Caligula – římský císař, který chtěl z koně udělat konzula

Římský císař Gaius, známější pod přezdívkou Caligula, se do historie zapsal jako zosobnění šílenství. Zpočátku miláček armády i lidu se postupně proměnil v tyrana, kterého se Římané báli. Říká se, že jmenoval svého koně konzulem, pořádal bizarní orgie a nechával popravovat celé rodiny jen pro vlastní pobavení. Pravda či propaganda? Dodnes se vedou spory, kde končí fakta a kde začíná legenda.

Nero – císař, co zpíval, když Řím hořel

Nero se stal symbolem plamenů, které zničily Řím, i když možná neprávem. Pověst, že hrál na lyru a zpíval, zatímco město pohlcovaly plameny, byla zobrazená i na historických malbách, je patrně smyšlená. Zato krutost je zdokumentovaná na jiných činech. Obviněn je z vraždy vlastní matky i manželky a z krvavého pronásledování prvních křesťanů. Pro některé však byl stále charismatickým vůdcem s vysokou inteligenci, i když jeho projevy byli často psychopatické.

Herodes – král, který se bál dítěte

Herodes Veliký je v Bibli zapsán jako vládce, který nařídil vraždu betlémských chlapců, aby předešel příchodu Ježíše. Historikové dodnes zpochybňují, zda se tento masakr skutečně stal. Jisté však je, že Herodes neváhal odstranit i vlastní syny, pokud je považoval za hrozbu pro svůj trůn. Byl to paranoidní tyran nebo vládce, který prostě jen hrál krutou hru o přežití?

Jindřich VIII. – král, který měnil ženy a stínal hlavy

Anglický král Jindřich VIII. začínal jako charismatický, vzdělaný a atletický panovník. V historii je však známý hlavně díky šesti manželkám, z kterých dvě z nich skončily na popravišti. Někteří odborníci se domnívají, že jeho nevyzpytatelné chování mohlo souviset s těžkým zraněním hlavy při turnaji. Ať už za to mohl úraz nebo jeho povaha, jeho vláda se změnila v sérii krutých rozhodnutí, která dodnes děsí i fascinují.

Jan Bezzemek – slaboch, nebo chladnokrevný vrah?

Postava Jana Bezzemka, známého z legend o Robinovi Hoodovi, je často líčena jako směšná i zlá. Byl posledním synem slavného Jindřicha II., přesto se dostal na trůn. Kvůli obavám o svou moc se prý neštítil vraždy vlastního synovce Arthura, který byl jeho rivalem. Byl skutečně slabým vládcem, který se uchyloval k násilí ze zoufalství nebo sadistickým králem?

Ivan Hrozný – ruský car, který v krvi našel moc

Ruský car Ivan IV. Hrozný dostál své přezdívce. Založil tajnou policii, která terorizovala lid, nechal popravit tisíce lidí a podle kronik dokonce zabil svého vlastního syna. Nejkrutější kapitolou jeho vlády byl masakr v Novgorodě, kde nechal muže, ženy i děti topit v řece. Moderní rekonstrukce jeho lebky ukázala tvář starého muže s vyčerpanýma očima, možná symbol tyrana, kterého vlastní paranoia zničila stejně jako jeho říši.

Zločinci nebo jen hráči své doby?

Byli tito vládci skutečnými monstry, nebo jen hráči na šachovnici doby, kdy byla moc často otázkou života a smrti? To, co o nich víme, je směs skutečnosti, legend a propagandy. Ale jejich příběhy stále fascinují, a to právě proto, že nám ukazují, jak tenká je hranice mezi vládou a tyranií.

Pokud vás také fascinuje svět dávných vladařů a chcete jejich příběhy vidět v novém světle s využitím moderních forenzních metod, historických rekonstrukcí a umělé inteligence, nenechte si ujít premiéru dokumentu Králové – vraždící monstra na stanici Viasat History už v úterý 7. října ve 21:00.

_{Zdroj: TZ Foto: Sergey Sosnovskiy - Caligula. Copenhagen, New Carlsberg Glyptotek / CC BY-SA 2.0}