ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
středa 16.9.2026, svátek má
Ludmila
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Devět hororů od vikáře MaldenaO statečné princezně aneb Mrvý horší čerta, čert horší čarodějkyS umělou inteligencí lze mluvit jako s člověkemSlyšet Havla. Český rozhlas připomene dvojí výročí nově objevenými nahrávkamiSkutečný život římských císařů: Jak se vládne světu? Thankskilling Day: Trailer k únikovce, která se mění ve smrtelnou pastTéměř 92 000 marných pokusů dovolat se pomoci: Krizové lince hrozí zánikNaturalismus v kotlině, kde chyběl Émil ZolaMalíř Bohumil Konečný a FoglarPozor na rozdíl mezi kamarády a ozvučnou deskou!!!Nenalezený mísí Kafku, magický realismus a poeziiPrázdninoví herci
Major Zeman a zavražděná
18.08.2026 Ivo Fencl Film
Major Zeman (1974-1979) je seriál a nebudu se ho zastávat: připadá mi dneska jako Fu Manchu. Jak to? No, ani na Doktora Fu Manchu (což jsou většinou romány a filmy) se přece nebudete koukat roku 2026 smrtelně vážně, nejste-li badatel.
Budete ho spíš sledovat jaksi rozmarně a vydržíte ho sledovat i díky nadhledu a schopnosti poněkud abstrahovat. Jinak… Jinak byste maturovali z propagandy jako mourovatí a žili ve víře ve žluté nebezpečí v londýnských docích, což byla blbost už kdysi ve Spojeném království, zatímco upřímný ctitel světa majora Zemana nevidí kvůli změně čínsky, nýbrž rudě.
Většina Sequensovy série se dá klíďo píďo sledovat i letos v srpnu, nejste-li ale naivní dítě, tak leda „campově“, což si přeložte (právě) jako „přátelskej nadhled“, a je tu jediný díl, kde to zcela neplatí. Kvadratura ženy. Je přímo v srdci seriálu a šťastným momentem. Díl patnáctý. Odehrává se roku 1958 a napsal ho romanopisec Jan Otčenášek (1924-1979), mj. autor knihy o židovské dívce Ester a jejím milenci Pavlovi Romeo, Julie a tma (1958). Otčenášek navíc Tmu zpracoval jako film, oceněný až ve Spojených státech, a napsal spoustu dalších solidních filmů (Romeo a Julie na konci listopadu, Ta třetí, Milenci v roce jedna, Smrt mouchy, Byl jednou jeden dům, Láska mezi kapkami deště), aby mrše-rakovině podlehl již ve svých čtyřiapadesáti. Vytvořený jím příběh „kvadratury“ je úprava reálného případu Miroslavem Šmídem „čtvrcené“ Herty Černínové (1951) a Otčenášek nezapomíná zmínit služebnou Otylku Vranskou = nejznámější pomník (říká se, tuším, pomníček) československých kriminalistů alias nevyřešenou dodnes „kufrovou“ vraždu, kdy rovněž kdosi aktivně porcoval lidské maso - a možná, že taky ve vaně.
Ke konci našeho příběhu o porcování se stane podezřelým jistý účetní (hraje ho Vladimír Salač) a Zemanovi lidé jej konfrontují přímo na pitevně se zohaveným torzem mrtvoly. Ale nekonfrontují bezduše: všecko filmují, ze záznamu si opakovaně pouštějí šok podezřelého a mají dojem, že muž překvapení pouze hraje. „To je zkušenej kamuflážník,“ míní Zemanův nadřízený Kalina (Miloš Willig), který s „Honzou“ kdysi prošel nacistický koncentrák, a je patrno, že má konfrontovaný Šíp nervy z ocele. O dost lepší než - třeba - policajt Stejskal, zosobněný tu panem hercem Ladislavem Mrkvičkou, který takřka zvrací. A ještě připomeňme, že je Zeman většinu dílu na okraji hysterie, protože mu agent Bláha zrovna mauserovkou skolil manželku Lídu.
