ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
neděle 16.11.2025, svátek má
Otmar
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
TangoHypochondrVýprava Tvůrčí psaní - inspirace na dlouhé zimní večeryNadějeCísařův pekař
Nejčtenější za 14 dní
Martin Maxa a Mára ze Šlágru - co je spojilo?Co nás učí o životě LESNÍ ŠKOLAProdloužit si život při hypertenzi může být jednodušší, než si myslíteRenovace bojového výjevu v podzemí Západočeského muzea v PlzniTvůrčí psaní - inspirace na dlouhé zimní večerySoudruhu prezidente, stěžuju siPlechový bubínek na ZábradlíVe Švandově divadle zavládnou Pravidla NirványTužka s názvem diamantu?Myši v akci: Vánoční past DVA DIVOCHY známe v Čechách sto letLehce zbytná záhada švédského Draculy
Enola Holmesová a její případy
17.09.2025 Ivo Fencl Literatura
Ačkoli je to datum ještě ve hvězdách, blíží se: jistě dojde i na české vydání desátého svazku dobrodružství mladistvé Enoly Holmes, čtrnáctileté sestry Sherlockovy. Na trh přišel ale tohle léto teprve devátý díl Případ tajného bratrstva.
Ony detektivky dvacet let píše americká spisovatelka Nancy Springerová (*5. července 1948, https://www.nancyspringer.com), a neboť se jich ujal Netflix, vznikají filmy; i když je na místě upozornit, že se jedná o dost volné adaptace. Ta prvá vyrašila už před pěti lety.
Knižní řada začala (2006) záhadným zmizením Enoliny matky. Ta nechala u služky dárek, ne však jakýkoli dopis na rozloučenou. Nezbylo tak vysvětlení a dívka, navíc postrádající otce, telegraficky oslovila Londýn a konkrétně dva starší bratry, které bohužel spatřila naposled, když jí byly čtyři. Bratry opustivšími tehdy rodné panství není nikdo menší než Sherlock a Mycroft Holmesovi. Jenže… Ohledně pohřešované maminky překvapivě nic nepodnikají. Enola se pustí do pátrání sama a snad se s tím někde trochu počítalo: má matčin deník, podle kterého řeší pátračka mj. anagramy, ale velkou roli v cyklu knih dostane i „obyčejná“ květomluva.
Když se Enola dostane do Londýna, začne být příběh skutečně čtivý, a stará metropole (1889) je vylíčena více v odpornosti než půvabech. Enola sama je pak rebel a ve filmech jí není čtrnáct, ale už šestnáct let. Opovrhuje vším, co považuje za žensky „marné“, a nedostalo se jí ostatně klasického vychování, které mívaly dáma doby. Až postupem času jí dojde, že se ženské šaty a šminky možná nejlépe hodí k přestrojování se. A korzet? Zvíme, že je využitelný co zbroj.
V prvním svazku se Enola zaplétá i do únosu jistého mladého markýze… a prchá před zabijáky. Je to jistý paradox, ale zprvu se vyhýbá bratrům, kteří by ji, jak ví, nutili k pokračování života poslušné ženušky.
Autorka (mikro)ságy Nancy Springerová umně vystihla dokonce i třídní rozdíly mezi bohatou, aristokratickou vrstvou Londýna a jeho bídnými okraji. Postavení žen ve viktoriánské společnosti i vzestup feminismu jsou podstatnými tématy série. A Enola sice založí detektivní kancelář, ale opatrně, pod mužským jménem. Jako žena by sotva získávala zakázky, a tak někdy vystupuje jako svá vlastní sekretářka a jindy coby pátračova choť.
Nechce snad Enolina matka, aby ji dcera našla? Tato teorie visí ve vzduchu. A působivý ani tak není Enolin intelekt, ale její nespoutanost: při hledání matky zažívá nová a nová dobrodružství a má i tu výhodu, že pořád vídá svět z perspektivy děcka.
