ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
neděle 16.11.2025, svátek má
Otmar
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
TangoHypochondrVýprava Tvůrčí psaní - inspirace na dlouhé zimní večeryNadějeCísařův pekař
Nejčtenější za 14 dní
Martin Maxa a Mára ze Šlágru - co je spojilo?Co nás učí o životě LESNÍ ŠKOLAProdloužit si život při hypertenzi může být jednodušší, než si myslíteRenovace bojového výjevu v podzemí Západočeského muzea v PlzniTvůrčí psaní - inspirace na dlouhé zimní večerySoudruhu prezidente, stěžuju siPlechový bubínek na ZábradlíVe Švandově divadle zavládnou Pravidla NirványTužka s názvem diamantu?Myši v akci: Vánoční past DVA DIVOCHY známe v Čechách sto letLehce zbytná záhada švédského Draculy
45 let je komedii o falešném vrchním
15.09.2025 Ivo Fencl Film
Zdeněk Svěrák napsal hodně filmů a za Kolju má i Oscara, ale mým cítěním je majstrštyk jeho kuchyně dílo o falešném vrchním. Letos je mu 45 let - a nezapomenu na Pepíka Brožíka, svého kamaráda z gymnaziální třídy, který nám nejčastěji nosil zvěsti o nových divech biografu. Taky tenhle neuměl než vynachválit, ale přiznám, že jsem mu vždycky nevěřil, takže jsem tenkrát klidně ignoroval i Pepou k nebi vynášenou francouzskou komedii Zvíře, kde hrají Welchová a Belmondo kaskadéry a kde Belmondo ždímá sociální systém. Tu veselohru jsem docenil teprve později, ale na Vrchního jsme vyrazili pod Brožíkovým vlivem sakumpakum „se třídou“, tj. partou seskládanou z té části spolužáků, kteří se ostatních nestranili.
Mohl bych teď propírat slavné dílo horem-dolem, ale všichni ho znáte a detailně, tak se pokusím jen o pár vlastních postřehů a zdůvodnění, proč je film tak zdařilý.
Mj. je to díky písničce Severní vítr. Ta je dílo Uhlíře/Svěráka, je to leitmotiv celého Vrchního a překvapivě zapadá do kategorie country. Původně to dokonce měl nazpívat Pavel „Mě ubývá sil“ Bobek. Ale zhrdl tím. A tak píseň zpívá skladatel a je už od ní neodmyslitelný.
Ten hit funguje jako kontrapunkt. Hlavní hrdina Vrána totiž krade co straka a je to zavrženíhodné. A hrdina písně je zlatokop kdesi na „Klondajku“ (aha, není to tedy pravý western pro Bobka), a sice partnerce (představujeme si možná také Libušku Šafránkovou) chce dál k nohám zlaté pruty, ale pruty je míněno zlato rejžované poctivě a dle regulí. Aniž si to možná hned uvědomíme, je nám tím sugerováno, že ani Vrána vlastně nedělá nic zlého, když po celé republice inkasuje za pravé vrchní a místo nich. I on je pomyslně na Klondajku a v potu tváře jen zaopatřuje dětičky a rodinu.
Jak se tenkrát říkalo: „Kdo nekrade, okrádá famílii.“ A tou famílií nebyla Cosa Nostra.
Pokračujme. Podstatnou otázkou je i obsazení Josefa Abrháme do hlavní role. Chce se říct, že taky on skvělý scénář jen ještě vytáhl, nicméně původně měl hrát Vránu Petr Nárožný. Dnes už si to představíme těžko, ale nikde není psáno, že by roli PO SVÉM „nezmákl“ stejně dobře. Takže? Oslavovali bychom dnes komedii s ním, ačkoli skvělý Abrhámův výkon ctím.
Další podstatnou ingrediencí je Vránovo proutnictví (Nárožný by ho taky zvládl, i když trochu jinak). Vrána má fantazie o ženách a říká, že ty fantazie asi na něm ženské nějak „vidí“. Takže po něm jedou. Ale realita je, že vidí prostě jeho.
Jen ve vaně hned na začátku ho viděla pouze manželka, zatímco pod vodou skutečně snil, a právem považuji ten začátek za parafrázi scén z bondovek. Jestliže si myslíte, že tomu tak není, můžete mě opravit.
