Režie skvělá, dostaly mě především scény negativní. Velmi věrohodně zachycený moment pocitu rozpojení s realitou, kdy se pacient dozví o své nepříznivé diagnóze.

Scénář výborný, neshledávám - na rozdíl od mnohých jiných - plytkost či kýčovitou prvoplánovost. Věrohodně na mě nepůsobila pouze scéna, s jakou samozřejmostí se zhrzená manželka Jarka vrátila do prodejny dlaždic, něco tu očividně chybělo...

Kromě scénáře a režie hodnotím ale i herecké výkony, a tov hlavních i vedlejších rolích. Především v první části seriálu vynikla Tereza Brodská, postupně se vybarvuje Pavel Řezníček. Diváka uchvátí atmosféra, kterou vnášejí na plac rugbyoví hráči nebo třeba úžasná scéna v prodejně dlaždic, při níž se podřízení snaží šéfovi říct, aby se dal do kupy. Skoro jako by tam byla skrytá kamera - a to je synchronizace všeho pod taktovkou zdtaného režiséra, v tomto případě režisérky Terezy Kopáčové.

Musím říct, že zpočátku mi trochu vadilo, že každý díl končí dokumentárními rozhovory se skutečnými pacienty. Povídají o vlastníh zkušenostech, jsou bez výjimky mladého věku - podobně jako hlavní hrdina Filip. Postupně jsem si na tento styl zvykla a na konci osmého dílu už se to jevilo jako geniální nápad, protože nakonec to seriál rozšířilo o další rozměr, takže palec nahoru.

Pro mne, coby konzumenta streamovacích služeb, je dobrá zpráva, že tento zajímavý filmový počin můžeme zhlédnout na ivysílání České televize.