Taky u záběrů z pitevny dostává Otčenáškův scénář Vladimíra Brabce do (příliš viditelně nadehrávaného) afektu, kdy neprofesionálně a pomalu jako v německé adaptaci románu Edgara Wallace přísahá, že podezřelého „dostane na šibenici“. Scéna se, uznávám, dá sledovat i nevážně a svého času sloužila v zábavném videu, kde je podezřelý decentně nahrazen Václavem Klausem (Česká soda 10 - Major Zeman (Václav Klaus) - YouTube). To pobaví (navíc ta foukací harmonika a zlověstný Klausův smích), ale vraha už tolik nenadchnou důkazy v podobě psích chlupů a krve na nožích jisté Věry Hanouskové, která ho prokazatelně zná! A ty nože žraločí… Tady bych se vrátil do sedmdesátých let, kdy jsem díl viděl prvně, a připomenu si atmosféru normalizace, ve které fungovalo hodně věcí jinak. Typické bylo, že se akční a brutální filmy potlačovaly. O to víc, a právě o to, do popředí vystupovaly některé (ne všechny) díly Majora Zemana - jako právě tento, ale i díl druhý (Vyznavači ohně), čtvrtý (Rubínové kříže) a šestý (Bestie). Víte, jsem asi třasořitka, ale pamatuji stejný pocit u většiny spolužáků: koukaly jsme na ta střílení co teprve desetileté děti, krvelačné, i když pravou krví válek neposkvrněné, a koukaly jsme na ty akce jako na fascinující krváky! Mnozí mladí už si to nepředstaví, ale měli by! Jeden jediný televizní program pro všechny v zemi, ještě nejsou ani videopřehrávače, natož internet nebo Krajské listy, a nebyli jsme dosud zahlceni krimiseriály a Dexterem. Zeman byl takřka jediný a vlastně se ani nedivím malíři Kájovi Saudkovi (1935-2015), že ho předělával na komiks. Politiku si odfiltroval a četli jsme to v časopise jako ryzí dobrodružství. Scénáře mu psal, tuším, cimrmanolog Jaroslav Weigel (1931-2019), který (letos by mu bylo pětadevadesát) vedle toho rovnocenně adaptoval Lipse Tuliána, což je ryzí loupežnický brak, a cituji z akčního komiksu dua Weigel/Saudek:
Teplý jarní podvečer vylákal z kanceláře majora Zemana (obláček myšlenek): Půjdu naproti Lídě. „Ahoj, Lído.“
„To jsi hodný, že čekáš, Jendo. Půjdeme se projít jako zamlada, viď?“
U schodů malostranského parku však božím dopuštěním potkají agenta Bláhu s transplantovanou novou tváří a monstrum může konstatovat (opravdu cituji): „To je náhodička. Za hodinu odjíždím z republiky a můžeme se rozloučit! Tak sbohem, Zemane.“
A Zeman? „Vrahu!“ Načež si jeho půvabná paní pomyslí: Chce zabít Jendu. To se nesmí stát. I s kabelkou skočí před manžela a on: „Pozor! Lído, pusť! Uhni!“ Lída: „NE!!“ A zmetek Bláha ji zasáhne z pistole Mauser, kterou opakovaně vidíme v detailu. Taky registrujeme odletující nábojnice. Zvoní. A Jan Zeman: „Proboha, Lído!“ Tentýž poctivě k Bláhovi: „Jménem zákona odhoď zbraň!“ Teprve následně pálí, značku pistole nepoznám, ale je služební. Opakovaně trefí, Bláha letí se schodů a v seriálu ho samozřejmě hrál Radek Brzobohatý. Na těch schodech, čtu, ztratil svoji poslední šanci.
