„Sólista hrál brilantně a lidi si vytleskali dva přídavky. Obdivovala jsem jeho umění předvést výkon vypovídající o jeho kvalitách… Záviděla jsem mu tu sebejistotu, zdravý exhibicionismus, klid, sebevědomí… Vlastně všechno, co mi chybělo.“
Musela vždy zvládnout tu protivnou pomalou větu. Před tím odešla na WC, její pravidelná zastávka před nástupem na jeviště. Nejraději chodila do kabiny úplně vpravo, jako jediná byla vyzděna až ke stropu. Rychle vytáhla plastovku z kabelky a napila se. Odešla z mísy, pořád se jí zdálo, že vodka nepůsobí. Za přítomnosti nepříjemných pocitů z generálky oblečená usedla zpět na mísu.  Znovu se napila a čekala, co to s ní udělá…

Životopisná kniha "Housle na moll" od Kamily Moris nás nutí k zamyšlení nad zpovědí profesionální houslistky, která bojuje se zákeřnou závislostí na alkoholu. Při hraní pomalých a tichých pasáží ve filharmonii si nějakým způsobem vytvořila blok ve své hlavě, a to navzdory tomu, že seděla mezi ostatními hrajícími a hrála s nimi. Ve skutečnosti sama nebyla, ale v latenci své hlavy vlastně ano. Pokaždé a pořád dokola zažívala traumata. Pro obyčejného člověka, zcela nepochopitelné. V upřímné a nemilosrdně sdělující výpovědi houslistky Kamily budete svědky jejího zoufalého zápasu o cestu z pekla ven. Svoboda v nedohlednu. Společně s Kamilou prožijete krátkodobé vítězství, po kterých se znovu a znovu propadá do nejtemnějších koutů samotného alkoholismu. Naději opakovaně nachází na samotném dně každé vypité lahve. Postupně přichází o rodinu, ztrácí důvěru svých přátel. Přestává jíst a v konečném důsledku přichází o dceru a milovanou profesi elitní houslistky. Nekonečně návratů do léčebny, nekonečně nových začátků s jediným výsledkem, na dně. Autorka své niterní pocity a beznaděj popisuje bez příkras. Tím, proč nemůžeme zůstat při čtení řádků v knize v klidu, je právě ten nekonečný zápas s milencem alkoholem. Hranice počátku osobnostní destrukce je až nechutně blízko každému z nás. Jen si to ani neumíme včas uvědomit. Zrádné chvíle, zvraty v područí alkoholu dnes a denně, rutinně dokola, které Kamila prožívá, lze opravdu jen těžko uchopit, natož pochopit. 

Při čtení opakovaně zažíváte okamžiky, ve kterých jak blázni hovoříte do knihy na Kamilu a snažíte se jí vysvětlit, že to nehorší už má za sebou, ať neblbne. Držíte jí v jednom kuse place, očekáváte naplnění slibů, nápravy, návratu k normálnímu životu. Zažíváte napětí, ale vždy bez zdárného konce. Vaše slzy a pot vyjdou vždy vniveč. Jsou prolité zbytečně, stejně jako nová naděje, která skončí pokaždé stejně, na dně flašky. Úleva, která se v knize odráží, není skutečná, je jen zlomovým okamžikem pusté prázdnoty. Zrádnost spočívá v droze, která je oproti jiným všudy přítomná, láká pestrými vinětami v každém obchodě s potravinami, v reklamách. Alkohol zde byl dobrým sluhou, ale nakonec zlým pánem. 

Autorka popisuje těžký boj, léčících se alkoholiků, vystavených atakům vlezlé nabídky alkoholu na každém kroku. Téměř žádná pravidla zde neplatí, jen touha, chtíč a bažení. Bažení … je ten průser. Kamila se mění v monstrum. Kamila patřila do skupiny alkoholiků tzv. „hladinkářů“. Nebyla ten typ, který se zpije do němoty a neví co dělá, nebo se válí na zemi, vyspí se a pak se někdy ožere znovu. Chodila ven, do práce, všude, kam bylo potřeba, ale pořád s alkoholem v krvi. Chodila, nejezdila autem. Celým příběhem se nese naturální obyčejnost závislosti, jako když si namažete chleba ke snídani. Přímo na vlastní kůži zažívá strasti a boly tady toho světa v dosud nepoznaném světle. Mnohdy sama neví jak dál a se sebezapřením činí kroky života, na které by ani jinak vůbec nepomyslela. Mezi světy ztrácí dceru, přízeň matky, až za hrob. V jejím životě střídá vztahy s novými rovinami. Kamila se nevzdává a bojuje dál. Přátele jsou nakloněni, rádi by s ní zůstali, ale v jejích stavech to není možné ani jakkoliv přijatelné. Záruky a sliby vychází naprázdno. Beznaděj na lepší zítřky pohltila ostatní. 
Co si z této knihy můžeme vzít? Jedno velké zamyšlení nad krutostí života, nikoliv marnivého, nikoliv prožitého v barvách bohémů, které denně potkáváme na ulici, ale obraz člověka. Takový obraz člověka, který je denně spjat s milencem alkoholem. Symbolika knihy není promyšlená. Ona ta symbolika je bohužel sama reálná, podmanivá. Prostě existuje. Kniha je po formální stránce knihou, ale jinak je obrazem člověka původně pečlivého, vycepovaného, pilného s přísnou hranicí sebekázně.
 
Spisovatelka se v současné době aktivně věnuje pomoci lidem, zasažených touto zákeřnou závislostí.
 
„Housle na moll“ – Kamila Moris, ISBN 978-80-909583-1-9, vydalo nakladatelství Věra Nosková – Klika, 2025