ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
neděle 17.5.2026, svátek má
Aneta
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
5 mýtů o vašem chrupu: Bílý zub, základ zdraví Když ještě děcka četlaEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyOmezenec putuje Českem i MoravouTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromujíKdyž se konečně potkají dvě knížkyHoror Hokum: Adam Scott se v děsivé irské legendě propadá do šílenstvíSkutečný příběh Kleopatry: Nebyla svůdnice, ale stratégJeremiášiny kejkle, Foglar a Pavel Horna
Třicet let Živlu
31.12.2025 Ivo Fencl Literatura
Ivan Adamovič inicioval reedici prvního čísla časopisu Živel, svého dítka, a udělal to u příležitosti třiceti let existence časopisu. A zde jen dodejme, že nejmenovaný člen redakce utekl pak do tiskoviny, která mu teprve připadala jako časopis „skutečný“, i nechal se slyšet, že Živel pravým časopisem není, nebyl a nebude. Má pravdu? Nevím, nicméně loni vyšlo 41. číslo.
Kdyby Adamovič zůstal jen u reedice jedničky, asi bych se o věci tady nezmiňoval, ale dokázali připojit k jedničce i rejstříky všech čísel, což vydalo na dvacetistránkovou brožuru s titulem Třicet živelných let, jejímž úvodem tvůrci vzpomínají.
Konkrétně Ivan (šéfredaktor čísel 1-24 a 40) si vybavuje, jak spolupracoval s kumpánem Longinem Wdowiakem, a píše: „Díky četbě sci-fi jsem se dostal ke kyberpunku, díky kyberpunku k technologiím, díky technologiím k současnému umění.“ A kým jsou praví umělci? „Umělci jsou vnímateli, interprety, mysliteli a generátory nového, ale netvoří estetiku prožitků, které by byly příjemné!“
Ze všech článků všech čísel Adamoviče prý nejvíc bavilo psát text Tělo a tabu, jenž pak převzal i jeden ten relativně skutečnější časopis. Maxim. A Ivan Adamovič psal za sebe, to rozhodně, ale těžil ve článku vydatně z knihy Encyklopedia of Bodily Fluids.
Vraťme se však na samotný začátek a do června 1995. V této (nyní reeditované) jedničce je interview s Bruce Sterlingem, spisovatelem, a píše se o kyberpunku i skrz jeho gurua Williama Gibsona, dalšího skvělého autora. Poprvé se objevuje rubrika FACTA MORGANA a prvně i Adamovičovy rozbory Podivných časopisů. Zvíme, co jsou „drogy informativního věku“.
V listopadu 1995 vyšla dvojka a tudy mluvil i Lem. Anebo zde byl Krokerův text Hrozba technologické svobody. A také Průvodce neuvěřitelně podivnými filmy (se zaměřením na Eda Wooda) a Mytologie Vetřelce a povídka Rozhovor se Skříňákem od Iana McEwana. A Živel referoval o tom, o čem jinde nepsali, anebo se o podobnou odchylku co nejurputněji zasazoval. Dalšími jeho tvůrci byli Petr Krejzek, Klára Kvízová, Marek Pistora, Luděk Staněk, Pavel Vachtl, Pavel Turek, Michal Nanoru, Tomář Hříbek a Ondřej Formánek. Ti všichni roku 2025 vzpomínali a že tak někteří činili až „hemživě“, neubírá nic z kvalit jejich práce. Ano, svět se přesunul na web, ale Živel si ony tři dekády jaksi stihl ještě schramstnout.
Roku 1996 vyšla další tři čísla a psali tam jak Eva Hauserová, tak William Burroughs. Roku 1997 přišly šestka, sedmička a osmička, ve které jsou Neffovy a Dickovy povídky a četné rozhovory. S Marcelem Grünem, mimo jiné, a s Karlem Pacnerem. Zkrátka nepřišel ani herec Christopher Walken.
Tak to zhruba po třech číslech ročně pokračovalo a tisíciletí se kolem mezitím zlomilo. Třináctka patří tematicky Konci světa, šestnáctka Technokalypse a sem zařadil Adamovič i kryptografii a „kryptoanarchii“, zatímco trio Toufar, Pacner a Neff přispělo Kosmickými sny, Vesmírem ve 21. století a Nepomukovým syndromem.
Ne každý prahl do Živlu pravidelně psát, to je pravda, ale kdo to udělal, jistě dnes nelituje. Jedenadvacítka - z léta 2002 - je o komiksu, dvaadvacítka ze zimy 2002 o smrtících infekcích a některá čísla se také věnovala konkrétním městům. Londýnu, Berlínu… Je pravda, že v letech 2003 a 2004 vyšlo už pouze po jediném čísle a v letech 2007 a 2008 se Živel neobjevil. QUEER-číslo ze zimy 2006 zůstalo na dlouho posledním.