Ještě na konci druhého dílu je Enola ve vztahu k bratrům na pozici té, co říká, „trhněte si nohama,“ ale nešetří ani sama sebe a dokáže si třeba i peprně vynadat. Její samostatnost může samozřejmě mít úskalí a hle, hrdinčino jméno čtené pozpátku znamená vlastně „sama".
Což o to: Sherlock by ji asi rád uzemnil. Ba spoutal. Ona ale dál uniká, skrývá se a jednoho dne objeví desky s nádhernými kresbami a připadá jí, že je s autorkou duševně spřízněna. Ta autorka je taky dívka, kresby vytvořila levou rukou a sama zmizí. Enola ji hledá i v půlnočních ulicích, kde se snad prochází sám Jack Rozparovač, a konečně Cecílii zachrání před všemocným padouchem. A působivě oblafne samotného Sherlocka, muže mnohdy arogantního. Ona a Cecílie se stanou kamarádkami a hle, Cecílie má dvojí osobnost. Jednak nezávislou i schopnou (příslušející levé půli těla), jednak tichou a poddajnou, patřící pravici.
V další části se ztratí Enolin oblíbenec doktor Watson a do jeho domu předtím byla doručena divná kytice. Jak Enola pochopí, obsahovala i květiny symbolizující smrt. I pátrá, dál se skrývá před bratry a stupňuje důmyslnost převleků. Umí se nově vydávat i za pravou dámu. Ale přísná etiketa doby kontrastuje s temnými intrikami „pod povrchem“.
Enola se vzpírá konvencím a její vynalézavost i odhodlání šlapat po očekáváních společnosti ji dělají inspirativní ženou. Jedno další setkání s Cecílií v ní však zanechá zvláštní dojem, i ptá se, proč jí přítelkyně podstrčila vějíř. Pustí se po stopách a (hrůzo) kamarádka je vězněna v sirotčinci, ba nucena k nedobrovolnému sňatku. Aby mu Enola zabránila, udělá konečně podstatný ústupek a poprvé spojí síly s bratrem. „Beru tě na milost,“ říká plna energie. Tím ale ze sebe neukrojí ani kousek a taky její výroky typu „to přece zvládneš, Enolo" připomínají filozofii hrdinky bestselleru Jih proti Severu.
Ze čtvrté části doporučuji nevynechat poslední kapitolu - působivý dialog mezi Sherlockem a Mycroftem… V páté knize je pak unesena paní Tupperová, Enolina bytná, a vychází najevo, že v tom má překvapivě prsty sám Sherlock Holmes. Než se nadějeme, Enola musí vyskakovat z oken a opět luštit šifry, využít i ukrytou dýku. V šestém pokračování se pátrá po zmizelé lady Blanchefleur del Campo a Sherlock Holmes dostane balíček se vzkazem od své ztracené matky. Z nějakého důvodu říká, že ten vzkaz bude umět rozluštit jen Enola. Ale pak sourozenci přece pojí síly. Šestá kniha navíc obsahuje povídku Enola Holmesová a chlapec s knoflíky.
V sedmém svazku přijde za Sherlockem slečna Leticie Gloverová, prahnoucí zjistit více o osudu své sestry-dvojčete. Od jejího manžela hraběte z Dunhenche obdržela pouze strohý dopis, oznamující sestřino úmrtí, ale je přesvědčena, že dvojče žije. Přes Sherlockovy protesty se Enola pouští i tentokrát do pátrání a stopy vedou k černému kočáru, který se občas vynořuje z temnot, což může někomu připomenout román s Fantomasem Fiakr noci.
Enola vítězí taky díky pomoci zmíněného už mladého vikomta Tekewsburyho, markýze z Basilwetheru.
Její ambivaletní vztah s bratrem a unikání jhu konvencí i prahnutí žít po svém dává řadě knih kouzlo a v aktuální části, odehrávající se už roku 1890, se Enola setká s Rudyardem Kiplingem. Ale velký spisovatel jejím schopnostem zprvu moc nevěří, i obrátí se přece jenom na Sherlocka Holmese…
Nancy Springerová: Enola Holmesová - Případ tajného bratrstva. Z originálu Enola Holmes And The Mark Of The Mongoose přeložila Vendula Davidová. Ve společnosti Albatros Media vydalo nakladatelství Fragment v Praze v létě 2025. 231 stran.
