ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
neděle 19.4.2026, svátek má
Rostislav
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Sláva vítězůmJak jsem se měl před půlstoletímRobinson Zpěvák Petr Novák, já a náhrobní kámen vlakovkyVečírekMilane Špačku, tak už vylez
Nejčtenější za 14 dní
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovnyJeff Beal v Praze: Světová premiéra hudby k vizionářskému MetropolisMilovník knih v roli kataDvousetletý Gustave MoreauOperace Viking: Série o českých špionech za studené válkyIgráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!Ticho, které zůstalo v dlaních: Březnové ohlédnutíMarně vzpomínám na ZoruNámořník z domu s cimbuřímRebecca Campbell: Karty pradávných kamenůPřed deseti roky odešel Standa ProcházkaMezinárodní týdny tance slaví 40 let: v dubnu do Prahy přijedou soubory z Evropy
Ďábel Al Pacino hraje vymítače
28.07.2025 Ivo Fencl Film
Kdy zaniknou multikina, je otázka. Na Rituálu jsem byl v sále sám. Cestou ven jsem pak míjel trhačku vstupenek, protože nouzovým východem já chodím jen občas (je to vzrušující, poučné, dobrodružné a taky zdlouhavější), a zaslechl neďábelsky vřelé „děkujem“.
Nestačil jsem reagovat neboli odpovědět „rádo se stalo“, jak jsem byl uondán: zrovna jsem přece vydržel až do samého konce na filmu, kde byl zajímavý jen představitel vymítače Al Pacino.
Jinak... Při nespravedlivém srovnání s legendárním Exorcistou bych dílo umístil do poměru sto ku pěti.
Což sice je bezohledná kritika, ale... Problém tkví už v zadání. Znělo: „Co takhle zfilmovat nejslavnější skutečný případ vymítání?“ A tak to udělali. Případ se odehrál v klášteře v Iowě a podle všeho je trochu v pozadí slavného románu Williama Petera Blattyho (a filmu z roku 1973). Frapantní události se sběhly už takřka před sto lety (bez tří let) a vznikly o tom knihy. Jedna je předlohou letošní podívané a rozdíl mezi tou podívanou-nepodívanou a starým Vymítačem nejméně v tom, že zde nejsou filmové triky a v podstatě se nic fantastického neděje; když si tedy odmyslím, že satanem infikovaná chvílemi hovoří jiným hlasem a poněkud rozpolceně.
Film je podobně budovaný záměrně a vytváří prostor, abyste si řekli: "O posedlost ďáblem nešlo; jen o šílení. Dotyčná byla čímsi postižena." Což byla a mj. žlučovitě zvracela a napadalo krvavě lidi. Možná si chvílemi na posedlou jen hrála, ale to je celé.
Z toho ohledu působí věrohodně mladší z obou vymítajících kněží, který od začátku tlačí na nová vyšetření dotyčné lepšími doktory. Má pravdu? Kdo ví. Je však pozdě: přijíždí stařec-kněz Theo Riesinger (1968-1941; skutečná historická osobnost: Theophilus Riesinger – Wikipedie), zosobněný Al Pacinem, známým spíš jako představitel ďáblů, respektive mafiánů. Co následuje?
U mě snad jediná smysluplná otázka: „Pomohl alespoň charismatický Al Pacino? Táhne film?“ Nevím. Pacino hraje vymítače jako zkušeného profesionála, vyslaného Vatikánem, a je možná zkušený až moc. Což znamená? Ať se děje, co se děje, maximálně se velmi vlídně kouká. Nic ho nerozhodí. Ty emoce jsou strašně tlumené, anebo na nule. Je tam troška zvědavosti, to je vše. Je snad flegmatik? Asi ano.
Ale oplývá vírou a jistotou. Jeho tvář dýchá dobrotou i přátelstvím, když se sklání nad lůžko k mladé dívce, a opakovaně se lékařsky zajímá, zda jí není zima a zda netrpí dehydratací. Je přítel-otec. Pak vždy uchopí svatou knihu, pevně dámu přiváže k posteli a začíná rituál, kdy oslovuje satany a prosí, i když přesně neví, který z nich to bude, aby opustili tělo Emmy Schmidtové. Ta začala tím, co jí je, trpět ve čtrnácti letech.
