Nejprve něco zásadních informací:
Odborně se jí říká Urtica dioica, což značí: uro z latiny – pálím, řecky dioecus – dvoudomý. To znamená, že rostlina má na jednom jedinci pouze samičí květy a na jiném samčí. Jedná se o vytrvalou bylinu až 1,5m vysokou. Květy jsou bledě zelené, samičí v dlouhých snopečcích, samčí v krátkých vzpřímených latách. Zašpičatělé listy s pilovitým okrajem i plazivé lodyhy má porostlé žahavými chlupy. Roste na kyprých humózních půdách, v křovinách, vlhkých houštinách ( ale taky na těch zahrádkách!). Je indikátorem dusíku v půdě. Kvete od června do října.

Prospívá při jarní hypovitaminóze, pomáhá proti jarní únavě, posiluje organismus a snižuje hladinu cukru v krvi. Má vliv na tvorbu červených krvinek, podporuje činnost ledvin, je močopudná, léčí játra a žlučník. Upravuje činnost střev. Čerstvá nať se v lidovém léčitelství používala proti revmatizmu, utrženými rostlinami se každý den šlehalo bolestivé místo. Kopřiva obsahuje mnoho chlorofylu, jenž má dezinfekční a dezodorační účinky. Zlepšuje dýchání a prospívá i vlasům. Dokonce zvyšuje sekreci mateřského mléka.
Zevně pomáhá při vyrážkách, ekzémech, při padání vlasů a lupech.
Věřilo se, že zahání zlé duchy a čarodějnice. Kopřiva zakopaná v rohu pole ochraňovala úrodu před housenkami.

A jak s kopřivou pracovat?
Literatura doporučuje sběr mladých špiček od března do května za použití rukavic. S časovým rozpětím lze souhlasit; vykvetlé kopřivy jsou tuhé a nechutné, ale proč rukavice? Hezky holou rukou a zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou. Natrháme si kopřivy a ještě se zbavíme revma.
Doma ji opláchneme a dále zpracujeme. Z pokrmů je asi nejznámější špenát ( klidně ho vařte, nepozná se to)
Postupujeme takto: Na pánvi rozehřejeme dvě lžíce másla, přidáme nakrájenou cibuli, zaprášíme moukou a zhotovíme světlou jíšku. Rozředíme sklenkou mléka, přidáme spoustu nakrájených a spařených kopřiv a podusíme spolu s česnekem a muškátovým oříškem. Jemně osolíme, zakvedláme jedním nebo dvěma vejci. Pro vyznavače dělené stravy zahustíme nastrouhaným syrovým bramborem.
Kopřivy přidáváme do polévek, zeleninových salátů, omelet, v podstatě všude, kde používáme zeleninu. Svařená s vínem již ve středověku zaháněla kašel.
Na zlepšení růstu vlasů pomáhá tinktura. Dvě lžíce řezaných listů a kořene zalijeme čtyřmi lžícemi alkoholu (vodka apod.) a necháme 14 dní stát na slunci. Potom přecedíme a zředíme v třetině litru vody. Tímto roztokem masírujeme pokožku hlavy a necháme působit.

Tak až půjdete na jarní procházku, nezapomeňte si vzít sáček a na kopřivy určitě narazíte. Rostou totiž všude. Jen dávejte pozor, abyste nesbírali tam, kde se venčí psi. Jestli kolem rostou i fialky, natrhejte si kytičku a pár listů přidejte ke kopřivám. Při jedné výpravě jsem objevila dokonce planou pažitku, byla tužší než ta ze zahrady, ale také velmi dobrá.