Knižní řada začala (2006) záhadným zmizením Enoliny matky. Ta nechala u služky dárek, ne však jakýkoli dopis na rozloučenou. Nezbylo tak vysvětlení a dívka, navíc postrádající otce, telegraficky oslovila Londýn a konkrétně dva starší bratry, které bohužel spatřila naposled, když jí byly čtyři. Bratry opustivšími tehdy rodné panství není nikdo menší než Sherlock a Mycroft Holmesovi. Jenže… Ohledně pohřešované maminky překvapivě nic nepodnikají. Enola se pustí do pátrání sama a snad se s tím někde trochu počítalo: má matčin deník, podle kterého řeší pátračka mj. anagramy, ale velkou roli v cyklu knih dostane i „obyčejná“ květomluva.
Když se Enola dostane do Londýna, začne být příběh skutečně čtivý, a stará metropole (1889) je vylíčena více v odpornosti než půvabech. Enola sama je pak rebel a ve filmech jí není čtrnáct, ale už šestnáct let. Opovrhuje vším, co považuje za žensky „marné“, a nedostalo se jí ostatně klasického vychování, které mívaly dáma doby. Až postupem času jí dojde, že se ženské šaty a šminky možná nejlépe hodí k přestrojování se. A korzet? Zvíme, že je využitelný co zbroj.
V prvním svazku se Enola zaplétá i do únosu jistého mladého markýze… a prchá před zabijáky. Je to jistý paradox, ale zprvu se vyhýbá bratrům, kteří by ji, jak ví, nutili k pokračování života poslušné ženušky.
Autorka (mikro)ságy Nancy Springerová umně vystihla dokonce i třídní rozdíly mezi bohatou, aristokratickou vrstvou Londýna a jeho bídnými okraji. Postavení žen ve viktoriánské společnosti i vzestup feminismu jsou podstatnými tématy série. A Enola sice založí detektivní kancelář, ale opatrně, pod mužským jménem. Jako žena by sotva získávala zakázky, a tak někdy vystupuje jako svá vlastní sekretářka a jindy coby pátračova choť.
Nechce snad Enolina matka, aby ji dcera našla? Tato teorie visí ve vzduchu. A působivý ani tak není Enolin intelekt, ale její nespoutanost: při hledání matky zažívá nová a nová dobrodružství a má i tu výhodu, že pořád vídá svět z perspektivy děcka.
Ještě na konci druhého dílu je Enola ve vztahu k bratrům na pozici té, co říká, „trhněte si nohama,“ ale nešetří ani sama sebe a dokáže si třeba i peprně vynadat. Její samostatnost může samozřejmě mít úskalí a hle, hrdinčino jméno čtené pozpátku znamená vlastně „sama".
Což o to: Sherlock by ji asi rád uzemnil. Ba spoutal. Ona ale dál uniká, skrývá se a jednoho dne objeví desky s nádhernými kresbami a připadá jí, že je s autorkou duševně spřízněna. Ta autorka je taky dívka, kresby vytvořila levou rukou a sama zmizí. Enola ji hledá i v půlnočních ulicích, kde se snad prochází sám Jack Rozparovač, a konečně Cecílii zachrání před všemocným padouchem. A působivě oblafne samotného Sherlocka, muže mnohdy arogantního. Ona a Cecílie se stanou kamarádkami a hle, Cecílie má dvojí osobnost. Jednak nezávislou i schopnou (příslušející levé půli těla), jednak tichou a poddajnou, patřící pravici.