Al Pacino se snaží, to ano, a jde o celou sérii pokusů, kdy přizvukují jeptišky, smí-li být přítomné, a přizvukovat by měl i mladší z obou kněží Joseph Steiger, který je však skeptik. Hraje ho Dan Stevens, pouze vzdáleně asociující Terence Hilla, a tento mladík ztrácí víru a přidá se především ve finále, kdy má být - očividně - patrné, že se překonal.
Zatmívačka. A informace, že dotyčná prožila zbytek života spokojeně. Je to dost na film? Sotva. Vrátím se k Pacinovi. Nejsem si, popravdě, jist, zda vůbec podává herecký výkon. No, ale máme štěstí: vypadá i před devadesátkou sympaticky jeho zarostlá tvář se dál umí kamarádit s kamerou. Jeho role však sestává z toho, že se kouká do knihy a čte. Jo, a jednou nečekaně ocituje Hamleta a zprudka opustí místnost. Máme i řadu záběrů, kdy ho vidíme jen zezadu, a lze váhat, není-li to v tu chvíli dublér. Což by ani tak nevadilo a zrovna tak nemám zjištěno, kolik za roli inkasovat, ale dal jsem si věci dohromady a dospěl k překvapivému tušení, že v jeho silách bylo natočit scény za pouhý den!
Rozumíte? Má sice hlavní, nebo druhou až třetí hlavní roli, ale i Hopkins hrál v Mlčení jehňátek jen pár minut. A zde? Al by to - při troše ukázněnosti - za den zvládl.
Pokud ne, dotočil by zbylé záběry nazítří. Což není posměšek a je to jen konstatování. A problémem celého filmu? Možná i nízký rozpočet. A protože se film obešel bez triků, tvůrci vymysleli cosi, co triky bohužel nenahradí a mate to diváka dost. Dost na to, aby řekl: „Přece jen jsem - chvilkami - něco pekelně nadpřirozeného zahlédl.“ Ale omyl. Ruční kamera se takřka pořád třese, což byl „umělecký záměr“, a navodit měl pocit dokumentu; ale záměr je to sporný a je to kontrapunkt s ohromujícně působícími díly Johna Carpentera, který naopak kamerou nehýbal. Nu, a fungovalo to líp. Tady kmitání ruší, a aby toho nebylo málo, zoomuje se.
Podle mě musí být Pacino roztrpčen z toho, jak film dopadl, ale spíš mu to bude fuk. Možná se radši na výsledek ani moc nedíval a snad už dopředu věděl či tušil, že se projekt neubírá po správných stezkách božích. Nezfilmovali totiž jen dávný podvod a omyl?
Já věřím, že ano. Nejsem přítel víry v posedlost ďáblem a - propána -, když to píšu, snad nedostanu přes prsty a „po papuli“. Ale jsem zastánce názoru, že tenkrát církev potřebovala sobě a světu zase jednou něco dokázat, k čemuž jí nahrála příležitost. Co se ale opravdu semlelo za zdmi klášterními a svědčily-li jeptišky objektivně, se už nedovíme.
Ani tvůrci filmu netlačí na pilu, a tak dáma neběhá po stropě a neotáčí krkem o sto osmdesát stupňů. Vše, co vidíme, se vlastně mohlo stát. A když ne? Když váháme? Opět jen proto, že kamera nepřestává „zlobit“ a nedá zapomenout, že za ní kdosi manipulující stojí.
Závěrem fakta.
Scénárista David Minell vycházel ze zachycení případu v knize Begone Satan! (Odstup, Satane!, 1936) a posedlé nebylo v roce 1928 čtrnáct, ale 46. I tím se absurdita záležitosti sune o celý level a každý dobrý film má ke konci klimax, ale i ten chybí.
Leda můžeme za klimax považovat tu skutečnost, že mladší z kněží - konečně - nachází víru v ďábla, tj. zavrhne lékaře a pomáhá Pacinovi oddaně memorovat. Není to ale paradox?
