Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkLondýnská fantasy Alana MooreaReálný domov bez nároku na dokonalostVáclav Cílek o ŘípuRukověť pro posluchače zprávRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatProč přidat do kávy olivový olej?Když péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitMimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za sto
V současné moderní společnosti pomalu neexistuje zákoutí, do nějž by nepronikly technologie. Konkrétně umělá inteligence je pak tématem, na nějž lze narazit v řadě oblastí – od hlasových asistentů zabudovaných v telefonech přes sofistikované algoritmy medicíny a průmyslu až po vize autonomních automobilů. Umělá inteligence (AI, z angl. artificial intelligence) se rychle stala symbolem technologické budoucnosti. S dynamickým rozvojem generativních jazykových modelů se ovšem tato fascinace střetává s obavami, že AI oslabuje lidskou kreativitu a kritické myšlení. Ve dnech těchto debat vstupuje na scénu Kniha o umělé inteligenci, která nabízí ucelený pohled na to, jak se představa umělé inteligence vyvíjela napříč staletími.
Definice umělé inteligence může být někdy těžko uchopitelná. Jedním z primárních důvodů je její interdisciplinární charakter - k vývoji AI přispívají odborníci z antropologie, biologie, informatiky, lingvistiky, filosofie, neurovědy a dalších oborů. Každý z nich tak do oblasti přináší vlastní perspektivu. Vývoj AI jde zároveň rapidně kupředu, proto se neustále mění a rozšiřuje záběr, co vše popis pojmu vlastně obsahuje. Obecně o umělé inteligenci můžeme přemýšlet jako o simulaci lidské inteligence či napodobování lidských schopností prostřednictvím strojů.
Kniha o umělé inteligenci dokazuje, že fascinace uměle vytvořeným životem provází lidstvo již po staletí. Na konkrétních příkladech je demonstrováno, že očarování “umělými bytostmi” není produktem moderní doby, ale hluboce zakořeněným kulturním fenoménem. Byť se o umělé inteligenci dnes diskutuje neustále (převážně kvůli generativním jazykovým modelům) a může se zdát, že tato technologická tématika vstupuje do konverzací častěji než kdy dřív, historie ukazuje, že AI není čistě novodobé téma, ale koncept, o němž lidé spekulují již stovky let.
Historický záběr knihy je vskutku široký – začíná první zmínkou o piškvorkách zhruba kolem 1300 př. n. l. a končí upozorněním na AI jako potenciální existenční riziko v roce 2023. Přehled je ovšem pouze orientační, autor vybírá klíčové či nejzajímavější momenty z dějin, jiné aspekty vývoje AI opomíjí. Kniha tak nepředstavuje komplexní dějiny umělé inteligence od A do Z, informacemi je i přesto nabitá. Čtenář se dozví své o vývoji armádních robotů a umělých neuronových sítích; počátku rozvoje rozpoznávání řeči a zpracování přirozeného jazyka; různých deskových hrách a jejich strojovém řešení; či umělých společenstvích inspirovaných koloniemi termitů.
Zhruba první třetina knihy, pokrývající období od starověku po 19. století, je primárně dokumentací vize robotiky a automatizovaných strojů. Jako příklad je zmíněn bronzový obr Talos z řecké mytologie, Ktesibiovy vodní hodiny, pražský Golem či jiné automaty a mechanismy. Z těchto příkladů je jistě patrné, že součástí knihy nejsou vždy skutečné a doložené koncepty, ale i literární a kulturní odkazy. Zmínky se ve výčtu dočkalo například Čapkovo drama R.U.R, či filmové klasiky Blade Runner a A.I. Umělá inteligence. Tím kniha otevírá prostor pro bádání o umělé inteligenci v popkultuře a ukazuje, jak hluboko je zakořeněna v našem způsobu přemýšlení o technice.
Kniha funguje spíše jako přehledný průvodce než hluboká akademická studie. Ačkoliv tato forma koncipování textu nepřináší zásadně nové poznatky, poskytuje systematický rámec, který svým obsahem obohatí nejen laiky, ale i technicky znalé čtenářstvo. Celkem kniha nabízí přes 100 konceptů a myšlenek, z nichž je každá představena na jedné straně, doplněná vizuálem na straně protější. Tento doplněk v knize není samoúčelný - ilustrace a schémata přispívají k ujasnění technických konceptů, ukotvení historických souvislostí a demonstraci rozdílů mezi různými typy strojů.
Každá z dvoustránkových sekcí představuje mozaiku odborných referencí, v níž jsou propojeny historické prameny a moderní koncepce. Heslovitá struktura zároveň umožňuje ponoření se do četby po částech bez nutnosti lineárního čtení - k obsahu se lze vracet dle zájmu o konkrétní témata. Tato forma je tak ideální pro čtenáře s převažujícím zájmem jen o určité aspekty. V závěru nechybí ani seznam specializovaných zdrojů, z nichž autor při sestavování knihy čerpal, které mohou sloužit v zájmu o hlubší akademické pátrání.
Celkově Kniha o umělé inteligenci představuje cenný zdroj informací pro každého, kdo se chce seznámit s historickými kořeny i modernějšími podobami umělé inteligence. Nabízí srozumitelný a vizuálně poutavý průřez fenoménem, který utváří podobu dnešní společnosti. Čtenář získá porozumění kulturním a technickým souvislostem, pozná hlavní milníky vývoje, a začne o umělé inteligenci uvažovat jako o důsledně se vracejícímu tématu lidské představivosti. Dílo tak plní roli inspirativního mostu mezi minulostí, současností a budoucností technologie, která zásadně ovlivňuje naše životy.
Clifford A. Pickover - Kniha o umělé inteligenci
ve spolupráci vydala nakladatelství Dokořán a Argo v roce 2025,
240 stran, pevná vazba s přebalem
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.