K restartu časopisu došlo v létě 2009 a každý rok pak přinášel po dvou Živlech. V čísle 35 jsem kupříkladu kdysi studoval Mortenův text Martin a kocour Kolumbus, což je o kresleném seriálu, jenž mě dodnes fascinuje, ačkoli za to snad ani nestál. Nebo ano?
Jestli si vzpomínáte, zveřejňován býval - léta letoucí - v Květech. Dokonce opakovaně.
Přišel rok 2013 a stačil už zas pouze jediný Živel - na tucet měsíců. Téma? Lovecraft. Už tady byl otištěn kus Houllebecqova textu, dnes česky známého z přeložené knihy, a Tom Hříbek nám radí, čemu se vyhnout v „lovecraftovském“ filmu. Nechybí komiks Za stěnou spánku (podle Lovecraftovy povídky) a napřesrok (2014) byl Živel konečně o Praze. I když zdaleka nikoli jen o ní.
Podruhé se vydávání poněkud zadrhlo, tentokrát na čtyři roky, ale číslo 39 se objevilo - roku 2018. Téma? DESIGN. A čtyřicítka (2019) si co téma uchopila BUDOUCNOST. Z obsahu?
Mary Shelleyová a Ada Byronová: královny slov a čísel, Můj Burroughs a jeho svět (napsal Longin A. Wdowiak), Hugo Gernsback a Frank R. Paul (napsal Petr Krejzek), článek Fantasticko-realistický Burian, povídka My, sloužící neznáné síle, postupujeme nesmiřitelně dál (napsal Samuel Delany), povídka Zahrada času (napsal James Ballard).
Nu, nejen podle mě to je jedno z nejlepších čísel. A vloni na podzim následovala jedenačtyřicítka IN EXTREMIS a přinesla rozhovory s Patrikem Linhartem a Františkem Novotným. Linhart si vzal navíc na paškál H. H. Ewerse. A David Černý se zde obírá Sexem s roboty. Lehce kritizován je Henry Ford.
Živel byl vždy živelný a snad ještě bude. Těším se jak na nová čísla, tak na starší, co mi - náhodou - utekla.
Živel. 2. vydání prvního čísla připravil Petr Krejzek. Živel House. Praha 2025.
http://www.zivel.net/item/149
Konkrétně Ivan (šéfredaktor čísel 1-24 a 40) si vybavuje, jak spolupracoval s kumpánem Longinem Wdowiakem, a píše: „Díky četbě sci-fi jsem se dostal ke kyberpunku, díky kyberpunku k technologiím, díky technologiím k současnému umění.“ A kým jsou praví umělci? „Umělci jsou vnímateli, interprety, mysliteli a generátory nového, ale netvoří estetiku prožitků, které by byly příjemné!“
Ze všech článků všech čísel Adamoviče prý nejvíc bavilo psát text Tělo a tabu, jenž pak převzal i jeden ten relativně skutečnější časopis. Maxim. A Ivan Adamovič psal za sebe, to rozhodně, ale těžil ve článku vydatně z knihy Encyklopedia of Bodily Fluids.
Vraťme se však na samotný začátek a do června 1995. V této (nyní reeditované) jedničce je interview s Bruce Sterlingem, spisovatelem, a píše se o kyberpunku i skrz jeho gurua Williama Gibsona, dalšího skvělého autora. Poprvé se objevuje rubrika FACTA MORGANA a prvně i Adamovičovy rozbory Podivných časopisů. Zvíme, co jsou „drogy informativního věku“.
V listopadu 1995 vyšla dvojka a tudy mluvil i Lem. Anebo zde byl Krokerův text Hrozba technologické svobody. A také Průvodce neuvěřitelně podivnými filmy (se zaměřením na Eda Wooda) a Mytologie Vetřelce a povídka Rozhovor se Skříňákem od Iana McEwana. A Živel referoval o tom, o čem jinde nepsali, anebo se o podobnou odchylku co nejurputněji zasazoval. Dalšími jeho tvůrci byli Petr Krejzek, Klára Kvízová, Marek Pistora, Luděk Staněk, Pavel Vachtl, Pavel Turek, Michal Nanoru, Tomář Hříbek a Ondřej Formánek. Ti všichni roku 2025 vzpomínali a že tak někteří činili až „hemživě“, neubírá nic z kvalit jejich práce. Ano, svět se přesunul na web, ale Živel si ony tři dekády jaksi stihl ještě schramstnout.