Byla-li tenkrát ta žena „jen“ šílená, což mi připadá pravděpodobnější, je otázka, zda byla taky pravým objektem pro získání jeho víry.
Scénář a režie David Midell. Spoluautor scénáře, původce střihu a spoluproducent Enrico Natale. Trhavá kamera Adam Biddle. Hudba Leonardo De Bernardini. Hrají Al Pacino jako Theo Riesinger, Dan Stevens, Abigail Cowenová a další. USA 1925. 98 minut.
Rituál (The Ritual): CZ HD Trailer (2025) - Al Pacino v hlavní roli - YouTube
Film je podobně budovaný záměrně a vytváří prostor, abyste si řekli: "O posedlost ďáblem nešlo; jen o šílení. Dotyčná byla čímsi postižena." Což byla a mj. žlučovitě zvracela a napadalo krvavě lidi. Možná si chvílemi na posedlou jen hrála, ale to je celé.
Z toho ohledu působí věrohodně mladší z obou vymítajících kněží, který od začátku tlačí na nová vyšetření dotyčné lepšími doktory. Má pravdu? Kdo ví. Je však pozdě: přijíždí stařec-kněz Theo Riesinger (1968-1941; skutečná historická osobnost: Theophilus Riesinger – Wikipedie), zosobněný Al Pacinem, známým spíš jako představitel ďáblů, respektive mafiánů. Co následuje?
U mě snad jediná smysluplná otázka: „Pomohl alespoň charismatický Al Pacino? Táhne film?“ Nevím. Pacino hraje vymítače jako zkušeného profesionála, vyslaného Vatikánem, a je možná zkušený až moc. Což znamená? Ať se děje, co se děje, maximálně se velmi vlídně kouká. Nic ho nerozhodí. Ty emoce jsou strašně tlumené, anebo na nule. Je tam troška zvědavosti, to je vše. Je snad flegmatik? Asi ano.
Ale oplývá vírou a jistotou. Jeho tvář dýchá dobrotou i přátelstvím, když se sklání nad lůžko k mladé dívce, a opakovaně se lékařsky zajímá, zda jí není zima a zda netrpí dehydratací. Je přítel-otec. Pak vždy uchopí svatou knihu, pevně dámu přiváže k posteli a začíná rituál, kdy oslovuje satany a prosí, i když přesně neví, který z nich to bude, aby opustili tělo Emmy Schmidtové. Ta začala tím, co jí je, trpět ve čtrnácti letech.
Al Pacino se snaží, to ano, a jde o celou sérii pokusů, kdy přizvukují jeptišky, smí-li být přítomné, a přizvukovat by měl i mladší z obou kněží Joseph Steiger, který je však skeptik. Hraje ho Dan Stevens, pouze vzdáleně asociující Terence Hilla, a tento mladík ztrácí víru a přidá se především ve finále, kdy má být - očividně - patrné, že se překonal.
Zatmívačka. A informace, že dotyčná prožila zbytek života spokojeně. Je to dost na film? Sotva. Vrátím se k Pacinovi. Nejsem si, popravdě, jist, zda vůbec podává herecký výkon. No, ale máme štěstí: vypadá i před devadesátkou sympaticky jeho zarostlá tvář se dál umí kamarádit s kamerou. Jeho role však sestává z toho, že se kouká do knihy a čte. Jo, a jednou nečekaně ocituje Hamleta a zprudka opustí místnost. Máme i řadu záběrů, kdy ho vidíme jen zezadu, a lze váhat, není-li to v tu chvíli dublér. Což by ani tak nevadilo a zrovna tak nemám zjištěno, kolik za roli inkasovat, ale dal jsem si věci dohromady a dospěl k překvapivému tušení, že v jeho silách bylo natočit scény za pouhý den!
Rozumíte? Má sice hlavní, nebo druhou až třetí hlavní roli, ale i Hopkins hrál v Mlčení jehňátek jen pár minut. A zde? Al by to - při troše ukázněnosti - za den zvládl.
