Osmiletá Klárka se krátce po válce stěhuje s rodiči do Sudet. Tatínek tam dostal práci ředitele v kaolínce, maminka se bude starat o dům, který je zapotřebí teprve probudit zpět k životu, a Klárčina malého brášku. Klárka se brzy po příjezdu vydává prozkoumat okolí. Velmi se jí zalíbí hraběnka Eusébie a její dva pávi, od samého počátku však nedůvěřuje kočímu Červinkovi. Brzy se také seznámí s někým, koho nejprve vnímá pouze jako tajemný Stín.

S ohleduplnou citlivostí popisuje Holub realitu tehdejší doby, z níž můžeme mimo jiné vnímat, jak málo jsme se jako lidstvo posunuli. Zlepšili jsme se snad aspoň trochu ve vnímání osobních potřeb, ovšem mnoho krutého v nás zůstává pořád hluboce zakořeněno. Podstata kupodivu nezvířecí a čistě lidská, vycházející z ega, touha po pomstě.

Hrůzné tajemství objevuje malá Klárka skrz novou přítelkyni Helgu, Němku, na kterou zapomněli. Je otázka, zda bohužel či bohudík. Obě dvě však krátké vzájemné sdílení velmi ovlivní a na čtenáře působí stejně intenzivně, vyhloubí si do jeho mysli nezanedbatelný záznam. 


Holub Jiří, Prostě na mě zapomněli
vydalo nakl. Jas v roce 2021
136 stran