Podobné akce nebyly prosty ani špionážní díly 27 a 28 Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země, kde Zemana nahrazuje agent-chodec major Hradec, ztvárněný panem Jelínkem. Nebo známé Mimikry, v nichž sledujeme krvavý únos letadla na Západ, a netřeba připomínat pověstnou Studnu, kterou dokonce před několika lety obětavě přetočili podle nového scénáře, a věděli, že neprodělají a že na to lidi půjdou skoro stejně, jako se teď hrnou na Kyklopa, Kirké a Nolanovu Odysseu. Ale rozumějte mi správně: netvrdím, že profesionál Jiří Sequens neuměl režírovat a že Zdeněk Liška neuměl skládat hudbu. Uměli to. Ale „konzistence mysli je hloupost,“ říká jistý Emerson, a snad proto nezvládám sérii akceptovat bez nutkavého vnitřního úsměvu idiota. A Studna je - koneckonců - bizarní a zbytek seriálu místy taky, a to i včetně toho fanatického pana Vinkláře se samopalem - snad částice prchajících bratří Mašínů (?). Celek dokonce umí hodně vnímatelů popadnout a strhnout, ale… Ale čas trhl opnou, sune se úplně jinam a možná zůstala opravdicky půvabnými jenom některá zákoutí klidu - ve stylu Hříšných lidí - a zmíněný Otčenáškem „zmáknutý“ díl Kvadratura ženy, který má na Databázi (ČSFD) úctyhodných 84%.
„Náš Otec“ není jen malý otčenášek a ví, že proti seriálu s Majorem vůbec nic nemám, ale kdyby mě na skřipci jako krásnou čarodějku nutili znovu ho částečně sledovat, tak bych si vybral tuhle krvavou třicetinu: paradoxně je nejlidštější a neparadoxně se zdá nejdokonalejší.
Autor Občana Brycha Otčenášek-Salač-Šíp-Šmíd: „Proč mi ukazujete takovou hrůzu? Anebo snad to má být paní Truhlářová? Pro Boha, kdo jí to udělal?“
ZDROJE: časopis Pionýrská stezka 1975-1976, Dan Růžička: Major Zeman (2005, 200 stran), Kája Saudek a Jaroslav Weigel: Příběhy Majora Zemana (1999), Mirek Graclík a Václav Nekvapil: 30 případů majora Zemana (2014, 448 stran), Vladimír Brabec: Major Zeman. Jak to vidím dnes (1999), Kája Saudek a Jaroslav Weigel: Major Zeman a jeho šest případů (1999), Sax Rohmer: Zrádný doktor Fu Manchu (1995), Petr A. Bílek (ed.): James Bond a major Zeman. Ideologizující vzorce vyprávění (2007).
Kvadratura ženy – YouTubzorce vyprábe
Většina Sequensovy série se dá klíďo píďo sledovat i letos v srpnu, nejste-li ale naivní dítě, tak leda „campově“, což si přeložte (právě) jako „přátelskej nadhled“, a je tu jediný díl, kde to zcela neplatí. Kvadratura ženy. Je přímo v srdci seriálu a šťastným momentem. Díl patnáctý. Odehrává se roku 1958 a napsal ho romanopisec Jan Otčenášek (1924-1979), mj. autor knihy o židovské dívce Ester a jejím milenci Pavlovi Romeo, Julie a tma (1958). Otčenášek navíc Tmu zpracoval jako film, oceněný až ve Spojených státech, a napsal spoustu dalších solidních filmů (Romeo a Julie na konci listopadu, Ta třetí, Milenci v roce jedna, Smrt mouchy, Byl jednou jeden dům, Láska mezi kapkami deště), aby mrše-rakovině podlehl již ve svých čtyřiapadesáti. Vytvořený jím příběh „kvadratury“ je úprava reálného případu Miroslavem Šmídem „čtvrcené“ Herty Černínové (1951) a Otčenášek nezapomíná zmínit služebnou Otylku Vranskou = nejznámější pomník (říká se, tuším, pomníček) československých kriminalistů alias nevyřešenou dodnes „kufrovou“ vraždu, kdy rovněž kdosi aktivně porcoval lidské maso - a možná, že taky ve vaně.