Filmu taky moc pomohla atraktivní prostředí, ve kterých ho pan Smoljak natočil. Jsou to místa v Praze (včetně Kaprovky), jsou to Krkonoše a… finále obstaraly Karlovy Vary. Zde film parafrázuje komedii Bustera Keatona a jen místo žen honí vránu houf vrchních. Je to nezapomenutelné i okouzlující a sekvence má další pointu, kdy Vrána všechny zamkne u zřídla a zinkasuje kompletně Vary. Ale jistě: stát by se to asi nemohlo, ale je to za A komedie a za B už Alfred Hitchcock Truffautovi říkal: „Když budete každý film rozebírat z hlediska úplné pravděpodobnosti, neobstojí nic.“
Ptal jsem se Zdeňka Svěráka kdysi v jednom interview, proč nenapíše druhý díl. Odpověď si už nepamatuji, ale tuším, že řekl něco jako: „Téma mám za vyčerpané.“ Ale je pár šikovných scenáristů (i když tolik zase ne), kteří by - se Svěrákovým svolením - napasovali Prchni 2 do dnešní doby. Nějak by se to přece vymyslet dalo, ne? Kumšt by to byl a sám jsem o tom občas přemýšlel, ale vždycky brzy narazil do zdi. Podmínky, co byly za socialismu, dělají Vránovu činnost jakž takž věrohodnou; ale dnes? Musel by to být skutečný génius a ve výsledku by film byl stejně o něčem dost jiném. Byla by to až moc vzdálená parafráze.
Zajímavá ale je i Svěrákova myšlenka, že bude Vrána kamuflovat výdělky jako houslista. Scéna, kdy přijede pan Moravan (herec pan Augusta jako podezíravý švagr), a zjistí, že Pražáci lepí stovky na čelo za skřípaní, se rovněž dá sotva zapomenout. Skutečně by tomu švagr uvěřil? Inu, v komedii ano.
Jakýmsi dobrým duchem filmu je opilec zosobněný úvodem Iljou Rackem. Vrána ho přitahuje, je mu sympatický, magnetizuje ho. A tak se opilý muž rozhodne, že zaplatí pouze jemu. A je to klíčový moment, po kterém se vše rozjede a kdy knihkupec pochopí, „že na to má“. Jen Racek zůstává osamělý na parkovišti a říká: „Tak vrchní mají sjezd! Ale stejně je to krásný povolání.“
Film musel končit tím, že jde Vrána za katr, tak jako jeho kamarád hraný Kodetem: to je jasné; ale nesympatický zloděj to nebyl. Jednak pracoval pro rodinu (a ne mafiózní) a za druhé využil prostě chyb a mezer systému. A za třetí permanentně projevoval vynalézavost a odvahu. Viz scéna, kdy zinkasuje celou svatbu, zatímco už všude visí „zatykače“.
„Dobře si mě prohlédněte, abyste neplatili jinému,“ řekne vteřinu předtím pravý vrchní (Jan Hraběta).
Bohužel či bohudík, jak chcete, měl ale Vrána souseda, jehož hraje autor scénáře, a tento soused ho odhalil. Uklidňuje nás snad jen to, že víme: „Ale sousedova rodina by neprokoukla nic.“ A proč by nic neprokoukla? Přece slyšíme, jak je jí řečeno: „To mi nemusíte hlásit, že klakson troubí! To přece slyším.“
45 let už stará komedie je film, u kterého porušuji zásadu se opakovaně koukat na filmy co nejméně. Viděl jsem ho již hodněkrát, a přece bych se rád podíval znovu. Čím to je? Bude to jistě také tím, že jsem ho prvně viděl v šestnácti, to je pravda, a s milými spolužačkami z gymplu. A milými spolužáky. S Pepou Brožíkem. Ale jen tím to není. Svěrák jako autor scénáře a Smoljak jako režisér si dali záležet a vztyčili vrchol vlastní tvorby. Existuje, mimochodem, i jako kniha! Ale Svěrák přepsání scénáře do knížky (i ten vyšel knižně, a to už za socialismu) dlouho odkládal a Divadlo Járy Cimrmana tohle opravdu potřebuje více v biografu než ve vazbě, a to už proto, aby mohl Jaroslav Weigel s přehledem zvolat: „Moment, matko, kam jdete? Já jsem si nevšiml, že byste platila.“
A Vrána? Jak víme, za starou paní obětavě zaplatí. Jistěže z toho, co ukradl. Je to však jen jeden z mnoha momentů, které dělají ze zloděje dobráka, a mám-li jmenovat ještě druhý, jde o scénu, kdy Vrána vydělá za pivo pětistovku. Naráz. A původně mělo zůstat u toho. Jednoduše šel od platiče kamsi pro drobné, aby mu je prý vrátil, a pochopitelně nevrátil ani vlastní osobu na plac. Ale Svěrák si posléze řekl, že se po této akci u Vrány musí projevit aspoň nějaký dotek svědomí, a tak Abrhám řekne v nezapomenutelném postoji, s povzdechem a v úžasu: „Jedno pivo, pět set korun.“
Naštěstí nikde už dnes pivo nestojí tu pětistovku, ještě ne, ale sporu nebude, že ceny putovaly nahoru. Tak jako výše pokut na silnicích.