Roku 1996 vyšla další tři čísla a psali tam jak Eva Hauserová, tak William Burroughs. Roku 1997 přišly šestka, sedmička a osmička, ve které jsou Neffovy a Dickovy povídky a četné rozhovory. S Marcelem Grünem, mimo jiné, a s Karlem Pacnerem. Zkrátka nepřišel ani herec Christopher Walken.
Tak to zhruba po třech číslech ročně pokračovalo a tisíciletí se kolem mezitím zlomilo. Třináctka patří tematicky Konci světa, šestnáctka Technokalypse a sem zařadil Adamovič i kryptografii a „kryptoanarchii“, zatímco trio Toufar, Pacner a Neff přispělo Kosmickými sny, Vesmírem ve 21. století a Nepomukovým syndromem.
Ne každý prahl do Živlu pravidelně psát, to je pravda, ale kdo to udělal, jistě dnes nelituje. Jedenadvacítka - z léta 2002 - je o komiksu, dvaadvacítka ze zimy 2002 o smrtících infekcích a některá čísla se také věnovala konkrétním městům. Londýnu, Berlínu… Je pravda, že v letech 2003 a 2004 vyšlo už pouze po jediném čísle a v letech 2007 a 2008 se Živel neobjevil. QUEER-číslo ze zimy 2006 zůstalo na dlouho posledním.
K restartu časopisu došlo v létě 2009 a každý rok pak přinášel po dvou Živlech. V čísle 35 jsem kupříkladu kdysi studoval Mortenův text Martin a kocour Kolumbus, což je o kresleném seriálu, jenž mě dodnes fascinuje, ačkoli za to snad ani nestál. Nebo ano?
Jestli si vzpomínáte, zveřejňován býval - léta letoucí - v Květech. Dokonce opakovaně.
Přišel rok 2013 a stačil už zas pouze jediný Živel - na tucet měsíců. Téma? Lovecraft. Už tady byl otištěn kus Houllebecqova textu, dnes česky známého z přeložené knihy, a Tom Hříbek nám radí, čemu se vyhnout v „lovecraftovském“ filmu. Nechybí komiks Za stěnou spánku (podle Lovecraftovy povídky) a napřesrok (2014) byl Živel konečně o Praze. I když zdaleka nikoli jen o ní.
Podruhé se vydávání poněkud zadrhlo, tentokrát na čtyři roky, ale číslo 39 se objevilo - roku 2018. Téma? DESIGN. A čtyřicítka (2019) si co téma uchopila BUDOUCNOST. Z obsahu?
Mary Shelleyová a Ada Byronová: královny slov a čísel, Můj Burroughs a jeho svět (napsal Longin A. Wdowiak), Hugo Gernsback a Frank R. Paul (napsal Petr Krejzek), článek Fantasticko-realistický Burian, povídka My, sloužící neznáné síle, postupujeme nesmiřitelně dál (napsal Samuel Delany), povídka Zahrada času (napsal James Ballard).
Nu, nejen podle mě to je jedno z nejlepších čísel. A vloni na podzim následovala jedenačtyřicítka IN EXTREMIS a přinesla rozhovory s Patrikem Linhartem a Františkem Novotným. Linhart si vzal navíc na paškál H. H. Ewerse. A David Černý se zde obírá Sexem s roboty. Lehce kritizován je Henry Ford.
Živel byl vždy živelný a snad ještě bude. Těším se jak na nová čísla, tak na starší, co mi - náhodou - utekla.
Živel. 2. vydání prvního čísla připravil Petr Krejzek. Živel House. Praha 2025.
http://www.zivel.net/item/149
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Novela pro mladé čtenáře odkrývá skrytou tvář duševního onemocnění
Jeremiášiny kejkle, Foglar a Pavel Horna
Vampyrologie podle H. H. Ewerse
Jak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
Co ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránky
Když se konečně potkají dvě knížky
Charmsova poezie prvně kompletní
Tři nové pohádky pro malé i velké čtenáře
Eva Veberová nezemře. Narozena před 100 roky
Když ještě děcka četla
Ludvík Vaculík v Čítance
Třicet nekompromisních literárních úderů na solar
Rebecca Campbell: Karty pradávných kamenů
Marně vzpomínám na Zoru
Námořník z domu s cimbuřím
Ticho, které zůstalo v dlaních: Březnové ohlédnutí
Jako po drátku
Angličtinářkou na Západočeské univerzitě
Jedno horké indické léto: Proměny a bolesti bengálské společnosti
Ódy na Ostrov pokladů a Roberta
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.