ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
čtvrtek 8.10.2026, svátek má
Věra
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíNěco o Štaflíku a ŠpagetkoviKdo byl Old Surehand?Kriminálka podle Jana MašatyZaniklé obceKonec pohádky?Osud budoucího filozofa KlímyRakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznakyJak psal Klíma Ladislav svá dramataVyšel televizní scénář seriálu Bouře stoletíStříbrná svatba České republiky a Cinema CityKřtíme, čteme, podporujeme
Kdo byl Old Surehand?
25.09.2026 Ivo Fencl Literatura
Karl May (1842-1912) vysnil tolik hrdinů, až se to někdy plete. I Old Firehanda a Old Surehanda. Ten je nejzáhadnější. Nechápeme dlouho, co jej pohání prérií. Koho hledá? Ani Vinnetou a jeho bílý bratr Old Shatterhand to zprvu nechápou, ale finále eposu pravdu rozkryje.
Třídílný Old Surehand v Německu vyšel poprvé před sto třiceti lety (1896) a jeho prostřední část nebývá vždy vydávána v rámci románu, protože obsahuje směsici dobrodružství, která se k ústřednímu „tažení“ za pravdou a spravedlností nevážou. Už od roku 1921 bývají vydávány v samostatné sbírce Kapitán Kajman, která česky vyšla v nakladatelství Olympia roku 1980. Jak si zřetelně vybavuji, můj gymnazijní spolužák Josef se po ní tehdy mohl utlouct. Z pultů zmizela, jako by na nich ani nebyla.
Co je podstatnější? Old Surehand letos má svazky jen dva, V Llanu Etacadu (Old Surehand - V Llanu Estacadu - Karl May | KOSMAS.cz - online knihkupectví) a (v září vydaný) Ve Skalistých horách. Nu, a navzdory tomu, že fajnšmekři proti podobným postupům brojili a brojí, dají se ty knihy nadále louskat ve volné úpravě Vítězslava Kocourka (1920-1995).
Jak nás upozorňuje znalec mayovek Karel Jordán, je to právě román Old Surehand, kam si autor prvně dovolil přidat na předtitulní stránku vlastní fotografii v kostýmu Old Shatterhanda. Byl to trochu marketing a snad i pýcha a taky tento přístup vedl k tomu, že se dnes Karlu Mayovi říká „první německá pop-hvězda“.
Nejenom ta střední, ale rovněž první část Old Surehanda sestává, nutno konstatovat, z již dřív publikovaných povídek, ba sekvencí románů. Konkrétně? Text První los wapiti vyrašil už roku 1890 a byl otištěn v magazínu a další příběh V Kaňonu omylu poprvé časopisecky zveřejnili rok předtím.
V druhém dílu trilogie U táborových ohňů, který nyní česky nevychází, spisovatel pokračoval i povídkou Skořápky s kartami, časopisecky prvně uveřejněnou koncem sedmdesátých let, a následovaly texty z roku 1878 Vstal z mrtvých a Zajat na moři. Povídka V zajetí tornáda se objevila už ve sbírce z roku 1886 a sekvence Královský poklad je výňatkem ze známého kolportážního románu Lesní růže, zveřejňovaného Mayem na pokračování mezi roky 1882 a 1884. Ale já tím autora, prosím nekritizuji, já tím chci naopak poukázat, že „se uměl prodat“. Nebyl špatný obchodník.
A Surehand? Je chlapíkem se zvláštníma, hluboko zasazenýma očima, a vlastně se jmenuje Leo Bender. Co tak urputně hledal? Bratra Freda. A našel ho, a to v náčelníkovi Komančů jménem Apanačka. Jak už tušíte, oba muži jsou zpola Němci, o tom žádná, ale mají společnou indiánskou maminku (Emily), nějaký čas se skrývající v mužském přestrojení.
Old Surehand byl přitom zachráněn Old Shatterhandem právě ze zajetí Komančů a v závěrečném svazku zví čtenář navíc hodně i o konci dalšího z Oldů, a to Old Wabbla, vlastním jménem Freda Cuttera.
Román Old Surehand je každopádně poutavé čtení, a když je May kumuloval, fakticky byl na vrcholu kariéry. Ještě nepřišla krize. V knize potkáme i Utahy, Osagy a Čejeny, sledujeme lov hned čtyř grizzliů a Karel Jordán poukazuje v doslovu k druhému ze svazků (první doslov nemá) na velmi „drsný souboj kovářským perlíkem“. Je navíc názoru, že se jedná o nejkompletnější provázání zkušenosti „starého“ autora indiánek Maye s jeho zkušenostmi s detektivkou i motivy náboženskými, mystickými, spikleneckými a rodinnými. Vše smísil… a spletitý příběh ukočíroval. Jenom ten chovatel koní a hledač rodiny Old Surehand bohužel takřka ztratil víru v Boha, ale taky dodejme, že Old Wabble ji nikdy ani neměl. Tento Old není pašák. Je konfliktní, posléze zrádný a taky že platí. Je vsazen do rozštípnutého kmene, a sice mučení přežije, ale jen aby se mohl - na poslední chvíli - usmířit s nebem, a to za Shatterhandova zpěvu kostelní písně.