NEKOREKTNĚ AKČNÍ SCÉNA S VELOREXEM:
11 velorex vrchní prchni - YouTube
Mj. je to díky písničce Severní vítr. Ta je dílo Uhlíře/Svěráka, je to leitmotiv celého Vrchního a překvapivě zapadá do kategorie country. Původně to dokonce měl nazpívat Pavel „Mě ubývá sil“ Bobek. Ale zhrdl tím. A tak píseň zpívá skladatel a je už od ní neodmyslitelný.
Ten hit funguje jako kontrapunkt. Hlavní hrdina Vrána totiž krade co straka a je to zavrženíhodné. A hrdina písně je zlatokop kdesi na „Klondajku“ (aha, není to tedy pravý western pro Bobka), a sice partnerce (představujeme si možná také Libušku Šafránkovou) chce dál k nohám zlaté pruty, ale pruty je míněno zlato rejžované poctivě a dle regulí. Aniž si to možná hned uvědomíme, je nám tím sugerováno, že ani Vrána vlastně nedělá nic zlého, když po celé republice inkasuje za pravé vrchní a místo nich. I on je pomyslně na Klondajku a v potu tváře jen zaopatřuje dětičky a rodinu.
Jak se tenkrát říkalo: „Kdo nekrade, okrádá famílii.“ A tou famílií nebyla Cosa Nostra.
Pokračujme. Podstatnou otázkou je i obsazení Josefa Abrháme do hlavní role. Chce se říct, že taky on skvělý scénář jen ještě vytáhl, nicméně původně měl hrát Vránu Petr Nárožný. Dnes už si to představíme těžko, ale nikde není psáno, že by roli PO SVÉM „nezmákl“ stejně dobře. Takže? Oslavovali bychom dnes komedii s ním, ačkoli skvělý Abrhámův výkon ctím.
Další podstatnou ingrediencí je Vránovo proutnictví (Nárožný by ho taky zvládl, i když trochu jinak). Vrána má fantazie o ženách a říká, že ty fantazie asi na něm ženské nějak „vidí“. Takže po něm jedou. Ale realita je, že vidí prostě jeho.
Jen ve vaně hned na začátku ho viděla pouze manželka, zatímco pod vodou skutečně snil, a právem považuji ten začátek za parafrázi scén z bondovek. Jestliže si myslíte, že tomu tak není, můžete mě opravit.
Filmu taky moc pomohla atraktivní prostředí, ve kterých ho pan Smoljak natočil. Jsou to místa v Praze (včetně Kaprovky), jsou to Krkonoše a… finále obstaraly Karlovy Vary. Zde film parafrázuje komedii Bustera Keatona a jen místo žen honí vránu houf vrchních. Je to nezapomenutelné i okouzlující a sekvence má další pointu, kdy Vrána všechny zamkne u zřídla a zinkasuje kompletně Vary. Ale jistě: stát by se to asi nemohlo, ale je to za A komedie a za B už Alfred Hitchcock Truffautovi říkal: „Když budete každý film rozebírat z hlediska úplné pravděpodobnosti, neobstojí nic.“
Ptal jsem se Zdeňka Svěráka kdysi v jednom interview, proč nenapíše druhý díl. Odpověď si už nepamatuji, ale tuším, že řekl něco jako: „Téma mám za vyčerpané.“ Ale je pár šikovných scenáristů (i když tolik zase ne), kteří by - se Svěrákovým svolením - napasovali Prchni 2 do dnešní doby. Nějak by se to přece vymyslet dalo, ne? Kumšt by to byl a sám jsem o tom občas přemýšlel, ale vždycky brzy narazil do zdi. Podmínky, co byly za socialismu, dělají Vránovu činnost jakž takž věrohodnou; ale dnes? Musel by to být skutečný génius a ve výsledku by film byl stejně o něčem dost jiném. Byla by to až moc vzdálená parafráze.
Zajímavá ale je i Svěrákova myšlenka, že bude Vrána kamuflovat výdělky jako houslista. Scéna, kdy přijede pan Moravan (herec pan Augusta jako podezíravý švagr), a zjistí, že Pražáci lepí stovky na čelo za skřípaní, se rovněž dá sotva zapomenout. Skutečně by tomu švagr uvěřil? Inu, v komedii ano.