Ke konci našeho příběhu o porcování se stane podezřelým jistý účetní (hraje ho Vladimír Salač) a Zemanovi lidé jej konfrontují přímo na pitevně se zohaveným torzem mrtvoly. Ale nekonfrontují bezduše: všecko filmují, ze záznamu si opakovaně pouštějí šok podezřelého a mají dojem, že muž překvapení pouze hraje. „To je zkušenej kamuflážník,“ míní Zemanův nadřízený Kalina (Miloš Willig), který s „Honzou“ kdysi prošel nacistický koncentrák, a je patrno, že má konfrontovaný Šíp nervy z ocele. O dost lepší než - třeba - policajt Stejskal, zosobněný tu panem hercem Ladislavem Mrkvičkou, který takřka zvrací. A ještě připomeňme, že je Zeman většinu dílu na okraji hysterie, protože mu agent Bláha zrovna mauserovkou skolil manželku Lídu.
Taky u záběrů z pitevny dostává Otčenáškův scénář Vladimíra Brabce do (příliš viditelně nadehrávaného) afektu, kdy neprofesionálně a pomalu jako v německé adaptaci románu Edgara Wallace přísahá, že podezřelého „dostane na šibenici“. Scéna se, uznávám, dá sledovat i nevážně a svého času sloužila v zábavném videu, kde je podezřelý decentně nahrazen Václavem Klausem (Česká soda 10 - Major Zeman (Václav Klaus) - YouTube). To pobaví (navíc ta foukací harmonika a zlověstný Klausův smích), ale vraha už tolik nenadchnou důkazy v podobě psích chlupů a krve na nožích jisté Věry Hanouskové, která ho prokazatelně zná! A ty nože žraločí… Tady bych se vrátil do sedmdesátých let, kdy jsem díl viděl prvně, a připomenu si atmosféru normalizace, ve které fungovalo hodně věcí jinak. Typické bylo, že se akční a brutální filmy potlačovaly. O to víc, a právě o to, do popředí vystupovaly některé (ne všechny) díly Majora Zemana - jako právě tento, ale i díl druhý (Vyznavači ohně), čtvrtý (Rubínové kříže) a šestý (Bestie). Víte, jsem asi třasořitka, ale pamatuji stejný pocit u většiny spolužáků: koukaly jsme na ta střílení co teprve desetileté děti, krvelačné, i když pravou krví válek neposkvrněné, a koukaly jsme na ty akce jako na fascinující krváky! Mnozí mladí už si to nepředstaví, ale měli by! Jeden jediný televizní program pro všechny v zemi, ještě nejsou ani videopřehrávače, natož internet nebo Krajské listy, a nebyli jsme dosud zahlceni krimiseriály a Dexterem. Zeman byl takřka jediný a vlastně se ani nedivím malíři Kájovi Saudkovi (1935-2015), že ho předělával na komiks. Politiku si odfiltroval a četli jsme to v časopise jako ryzí dobrodružství. Scénáře mu psal, tuším, cimrmanolog Jaroslav Weigel (1931-2019), který (letos by mu bylo pětadevadesát) vedle toho rovnocenně adaptoval Lipse Tuliána, což je ryzí loupežnický brak, a cituji z akčního komiksu dua Weigel/Saudek:
Teplý jarní podvečer vylákal z kanceláře majora Zemana (obláček myšlenek): Půjdu naproti Lídě. „Ahoj, Lído.“
„To jsi hodný, že čekáš, Jendo. Půjdeme se projít jako zamlada, viď?“
U schodů malostranského parku však božím dopuštěním potkají agenta Bláhu s transplantovanou novou tváří a monstrum může konstatovat (opravdu cituji): „To je náhodička. Za hodinu odjíždím z republiky a můžeme se rozloučit! Tak sbohem, Zemane.“
A Zeman? „Vrahu!“ Načež si jeho půvabná paní pomyslí: Chce zabít Jendu. To se nesmí stát. I s kabelkou skočí před manžela a on: „Pozor! Lído, pusť! Uhni!“ Lída: „NE!!“ A zmetek Bláha ji zasáhne z pistole Mauser, kterou opakovaně vidíme v detailu. Taky registrujeme odletující nábojnice. Zvoní. A Jan Zeman: „Proboha, Lído!“ Tentýž poctivě k Bláhovi: „Jménem zákona odhoď zbraň!“ Teprve následně pálí, značku pistole nepoznám, ale je služební. Opakovaně trefí, Bláha letí se schodů a v seriálu ho samozřejmě hrál Radek Brzobohatý. Na těch schodech, čtu, ztratil svoji poslední šanci.