Nejobsažnějším Old Surehandem u nás bylo Vilímkovo vydání z roku 1902, které znovu a v šesti dílech přineslo sto let potom nakladatelství Návrat (2006-2010). Toužimský a Moravec zachovali (1931) tři díly, ale z prostředního některé povídky vyhodili a kapitoly přerozdělili. Malíř Burian tenkrát vytvořil jediný obrázek na přebal, to bylo vše. Ostatní dělal nikoli špatně Josef Ulrych.
Až nedávno (2019) pak připravil potomek rodu Moravců Michal aspoň dvě knihy z tohoto vydání, ale jsou upravené, opět jinak segmentované a s obrázky Ulrychovými, Wowkovými a Krumovými.
Zmíněný už Vítězslav Kocourek vynechal při „překládání“ vedle mnoha povídek a útržků starších Mayových textů také křesťanské pasáže a poprvé vyšla jeho verze Old Surehanda roku 1971; a právě tehdy se pustil do řádnější práce Zdeněk Burian a vytvořil zbrusu novou sadu obrázků. Zvlášť lov na medvěda je báječný a Karel Jordán upozorňuje i na brilantně zachycené kouzlo krajiny okolo jezera Pah-sawahre. Už jen dodám, že Old Surehanda zosobnil v šedesátých letech ve filmu britský herec Stewart Granger, a to jako možná až moc namyšleného hezouna: v předloze takový není. Jde o snímky Mezi supy, Petrolejový princ a Old Surehand (1964-1965) a ze série nejsou ještě nejhorší (ani ne nejlepší). Ale jedna chyba proslula. Z Wabbla udělali hloupou, nešikovnou, komickou figuru, jejíž herecký představitel navíc trapně nadehrává.
Proč však utíkat až do filmů, když nám voní sběratelské výtisky edice KOD 213/I a 213/II a když stačí přečíst čtrnáct kapitol, abychom byli dokonaleji v obraze. Ty kapitoly dohromady dávají Surehandův příběh a jmenují se Král kovbojů, Komančové, Posel, Setkání s Vinnetouem, Past, Sto stromů, Generál a Apanačka, Helmers Home, U matky Thickové, Osagové a Čejenové, Černé oko, Souboj Tobyho Spencera, Údolí šedých medvědů a Devil´s Head.
Karel May. Old Surehand. V Llanu Estacadu. Ve Skalistých horách. Albatros 2026. Oba svazky přeložil a upravil Vítězslav Kocourek. Ilustroval Zdeněk Burian. Albatros 2026. 688 stran.
Co je podstatnější? Old Surehand letos má svazky jen dva, V Llanu Etacadu (Old Surehand - V Llanu Estacadu - Karl May | KOSMAS.cz - online knihkupectví) a (v září vydaný) Ve Skalistých horách. Nu, a navzdory tomu, že fajnšmekři proti podobným postupům brojili a brojí, dají se ty knihy nadále louskat ve volné úpravě Vítězslava Kocourka (1920-1995).
Jak nás upozorňuje znalec mayovek Karel Jordán, je to právě román Old Surehand, kam si autor prvně dovolil přidat na předtitulní stránku vlastní fotografii v kostýmu Old Shatterhanda. Byl to trochu marketing a snad i pýcha a taky tento přístup vedl k tomu, že se dnes Karlu Mayovi říká „první německá pop-hvězda“.
Nejenom ta střední, ale rovněž první část Old Surehanda sestává, nutno konstatovat, z již dřív publikovaných povídek, ba sekvencí románů. Konkrétně? Text První los wapiti vyrašil už roku 1890 a byl otištěn v magazínu a další příběh V Kaňonu omylu poprvé časopisecky zveřejnili rok předtím.
V druhém dílu trilogie U táborových ohňů, který nyní česky nevychází, spisovatel pokračoval i povídkou Skořápky s kartami, časopisecky prvně uveřejněnou koncem sedmdesátých let, a následovaly texty z roku 1878 Vstal z mrtvých a Zajat na moři. Povídka V zajetí tornáda se objevila už ve sbírce z roku 1886 a sekvence Královský poklad je výňatkem ze známého kolportážního románu Lesní růže, zveřejňovaného Mayem na pokračování mezi roky 1882 a 1884. Ale já tím autora, prosím nekritizuji, já tím chci naopak poukázat, že „se uměl prodat“. Nebyl špatný obchodník.
A Surehand? Je chlapíkem se zvláštníma, hluboko zasazenýma očima, a vlastně se jmenuje Leo Bender. Co tak urputně hledal? Bratra Freda. A našel ho, a to v náčelníkovi Komančů jménem Apanačka. Jak už tušíte, oba muži jsou zpola Němci, o tom žádná, ale mají společnou indiánskou maminku (Emily), nějaký čas se skrývající v mužském přestrojení.