Jakýmsi dobrým duchem filmu je opilec zosobněný úvodem Iljou Rackem. Vrána ho přitahuje, je mu sympatický, magnetizuje ho. A tak se opilý muž rozhodne, že zaplatí pouze jemu. A je to klíčový moment, po kterém se vše rozjede a kdy knihkupec pochopí, „že na to má“. Jen Racek zůstává osamělý na parkovišti a říká: „Tak vrchní mají sjezd! Ale stejně je to krásný povolání.“
Film musel končit tím, že jde Vrána za katr, tak jako jeho kamarád hraný Kodetem: to je jasné; ale nesympatický zloděj to nebyl. Jednak pracoval pro rodinu (a ne mafiózní) a za druhé využil prostě chyb a mezer systému. A za třetí permanentně projevoval vynalézavost a odvahu. Viz scéna, kdy zinkasuje celou svatbu, zatímco už všude visí „zatykače“.
„Dobře si mě prohlédněte, abyste neplatili jinému,“ řekne vteřinu předtím pravý vrchní (Jan Hraběta).
Bohužel či bohudík, jak chcete, měl ale Vrána souseda, jehož hraje autor scénáře, a tento soused ho odhalil. Uklidňuje nás snad jen to, že víme: „Ale sousedova rodina by neprokoukla nic.“ A proč by nic neprokoukla? Přece slyšíme, jak je jí řečeno: „To mi nemusíte hlásit, že klakson troubí! To přece slyším.“
45 let už stará komedie je film, u kterého porušuji zásadu se opakovaně koukat na filmy co nejméně. Viděl jsem ho již hodněkrát, a přece bych se rád podíval znovu. Čím to je? Bude to jistě také tím, že jsem ho prvně viděl v šestnácti, to je pravda, a s milými spolužačkami z gymplu. A milými spolužáky. S Pepou Brožíkem. Ale jen tím to není. Svěrák jako autor scénáře a Smoljak jako režisér si dali záležet a vztyčili vrchol vlastní tvorby. Existuje, mimochodem, i jako kniha! Ale Svěrák přepsání scénáře do knížky (i ten vyšel knižně, a to už za socialismu) dlouho odkládal a Divadlo Járy Cimrmana tohle opravdu potřebuje více v biografu než ve vazbě, a to už proto, aby mohl Jaroslav Weigel s přehledem zvolat: „Moment, matko, kam jdete? Já jsem si nevšiml, že byste platila.“
A Vrána? Jak víme, za starou paní obětavě zaplatí. Jistěže z toho, co ukradl. Je to však jen jeden z mnoha momentů, které dělají ze zloděje dobráka, a mám-li jmenovat ještě druhý, jde o scénu, kdy Vrána vydělá za pivo pětistovku. Naráz. A původně mělo zůstat u toho. Jednoduše šel od platiče kamsi pro drobné, aby mu je prý vrátil, a pochopitelně nevrátil ani vlastní osobu na plac. Ale Svěrák si posléze řekl, že se po této akci u Vrány musí projevit aspoň nějaký dotek svědomí, a tak Abrhám řekne v nezapomenutelném postoji, s povzdechem a v úžasu: „Jedno pivo, pět set korun.“
Naštěstí nikde už dnes pivo nestojí tu pětistovku, ještě ne, ale sporu nebude, že ceny putovaly nahoru. Tak jako výše pokut na silnicích.
NEKOREKTNĚ AKČNÍ SCÉNA S VELOREXEM:
11 velorex vrchní prchni - YouTube
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
DRACULA, příběh lásky
Staletá Angela, spisovatelka, pátračka
Tentokrát mě na Netflixu zaujal Velký vlastenecký výlet
Ze hřbitova rovnou do kina
Myši v akci: Vánoční past
Nová pohádka o opravdovém přátelství - Tafiti a kámoši z pouště
6 krutých vládců, jejichž jména nás děsí dodnes
Co mě v září zaujalo na Netflixu
Šedesátník: Downey Junior
Trpaslík Gimli z trilogie Pána prstenů navštíví pražské fanoušky!
Nebozí chlapci střílení jako králíci
100 let od narození komika Petera Sellerse
Tip na 3 filmové jednohubky - září
O dokumentárním filmu Jarek
Vyrazili jsme s Luckou Vondráčkovou do „Babovřesek“. Podívejte, jak se změnily
Velký vlastenecký výlet na Ukrajinu. Změnil pohled nevěřících Čechů na válku?
K nové Bláznivé střele s poručíkem Drebinem
Ztracená Mona Lisa, téměř letuška a šílená jízda Evropou
Srpnové filmové neděle s FilmBox – brána do světa fantazie
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.