Duší dítě
09.05.2005
Jindřiška Kodíčková
Divadlo
Světová premiéra se realizovala v rámci Sezóny Andersen v Arše k oslavám dvoustého výročí narození významného pohádkáře, tvůrce především pro děti a o dětech, ale i jejich blízké, kteří jim pohádky vyprávějí nebo čtou.
Téma inspirované jeho životem a dílem využil režijní tandem SKUTR ( M. Kukučka a L. Trpišovský) a pozval ke spolupráci těhotnou herečku a tanečnici A. Laštovkovou Stodolovou a novopečenou maminku devítiměsíčního syna Jaška Paulinu Dymalskou z Polska.
Obě maminky prožívají zásadní zlom ve svém dosavadním životě a pomocí tance se snaží vyjádřit své pocity z těhotenství, porodu a mateřství. Přivést nového človíčka na svět nutí k bilancování dosavadního bytí. Můj život asi neproběhl úplně ideálně, na co si vzpomínám z dětství? Otec pil? Krásné chvilky při pohádkách? Trochu se vše ztrácí v mlze uplynulého.
Chci lepší život pro své dítě, ale mám pochybnosti, jestli to dokážu. Když mu já dám všechno, ale úplně všechno, co můžu, mám záruku, že nepotká nějakého debila a nestane se z něj taky debil? Teď je v bezpečí v mém bříšku, ale pak, co ho čeká? Neselžeme jako rodiče? Jaké jméno mu dáme? Bude zdravý a šťastný? Proud otázek se míhá myslí matek, odpovědi dá teprve život. Právě v nejistotě a odhodlání všechny maminky na světě prožívají těhotenství a proto jim ostatní ženy rozumí.
V prosté scéně ( J. Kopecký), kde dvě židle nahrazují celý svět matek, netradiční projekce obrázků přímo na podlahu vytváří prostor pro optické sblížení reálné matky s fantazijním světem uvnitř a potom.
Diváky uchvátilo neobvyklé vystoupení skutečných matek, jejich pohybový rozsah i fyzická kondice, kterou jim lze jen závidět. Na druhé straně bych vystoupení těhotné herečky nepřeceňovala, reklamní výkřiky typu „ V Arše tančí těhotná!“ mi připadají laciné a zavádějící.
Na jednu stranu existuje mnoho těhotných prodavaček, úřednic, zahradnic, učitelek, které také chodí do zaměstnání. Takže „ práce“ těhotné herečky by neměla být ničím výjimečná.
Na druhé straně vystoupení můžeme považovat za pokus o zlepšení pohledu na mateřství, kdy žena, která je nespokojená se svým vzhledem, si nepřipadá sexy a bývá jí špatně, tak i přesto může žít plnohodnotný život bez pocitu méněcennosti. Těhotenství není nemoc, pouze stav. Žena v té době zkrásní, zněžní a zaslouží si být milována. Zda tomu tak bude, záleží na manželovi, rodičích, přátelích, ale i správnému postoji celé společnosti.
Pokud limitovaná minisérie představení toto poselství předala, svůj úkol bezezbytku splnila. Být matkou je nejvyšší hodnotou ženy a tak by na mateřství vždy mělo být pohlíženo.