Old Surehand byl přitom zachráněn Old Shatterhandem právě ze zajetí Komančů a v závěrečném svazku zví čtenář navíc hodně i o konci dalšího z Oldů, a to Old Wabbla, vlastním jménem Freda Cuttera.
Román Old Surehand je každopádně poutavé čtení, a když je May kumuloval, fakticky byl na vrcholu kariéry. Ještě nepřišla krize. V knize potkáme i Utahy, Osagy a Čejeny, sledujeme lov hned čtyř grizzliů a Karel Jordán poukazuje v doslovu k druhému ze svazků (první doslov nemá) na velmi „drsný souboj kovářským perlíkem“. Je navíc názoru, že se jedná o nejkompletnější provázání zkušenosti „starého“ autora indiánek Maye s jeho zkušenostmi s detektivkou i motivy náboženskými, mystickými, spikleneckými a rodinnými. Vše smísil… a spletitý příběh ukočíroval. Jenom ten chovatel koní a hledač rodiny Old Surehand bohužel takřka ztratil víru v Boha, ale taky dodejme, že Old Wabble ji nikdy ani neměl. Tento Old není pašák. Je konfliktní, posléze zrádný a taky že platí. Je vsazen do rozštípnutého kmene, a sice mučení přežije, ale jen aby se mohl - na poslední chvíli - usmířit s nebem, a to za Shatterhandova zpěvu kostelní písně.
Nejobsažnějším Old Surehandem u nás bylo Vilímkovo vydání z roku 1902, které znovu a v šesti dílech přineslo sto let potom nakladatelství Návrat (2006-2010). Toužimský a Moravec zachovali (1931) tři díly, ale z prostředního některé povídky vyhodili a kapitoly přerozdělili. Malíř Burian tenkrát vytvořil jediný obrázek na přebal, to bylo vše. Ostatní dělal nikoli špatně Josef Ulrych.
Až nedávno (2019) pak připravil potomek rodu Moravců Michal aspoň dvě knihy z tohoto vydání, ale jsou upravené, opět jinak segmentované a s obrázky Ulrychovými, Wowkovými a Krumovými.
Zmíněný už Vítězslav Kocourek vynechal při „překládání“ vedle mnoha povídek a útržků starších Mayových textů také křesťanské pasáže a poprvé vyšla jeho verze Old Surehanda roku 1971; a právě tehdy se pustil do řádnější práce Zdeněk Burian a vytvořil zbrusu novou sadu obrázků. Zvlášť lov na medvěda je báječný a Karel Jordán upozorňuje i na brilantně zachycené kouzlo krajiny okolo jezera Pah-sawahre. Už jen dodám, že Old Surehanda zosobnil v šedesátých letech ve filmu britský herec Stewart Granger, a to jako možná až moc namyšleného hezouna: v předloze takový není. Jde o snímky Mezi supy, Petrolejový princ a Old Surehand (1964-1965) a ze série nejsou ještě nejhorší (ani ne nejlepší). Ale jedna chyba proslula. Z Wabbla udělali hloupou, nešikovnou, komickou figuru, jejíž herecký představitel navíc trapně nadehrává.
Proč však utíkat až do filmů, když nám voní sběratelské výtisky edice KOD 213/I a 213/II a když stačí přečíst čtrnáct kapitol, abychom byli dokonaleji v obraze. Ty kapitoly dohromady dávají Surehandův příběh a jmenují se Král kovbojů, Komančové, Posel, Setkání s Vinnetouem, Past, Sto stromů, Generál a Apanačka, Helmers Home, U matky Thickové, Osagové a Čejenové, Černé oko, Souboj Tobyho Spencera, Údolí šedých medvědů a Devil´s Head.
Karel May. Old Surehand. V Llanu Estacadu. Ve Skalistých horách. Albatros 2026. Oba svazky přeložil a upravil Vítězslav Kocourek. Ilustroval Zdeněk Burian. Albatros 2026. 688 stran.
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetí
Děsy MUDr. Emila Trévala
Svobodná vůle jako elegantní iluze biologických procesů
Vyšel televizní scénář seriálu Bouře století
Rytíři z Byšic – nový historický román odhaluje zapomenutý šlechtický rod
Rilla z Ingleside přichází v novém ilustrovaném vydání
Osud budoucího filozofa Klímy
Kriminálka podle Jana Mašaty
Dopadnout jako Ludvík Jagellonský u Moháče
Nenalezený mísí Kafku, magický realismus a poezii
Skutečný život římských císařů: Jak se vládne světu?
Naturalismus v kotlině, kde chyběl Émil Zola
Pozor na rozdíl mezi kamarády a ozvučnou deskou!!!
Folklor podle Otčenáška
Sherlock Holmes a mistři lží
Devět hororů od vikáře Maldena
Božena Němcová a magie
Nocleh u Párala, vzpomínka na Hrabala
120 let od narození kouzelníka Rawsona
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.