Podobné akce nebyly prosty ani špionážní díly 27 a 28 Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země, kde Zemana nahrazuje agent-chodec major Hradec, ztvárněný panem Jelínkem. Nebo známé Mimikry, v nichž sledujeme krvavý únos letadla na Západ, a netřeba připomínat pověstnou Studnu, kterou dokonce před několika lety obětavě přetočili podle nového scénáře, a věděli, že neprodělají a že na to lidi půjdou skoro stejně, jako se teď hrnou na Kyklopa, Kirké a Nolanovu Odysseu. Ale rozumějte mi správně: netvrdím, že profesionál Jiří Sequens neuměl režírovat a že Zdeněk Liška neuměl skládat hudbu. Uměli to. Ale „konzistence mysli je hloupost,“ říká jistý Emerson, a snad proto nezvládám sérii akceptovat bez nutkavého vnitřního úsměvu idiota. A Studna je - koneckonců - bizarní a zbytek seriálu místy taky, a to i včetně toho fanatického pana Vinkláře se samopalem - snad částice prchajících bratří Mašínů (?). Celek dokonce umí hodně vnímatelů popadnout a strhnout, ale… Ale čas trhl opnou, sune se úplně jinam a možná zůstala opravdicky půvabnými jenom některá zákoutí klidu - ve stylu Hříšných lidí - a zmíněný Otčenáškem „zmáknutý“ díl Kvadratura ženy, který má na Databázi (ČSFD) úctyhodných 84%.
„Náš Otec“ není jen malý otčenášek a ví, že proti seriálu s Majorem vůbec nic nemám, ale kdyby mě na skřipci jako krásnou čarodějku nutili znovu ho částečně sledovat, tak bych si vybral tuhle krvavou třicetinu: paradoxně je nejlidštější a neparadoxně se zdá nejdokonalejší.
Autor Občana Brycha Otčenášek-Salač-Šíp-Šmíd: „Proč mi ukazujete takovou hrůzu? Anebo snad to má být paní Truhlářová? Pro Boha, kdo jí to udělal?“
ZDROJE: časopis Pionýrská stezka 1975-1976, Dan Růžička: Major Zeman (2005, 200 stran), Kája Saudek a Jaroslav Weigel: Příběhy Majora Zemana (1999), Mirek Graclík a Václav Nekvapil: 30 případů majora Zemana (2014, 448 stran), Vladimír Brabec: Major Zeman. Jak to vidím dnes (1999), Kája Saudek a Jaroslav Weigel: Major Zeman a jeho šest případů (1999), Sax Rohmer: Zrádný doktor Fu Manchu (1995), Petr A. Bílek (ed.): James Bond a major Zeman. Ideologizující vzorce vyprávění (2007).
Kvadratura ženy – YouTubzorce vyprábe
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Thankskilling Day: Trailer k únikovce, která se mění ve smrtelnou past
Prázdninoví herci
Bez dětí, bez chlapů, bez pravidel! Aneb Wellness víkend
Naznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?
O Samu Neillovi bez Jurských parků
Jaká a o čem je Nolanova Odyssea?
Dodatečně k pětasedmdesátce Kurtu Russellovi
A jak filmy vnímáte vy?
Právě dnes: 40 let filmové legendy jménem Labyrint
Před pěti lety odešel Muž z Hongkongu
Kochat se formou anebo obsahem?
Láska dostane ránu, idylka se nekoná a dámská jízda může začít
A JE TO TADY ZAS! přinese další porci francouzského humoru
Odhalí Spielberg americké vládní tajemství?
Goldbergovi od 10.6. na FilmBox Comedy, tak to je návrat do osmdesátek!
Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanem
Hvězdy nectím, ale podléhám onomu trendu
Stoletý literát Josef Nesvadba a jeho neznámější filmy
Býti hercem. Jest to kauf?
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.