Pokud ne, dotočil by zbylé záběry nazítří. Což není posměšek a je to jen konstatování. A problémem celého filmu? Možná i nízký rozpočet. A protože se film obešel bez triků, tvůrci vymysleli cosi, co triky bohužel nenahradí a mate to diváka dost. Dost na to, aby řekl: „Přece jen jsem - chvilkami - něco pekelně nadpřirozeného zahlédl.“ Ale omyl. Ruční kamera se takřka pořád třese, což byl „umělecký záměr“, a navodit měl pocit dokumentu; ale záměr je to sporný a je to kontrapunkt s ohromujícně působícími díly Johna Carpentera, který naopak kamerou nehýbal. Nu, a fungovalo to líp. Tady kmitání ruší, a aby toho nebylo málo, zoomuje se.
Podle mě musí být Pacino roztrpčen z toho, jak film dopadl, ale spíš mu to bude fuk. Možná se radši na výsledek ani moc nedíval a snad už dopředu věděl či tušil, že se projekt neubírá po správných stezkách božích. Nezfilmovali totiž jen dávný podvod a omyl?
Já věřím, že ano. Nejsem přítel víry v posedlost ďáblem a - propána -, když to píšu, snad nedostanu přes prsty a „po papuli“. Ale jsem zastánce názoru, že tenkrát církev potřebovala sobě a světu zase jednou něco dokázat, k čemuž jí nahrála příležitost. Co se ale opravdu semlelo za zdmi klášterními a svědčily-li jeptišky objektivně, se už nedovíme.
Ani tvůrci filmu netlačí na pilu, a tak dáma neběhá po stropě a neotáčí krkem o sto osmdesát stupňů. Vše, co vidíme, se vlastně mohlo stát. A když ne? Když váháme? Opět jen proto, že kamera nepřestává „zlobit“ a nedá zapomenout, že za ní kdosi manipulující stojí.
Závěrem fakta.
Scénárista David Minell vycházel ze zachycení případu v knize Begone Satan! (Odstup, Satane!, 1936) a posedlé nebylo v roce 1928 čtrnáct, ale 46. I tím se absurdita záležitosti sune o celý level a každý dobrý film má ke konci klimax, ale i ten chybí.
Leda můžeme za klimax považovat tu skutečnost, že mladší z kněží - konečně - nachází víru v ďábla, tj. zavrhne lékaře a pomáhá Pacinovi oddaně memorovat. Není to ale paradox?
Byla-li tenkrát ta žena „jen“ šílená, což mi připadá pravděpodobnější, je otázka, zda byla taky pravým objektem pro získání jeho víry.
Scénář a režie David Midell. Spoluautor scénáře, původce střihu a spoluproducent Enrico Natale. Trhavá kamera Adam Biddle. Hudba Leonardo De Bernardini. Hrají Al Pacino jako Theo Riesinger, Dan Stevens, Abigail Cowenová a další. USA 1925. 98 minut.
Rituál (The Ritual): CZ HD Trailer (2025) - Al Pacino v hlavní roli - YouTube
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Co funguje, napodobíme? Příklad z Hollywoodu
Méně známé počiny devadesátníka Zdeňka Svěráka
Jan Svěrák se vrací k poetice Jízdy v nové komedii Pět švestek
Prague Film Festival 2026: V kině Pilotů se bude nahlížet „za obraz“
Livia
Významné jubileum Faye Dunawayové
Co mě v březnu zaujalo na Netflixu
Každá krize je příležitost, ukážou hrdinové zlodějské černé komedie
Když se pravda stane zradou
Bouřlivé výšiny vtrhly do kin s vášní
Zapomeňte na věci, co jste si mysleli o starověkém Římě
Když se pravda stane zradou
Omar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincem
Drama o lidských dilematech Byl jsem cizincem
DOPORUČUJI České řeky z výšky
75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxu
Seriál KUKAČKY vytáhl laťku do výšky a pak se z něj stala telenovela
Co mě v únoru zaujalo na Netflixu
Film o norimberském procesu, ale především o Hermannu Göringovi
Putin jako Čaroděj z Kremlu
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.