Film natočený v roce 1952 a mapoval peripetie vzniku zvukového filmu s dopadem na tehdejší umělecké kruhy. Zpočátku byl spojen s technickými problémy i životními pády, ale nakonec jeho vítězství obohatilo umění, přiblížilo film zase blíže k realitě života, k obohacenějšímu vnímání diváka. Pro londýnské divadlo byl upraven roku 1983 a zaznamenal také velký úspěch.

V roce 2001, přesně na den i měsíc před čtyřmi lety, měl pražskou premiéru ještě v původní karlínské budově, kterou později poničila povodeň.

Otcem karlínské adaptace se stal zkušený muzikálový režisér Petr Novotný, Symfonický orchestr HDK hraje pod taktovkou dirigenta Fr. Drse, pro něhož byla muzikálová hudba debut. Má zkušenosti s vážnou hudbou, operou a operetou.
V hlavních rolích stále skvěle zpívají a tančí Martin Dejdar ( Don), Tereza Duchková ( Linda Stránská) v roli Kathy a Lumír Olšovský jako Cosmo. Ten za svůj výkon dostal nu v roce 2001 Cenu Thálie.
Ivana Chýlková jako excentrická, trochu blbá ( jak sama ale vždy popírá a všichni pohotově dosvědčí), ale krásná Lina nezpívá ani netančí, ona je přece hvězdou němého filmu. Bohužel příchod zvukového zničí její slávu i kariéru, i když producent R.F. Simpson ( R.Brzobohatý ) i další se tomu snaží za každou cenu zabránit.

Výkony ústřední čtveřice mně uchvátily.
M. Dejdar neztratil nic ze své bezprostřednosti a tanečního umění, které jsem obdivovala už u Bejbyho a potom u učitele tance nepřestávajícího tančit ani na prahu smrti. Přestože je více hercem a tanečníkem, stepařem a zpěvákem se „ vyučil“. Step u pana Mušky v Karlíně a zpívat u paní profesorky Salabové na DAMU. Všechny tyto role dokonale skloubil v tomto příběhu o filmu. Před premiérou vzkázal divákům:
„ Budeme dělat všechno proto, abyste se nenudili.“
A to všichni do slova a do písmene splnili.

Jak na celuloidovém pásku se na jevišti odvíjí příběh krásné, ale hloupé a nafoukané hvězdy němého filmu, která žije v bublině představ o lásce, přátelství, které k ní ostatní mají, či spíše musí cítit. Bulvární zprávy v časopisech považuje za pravdu o oboustranné „lásce“ s Donem a vůbec si neuvědomuje zcela jinou skutečnost. Příchod neznámé, ale talentované divadelní herečky Kathy změní postavení Liny, odhalí její nedostatky, specielně skvostnou mečivě ječivou řeč trhající mikrofony a ohlušující všechny kolem.

Gejzír jásavého zpěvu, tance a stepu zahalen oblakem vířících kostýmů a okořeněn tou správnou špetkou velkého herectví přispěl k důstojné oslavě sté reprízy. Klasický příběh o vzestupu a pádu, o lásce a podrazech, o chudé dívce, jež ke štěstí přišla, o hlouposti a pýše je zahrán kultivovaně bez podbízivých a laciných gest a proto nikdy nezevšední.






  Zdroj fotografie: autorka článku