Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
OdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)
Nejčtenější za 14 dní
Nakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?Self-care: Klíč k harmonii v moderním světěHavlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě5 netradičních grilovacích receptů pro dokonalé létoJak putovat světemMechanická princeznaFestival Prague SoundsPrázdniny pro zaláskované„Lásko, neblázni!“ – příběh, který neřeší jen vztahy, ale i hodnotyNeporazitelní slibují velké herecké výkony i silný příběhToulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 1
Den žen - Poezie pro ženy
08.03.2005 Aleš Misař Poezie
Snad nemá ani smysl zpochybňovat smysl mezinárodního dne žen, na rozdíl od jiných státních svátků, o kterých se podobné diskuse vedou. Žena si tu čest zaslouží. Nepatřím mezi misogyny, kteří v této souvislosti reptají cosi o diskriminaci drsného pohlaví. S MDŽ se vyrovnám s básnickou grácií. Všem ženám - tentokrát bez rozdílu - skládám báseň a poctu k nohám.
| Jak kniha polootevřená v rozvážném postoji tě zajme. Z jejích tajemství tma prosvítá Na okraj stran. Za její život mnohý platí šílenstvím. Když o ní zpívám, Jenom měkce našlapují moje touhy, Ostatní chce zůstat nevyzrazeno. Je karyatidou nikdy nedobytých katedrál, Je pláství vůní s kroužícími včelstvy myšlenek, Je hlínou navanutou z jabloňových sadů, Jako příboj s odlivem Svým dechem zdvihá vlny. Chce být krásná: Barvy podmaňuje si a vládne květinám Je sama růží vytepanou pod údery srdce. Jindy vrbou, která mlčí o svém klínu Obrůstána vláhou úplňků. Však pod dotyky vysvléká se v orchidej. Za jejím pohledu se zračí všechno, Co se zdráháš přiznat: Oči hada, který jednou spatřil Ráj. V stroužcích jejích obočí havrani odkládají sametové z křídel. Její něha z ramen stéká do konečků prstů splavem paží. Hřejnou dlaní staví chrámy útěchy A hlasem umí osvěžovat jako déšť. Když ale otočí se za mým zavoláním, Vichr z jejích loken Bez milosti vtrhne ke mně Zvířit mračna vášní do duše A když chci promluvit, pak hrozím se: Že líčím jinak Nežli tužka po oblouku jejích řas - Je slovy těžko vylíčitelná. A zatím její úsměv rozkvétá Do nedozírných lilií. A běda tobě, Který uviděl jsi Z její chvějící se šíje Vzlétat bájnou labuť ženskosti |
Komentáře čtenářů
Reakce k článku
Od: nepochopena - 11.4.2005 - 12:29
.../Nežli tužka po oblouku jejích řas - /
Je slovy těžko vylíčitelná. /....
Ta žena by v básni měla zůstat alespoň obrysy nebo něčím konkrétnějším.
V několika ohledech je to velice otřepané; strofy jsou skládány nelogicky - nespěje to k žádnému závěru; bez hlubší pointy. I citová a lyrická báseň by měla k něčemu dospět.
Dobré je to, že víš, co je karyatida - pokaždé když jdu Brnem kolem nějakých imitací karyatid, ptám se člověka, co jde se mnou, jestli ví, co to je. Ještě nikdo to nevěděl, máš u mne plus.
Několik posledních článků v rubrice Poezie
Odcházení
Barevný svět
Venkovská tancovačka
Ať žijí múzy
A p o k a l y p s a
null
?!
Tři hořkosladké básně
Nad ránem svítá
Ranní údiv
Popeleční středa
Něžné zůstatky
Tichá domácnost
Romeo a Julie věku pokročilého
Promiskuita
Svátky vánoční
Z jeřabin
Takový zimní den
MEMENTO MORI
Listopad
Další články v rubrice Poezie
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.