V další části se ztratí Enolin oblíbenec doktor Watson a do jeho domu předtím byla doručena divná kytice. Jak Enola pochopí, obsahovala i květiny symbolizující smrt. I pátrá, dál se skrývá před bratry a stupňuje důmyslnost převleků. Umí se nově vydávat i za pravou dámu. Ale přísná etiketa doby kontrastuje s temnými intrikami „pod povrchem“.
Enola se vzpírá konvencím a její vynalézavost i odhodlání šlapat po očekáváních společnosti ji dělají inspirativní ženou. Jedno další setkání s Cecílií v ní však zanechá zvláštní dojem, i ptá se, proč jí přítelkyně podstrčila vějíř. Pustí se po stopách a (hrůzo) kamarádka je vězněna v sirotčinci, ba nucena k nedobrovolnému sňatku. Aby mu Enola zabránila, udělá konečně podstatný ústupek a poprvé spojí síly s bratrem. „Beru tě na milost,“ říká plna energie. Tím ale ze sebe neukrojí ani kousek a taky její výroky typu „to přece zvládneš, Enolo" připomínají filozofii hrdinky bestselleru Jih proti Severu.
Ze čtvrté části doporučuji nevynechat poslední kapitolu - působivý dialog mezi Sherlockem a Mycroftem… V páté knize je pak unesena paní Tupperová, Enolina bytná, a vychází najevo, že v tom má překvapivě prsty sám Sherlock Holmes. Než se nadějeme, Enola musí vyskakovat z oken a opět luštit šifry, využít i ukrytou dýku. V šestém pokračování se pátrá po zmizelé lady Blanchefleur del Campo a Sherlock Holmes dostane balíček se vzkazem od své ztracené matky. Z nějakého důvodu říká, že ten vzkaz bude umět rozluštit jen Enola. Ale pak sourozenci přece pojí síly. Šestá kniha navíc obsahuje povídku Enola Holmesová a chlapec s knoflíky.
V sedmém svazku přijde za Sherlockem slečna Leticie Gloverová, prahnoucí zjistit více o osudu své sestry-dvojčete. Od jejího manžela hraběte z Dunhenche obdržela pouze strohý dopis, oznamující sestřino úmrtí, ale je přesvědčena, že dvojče žije. Přes Sherlockovy protesty se Enola pouští i tentokrát do pátrání a stopy vedou k černému kočáru, který se občas vynořuje z temnot, což může někomu připomenout román s Fantomasem Fiakr noci.
Enola vítězí taky díky pomoci zmíněného už mladého vikomta Tekewsburyho, markýze z Basilwetheru.
Její ambivaletní vztah s bratrem a unikání jhu konvencí i prahnutí žít po svém dává řadě knih kouzlo a v aktuální části, odehrávající se už roku 1890, se Enola setká s Rudyardem Kiplingem. Ale velký spisovatel jejím schopnostem zprvu moc nevěří, i obrátí se přece jenom na Sherlocka Holmese…
Nancy Springerová: Enola Holmesová - Případ tajného bratrstva. Z originálu Enola Holmes And The Mark Of The Mongoose přeložila Vendula Davidová. Ve společnosti Albatros Media vydalo nakladatelství Fragment v Praze v létě 2025. 231 stran.
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Vůně papíru a ticho listí
Lehce zbytná záhada švédského Draculy
DVA DIVOCHY známe v Čechách sto let
Pravý důvod, proč vám chybí energie
Co nás učí o životě LESNÍ ŠKOLA
Soudruhu prezidente, stěžuju si
Moderní YA fantasy Děti války pro ty, které už nebaví předvídatelné konce
Sto let od vydání románu Velký Gatsby... a Bill Gates
Madeira a Azory
Lindgrenové Pipi versus její Skřítek
Komu King připsal své dílo (a další zajímavosti)
Padá listí, padají ceny
Duchu, jsi tu???
Stříbrná dýka – místo činu Frýdlant
Podezřelý
Ursulina
Listy a listování
Není Klíma jako Klíma aneb Karolínin rozhovor s Josefem K.
Velká kniha Adolfa Hoffmeistera
Holčička, která nemohla snít
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.