. Budova jako by ze sebe vyzařovala pevnost a jemnost zároveň. Pevná dostatečně nato, aby si prosadila své místo v centru Prahy a jemná, aby člověka zlákala do svých prostor. V prvním patře si posedět obklopená tlumenými barvami, které podtrhávají kubistické prvky, je jako procitnou do dávné doby, kde čas plyne jinak.
Tedy pokud je to návštěva kavárny Grand Café Orient, či zkoumání Českého muzea kubismu, nebo možná jen náhodná procházka kolem této výjimečné budovy, tak mohu téměř s jistotou říct, že její velikost turisté pocítí, i když ji nebudou brát vědomě v potaz.
Zdroj obrázků: vlastní galerie
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Toulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 4
Terapie sdílem live
Jdou na vás komáři a klíšťata? Zkuste se bránit přírodní cestou
Nových sedm divů světa: Znáte je?
Neversův bod knihám?
Jak Češi vnímají svátek Cyrila a Metoděje?
Toulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 3
Přežijete jako jediný katastrofu? Je zaděláno
3 vychytávky pro pohodové dovolenkové léto
Malý festival, velké zážitky
Jak pečovat o ženské zdraví v létě?
Toulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 2
Jak putovat světem
Self-care: Klíč k harmonii v moderním světě
Pět roků uteklo od smrti Mirka Kováříka
Praha zažila opět plno radosti a štěkotu. Psí den přilákal i Helenu Vondráčkovou
Odpoledne plné barev a radosti
Už jste v Praze potkali komiksovou tramvaj?
Chodit za Výstavištěm čili Svět knihy
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.