Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
David Copperfield má kulatinyRené Goscinnymu by bylo stoŠok z umělé inteligenceDevět hororů od vikáře MaldenaUž to zase začíná... Škola, povinnostiO statečné princezně aneb Mrvý horší čerta, čert horší čarodějkySkutečný život římských císařů: Jak se vládne světu? S umělou inteligencí lze mluvit jako s člověkemThankskilling Day: Trailer k únikovce, která se mění ve smrtelnou pastNaturalismus v kotlině, kde chyběl Émil ZolaNenalezený mísí Kafku, magický realismus a poeziiTéměř 92 000 marných pokusů dovolat se pomoci: Krizové lince hrozí zánik
Naznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?
03.08.2026 Ivo Fencl Film
Nový Vinnetou tu straší 10 let
Roku 2016 Němci přivedli k divákům, uvyklým na staré adaptace Vinnetoua ze šedesátých let, novou verzi - a ledaskdo ji zatratil. Nepatřím k jejím nepřátelům.
Zamlouvá se mi například to, že se hlavní hrdina (což není sám Vinnetou) představuje po značnou část prvního z nových filmů jako Karl May… a že dokonce trochu jako Karl May vypadá, i když… je asi fyzicky zdatnější. Hraje ho Wotan Möhring (*1967) a použili zde trik známý třeba z Tance z vlky, což je taky indiánka, kde měl kdysi Kevin Cosner část filmu „kníra“. Pak si ho oholil a hodně osob v sále kina vydechlo; nebo zvlášť ženy. Tady nedělá oholení kníru až takový haló efekt, to ne, ale jak si na Wotana víc a víc zvykáme, tak je najednou (na dálku) i tomu Lexi Barkerovi podobnější…
„Nepříjemnost“ se totiž najde a Němci, a ne že by snad měli, chraň bůh, ještě pořád nějaké trauma z války a viny, ale ukázali část amerických budovatelů transkontinentální dráhy jako vrahy rovné nacistům… a ukazují tu vyvražďování indiánů, přičemž se ženy bělochů kamsi zašijí a jedna deklarativně pustí gramofon s jemnou hudbou, aby vzorně zastřel zvuk Gatlingova kulometu. Podotýkám, že Old Shatterhand zasáhnout nemůže: je svázaný a má posléze dokonce zacpaná ústa, o což se přičiní šéf stavby, známý už z původní filmové verze jako Pencroft.
A právě tato scéna, která pokračuje ještě dobíjením raněných opilci a končí teprve momentem, kdy Old Shaterhand zachrání Vinnetouovi v poslední vteřině život, je nepochybně nejkontroverznější (chcete-li, tak nejodpudivější) moment nové adaptace - a všimněme si, že Old Shaterhand onoho chlápka, co dobíjí Apače, nezastřelí, ač může, ale pouze ho omráčí svým „hromovým úderem“. Ze soucitu? Z vlastní nechuti zabíjet? Z pohrdání? To jsem na (jinak dobrém) herci nepoznal, ale ušetřený padouch je každopádně proponován jako muž se zohavenou tváří a de facto mrzák; i to může ledacos vypovídat.
A co více? Inu, tvůrcům tento syrový přístup, možná i adekvátní historické skutečnosti, lehce koliduje s pohádkovostí závěrů. V prvním ze tří filmů se třeba Shatterhand rozhodne vyhodit do povětří železniční most, což se sice ve finále podaří, ale za boje, který daleko předčí i nejbláznivější sekvence z Indiany Jonese. Tento most přitom ani tak není symbol, ale má konstrukční vady, což vystudovaný inženýr Shatterhand okamžitě detekoval, a především pak navádí trasu na území Apačů; a protože je stavba trati taky závod s časem, je si May-Shatterhand po destrukci jist, že stavaři napodruhé využijí jím navržený obchvat okolo apačského území.
Ale ano, je to celé až moc naivní; ale co? Jde o film! A Němci se nově nevzdali ani původního hudebního podkresu od nezapomenutelného Martina Böttchera (1927-2019) a pouze má nové aranžmá a do značné míry funguje i to. V druhém díle série si, pravda, vzali na hřbet těžkou kládu, a totiž konkurovat původnímu Pokladu na Stříbrném jezeře; ale ani to nakonec nedopadá katastrofou a ještě může následovat finální, třetí díl.
V těch šedesátých letech ovšem filmů „nasekali“ víc, o to se nehádejme, jenže jejich kvalita rapidně vadla a tohle není jen nějaký „odsouzený předem“ pokus, nýbrž legitimní a nový pohled na klasické Mayovy romány, který se podle mě vydýchat dá. Nějak funguje, ale samozřejmě musíte zapomenout na nostalgii a smířit se s tím, že Pierre Brice - kdysi - vlastně ani jako indiány nevypadal…
A smířit se s tím, že není srovnávání ten pravý přístup při hodnocení nových verzí knih.
Bez zajímavosti není ani to, že z původního obsazení filmů z šedesátek nevyšel naprázdno Gojko Mitič (*1940), a smí si tady „střihnout“ Inčučunu. Nezklame. A hle, vedle toho v sérii figuruje dokonce sama francouzská herečka Marie Versini (1940-2021), od jejíž smrti na podzim uběhne pět let, a jak nejspíš víte, původně byla představitelkou už zmiňované Nscho-tschi. A v třetí části se rád vynořuje ještě někdejší představitel bandity Santera Mario Adorf (1930-2026), který zemřel letos v dubnu, když mu bylo pětadevadesát.
Taky z našich filmů známe i srbského herce jménem Predrag Bjeljac (*1962), trochu podobného Al Pacinovi, a co se týká autora scénáře Jana Bergera (*1970), je znám i jako autor komediálního televizního seriálu Die Wespe (2021-2023), anebo dvojdílného filmu pro kina Ranhojič (2013. 2025).
Winnetou I-III. Německo 2016. Napsal Jan Berger. Režie Philip Stölzl. Hudba Martin Böttcher a Heiko Maile. Celková stopáž 5 hodin 34 minut.
VINNETOU A „ŠARLÍ“ MAY alias OLD SAHATTERHAND dnes, respektive před 10 lety:
➡️ Winnetou - Der Mythos lebt (Trailer - RTL 2016)
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Thankskilling Day: Trailer k únikovce, která se mění ve smrtelnou past
Bez dětí, bez chlapů, bez pravidel! Aneb Wellness víkend
Major Zeman a zavražděná
O Samu Neillovi bez Jurských parků
Jaká a o čem je Nolanova Odyssea?
Dodatečně k pětasedmdesátce Kurtu Russellovi
A jak filmy vnímáte vy?
Právě dnes: 40 let filmové legendy jménem Labyrint
Před pěti lety odešel Muž z Hongkongu
Kochat se formou anebo obsahem?
Láska dostane ránu, idylka se nekoná a dámská jízda může začít
A JE TO TADY ZAS! přinese další porci francouzského humoru
Odhalí Spielberg americké vládní tajemství?
Goldbergovi od 10.6. na FilmBox Comedy, tak to je návrat do osmdesátek!
Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanem
Hvězdy nectím, ale podléhám onomu trendu
Stoletý literát Josef Nesvadba a jeho neznámější filmy
Býti hercem. Jest to kauf?
Skutečný příběh Kleopatry: Nebyla svůdnice, ale stratég
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.