Seznámil jsem se, pravda, i s dalšími členy souboru a na pár vteřin se dostal do šoku toho nejryzejšího ťulpase. Proč? Tito lidé, často už dnes docela staří, ale v jejichž sonzích nechybí slovo mrdat, se mnou okamžitě a dlouho konverzovali jako ryzí intelektuálové, nu, a jeden z nich dokonce má tu největší sbírku verneovek u nás, zahrnující i německá a francouzská vydání. Objednává si výtisky třeba až z Argentiny (Archipel v plamenech) a mimo jiné my vysvětlil, proč pan Suchánek (nakladatel) v Návratu nevydal a patrně nevydání Ilustrovaný zeměpis Francie. Ta kniha je - totiž - nesmírně objemná a navíc ji Verne ani celou nepsal a je otázka, kdo vůbec by sebral sílu a chuť něco takového ještě dnes do češtiny přeložit.
Ale vraťme se k Sašovi (jeho kolegové asi víc říkají Sášovi) Pleskovi, vysokoškolsky vzdělaném zakladateli Brutusu (chvíli se kapela musela za socialismu jmenovat Kyklop), se kterým jsem konverzoval těsně před koncertem u piva. Tedy… Já pil pivo a on po mém boku seděl na sucho, že prý pít nemůže. Ostatně… Na jevišti měl už za chvilinku na starosti klávesy a při koncertě tvoří vstoje a vpředu přirozenou dominantu: je totiž bělovlasý a značně charismatický.
Když se mnou hovořil u stolu, tak to byla typická situace dvou hlav takřka nad deskou a jen lehce pootočených k sobě. Klidně bychom si mohli šeptat, a to i o politice. Což se taky stalo! Saša Pleska mi odpovídal okamžitě a já cítil až do morku kostí, jeho sílu a totální soustředěnost a… Měl a má pod kontrolou veškerý svůj dosavadní život a jeho vývoj; to mi došlo. A není nespokojen! A to, že má věci pod kontrolou, je stálý stav. Cítil jsem, že uvnitř oné bílé hlavy pracuje i ve věku 78 let výkonný, bystrý mozek… Následující rozhovor byl autorizován.
Fencl: Přiznávám, že jsem na vašem koncertě prvně. A to hrajete, jak vím, od sedmdesátých let. Ale tenkrát jsem byl kapánek jinde. Obdivoval třeba Jiřího Schelingera.
S ním jsem se setkal roku 1970. Ještě hrál po klubech. Skutečně hrál na kytaru, ale já ho slyšel, jak zpívá, a tak jsem okamžitě poznal, že by měl jenom nebo především zpívat. Tak mu to povídám. Takže jsem dal ten podnět a Ringo Čech si ho už pak, za pár let, už jako zpěváka našel.
Řekněme, že mu to samé okolo roku 1970 řeklo nezávisle na sobě víc lidí, to je pravděpodobnější, a on poznal, že máte pravdu. Byl jsi jedním z nich.
(Saša Pleska neodpovídá, je vidět, že má jiný trochu názor. Mírný úsměv.)
Jste strašně úspěšná kapela. Lidi z vás šílí. Tančí. Hrajete klidně i v malých sokolovnách a máte prostě ten nejgigantičtější sbor fanoušků. Jezdí za vámi. Díval jsem se na webu na záznamy některých vašich vystoupení a například s hitem Dlažební kostka…
Na internetu najdeš jen zlomek záznamů z našich koncertů. My totiž točíme absolutně všechno. Já to pak někdy procházím a mohu opravovat chyby. Vidíš za sebou toho zvukaře? Vzal si, jestli se nepletu, Honzovu dceru, no, a z toho aparátu se všechno nahrává.
Akusticky?
Jo. A na několik kamer. Mrzí mě cédéčko, které svého času vyšlo a kde jsem ty kiksy sice odstranil, ale ona pak nějak vyšla neopravená verze.
To je smůla, jenže lidé jako já, co mají chabý hudební sluch, ty nedostatky, co ty slyšíš, stejně přeslechnou; takže nám je to fuk. Zdá se nám to dobré. Skoro jako ten Schelinger.
Hrajeme normální bigbít, je to tak zaměřené od začátku a některé texty jsou, dá se říct…
Trochu dada?
Jo. Co se týče vychytávání chyb… V angličtině máš celé několikaslovné termíny pro určité bubenické postupy, ale v češtině ty termíny nejsou, no, a když slyším, že je u bicích něco špatně, tak já tomu bubeníkovi, a to je průšvih, česky neumím vysvětlit, co má dělat jinak. V tom je problém.
Musel by vždycky u toho stát někdo, kdo by mu to správně zabubnoval?
Ani na těch zkouškách, když zkoušíme… se to někdy nedaří.
Omlouvám se ti, ale úvodem jsem zapomněl říct, že mi je ctí setkat se v tvé osobě i s mužem, který přihlásil docela dost patentů. (Inženýr Pleska mj objevil iniciátor pro produkování bifunkcionalizovaných kapalných polybutadienů.)
Jenže já z toho žádné peníze neměl a nemám, to jsou podnikové patenty.
Nechme tohle téma peněz! Ty jsi pracoval - řadu let - v Ústavu makromolekulární chemie, že. V Praze. Hned po vysoké? Jak je to možné, že jsi nakonec slavný jako frontman takovéto brutální kapely a jako autor desítek a desítek songů? Těch je přes sto, co jste připraveni lidem zahrát!
Začal jsem tu hrát roku 1974 a dá se říct, že jsme to dlouho dělali zadarmo; ale na to se podrobněji ptej našeho sběratele Verna; ten přišel roku 1977.
Tvou kapelou prošlo možná padesát rockerů? Jak jsi spokojen se současnou sestavou?
Raději poslouchej a tancuj, až to spustíme.
Skupina nyní hraje v sestavě Vladimír Hasal, Milan Křížanovský, Pavel Fišar, Jan Prokop, Václav Trlica a Alexander Pleska.
Dvorana slávy rakovnického bigbítu:
https://dvorana-rakovnik.cz/pleska-sasa.html
Foto: svajcr / CC BY-SA 3.0