Reakce k článku

Od: Hanka - 5.5.2005 - 8:10

Co je to svetloplachost?
Jinak je to prý opravdu pocuc, co jsem slysela. Mela (doufám, ze mela) jsem opacný problém s nespavostí, totiz - ono je to tak, ze to proste visí ve vzduchu porád. A ani ten nejlepsí doktor neslíbí, ze cloveka vylécí úplne. Vylécí pro tu chvíli, ale prezene se treba horsí období a je to tu zas s plnou parádou. Ono se celkove pacientum s temito problémy pristupuje tak, ze "ty s tím nadelás..." a stvou jen ty následky. Ale rozumný to pochopí. Já jsem si uz díky své nemoci preorganizovala byt, abych tam mela místo pro nocní trápení, knihy, pletení... teplé pyzamo (nespavci trpí zimou), aromalampy, vune, hudbu, solné lampy, masázní podlozky na nohy a kdyz to prijde, clovek by prorazil nejradeji hlavou zed a vzteky vsechno rozflákal. Dokonce jsem byla dvakrát ve dve hodiny ráno i behat. Verím, ze jsem prekonala osobní rekordy. Blbé je, ze to na cloveku není videt. V nouzi poznás prítele, takze pacientce velmi verím. Taky jsem spoustu vecí i lidí prehodnotila i vlastne pohled na sebe sama.

Od: Martina Bittnerová - 5.5.2005 - 8:35

Světloplachost se projevuje třeba tak, že mě nikdo nevyfotí bleskem...

Od: MARTINA - 5.5.2005 - 12:16

Našla jsem na netu -svetloplachost je to, ze kdyz se podivame do silnejsiho zdroje svetla, vidime v nem jen sedou mlhu, pokud je mistnost vice osvetlena, tak krome mlhy navic vidime neskutecne rozmazane , navic je to "posuv" videneho spektra zachyceni svetla, neboli vidime trochu lepe nez ostatni lidi ve tme a v seru a dela ti lepe. Ze svetla boli oci a hlava,
Lépe bych to vyjádřit nedokázala...

Od: Hanka - 5.5.2005 - 13:24

Docela zajímavé, jeste jsem o tom neslysela.

Od: Renata Šindelářová - 5.5.2005 - 22:57

Víte, nejhorší je, že těchhle "dobových nemocíů, jak já to nazývám, je spousta. Od alergií, astmat a ekzémů po vysoký tlak, zvýšený cholesterol nebo Crohnovu chorobu (chronický zánět tlustého i tenkého střeva). A doktoři vám řeknou, že neznají příčinu, ale ve skutečnosti je to podobné jako u toho únaváče: špatná životospráva, špatný životní styl. Všude to slyšíme kolem sebe, ale málokdo se tím nakonec řídí. Nedovedu si představit, jaké nemoci budou trápit tento svět za takových sto, dvě stě let - pokud se ovšem takového věku naše civilizace vůbec dožije.

Od: Hanka - 6.5.2005 - 10:09

Renata
Más naprostou pravdu, musím ríci. Navíc je to jeste jedním vlivem, který je velice tezké zastavit a vubec si ho uvedomit. STRES. Oblíbené, moderní, slovo a moudrá rada zní: "vyhýbat se stresovým situacím"... rada nad zlato - asi taková, jako kdyz si zlomís nohu a nekdo ti rekne "co bolí, to sílí, zkus to rozchodit..." proc zrovna takováto rada? Protoze dotycný rádce potrebuje skáknout na postu a potrebuje dovézt z mesta nákup. Tohle je samozrejme naprosto fantazií vysponovaný prípad, kde je zrejmá nesmyslnost uposlechnutí, ale v mensí míre je to jev, který nás opravdu obklopuje a tlací - kdyz se dáme. Zjednodusene receno - porád neco musíme. Rada zní: "vyhýbej se stresu jak chces, ale hlavne tak, at me to nezasáhne". Zmínila jsi zivotosprávu. Zkus zmenit zivotosprávu a uvidís, jak to najednou bude vsem strasne vadit. Cetla jsem to v jedné knize, neverila jsem tomu. Ale kdyz jsem pak udelala praktický pokus prímo na sobe, az me vydesilo, jak to sedí. Myslím si, ze mozek je nejdokonalejsí orgán, který príroda mohla vytvorit. Kdyz totiz pohrozí první on a my uposlechneme, funguje clovek asi dobre. Je to sice zlé nepríjemné, nálady, neco, co clovek nepopíse a jiný nebere, ale más moznost si ríci "tak takhle ne. Neberes to? Tak bacha na tebe..." (jak jsem pochopila i z prístupu pacientky). Ale jakmile se to dostane dál do tela v podobe tebou zmínených NEMOCÍ, je zle... Ne, to je spís na román a je to dost hluboké téma. Priznám se, ze dnes tak trochu i dekuji "jen" své nespavosti, ze mi dala vedet, ze delám neco blbe a probudila tak uz málem mrtvou mysl. Minimálne bych bez ní byla asi bezdomovec a jeste plný dluhu. Rekla bych, ze mozek je filtr, který kdyz nefunguje, je na nic bud zivot nebo zdraví.

Od: witch - 6.5.2005 - 11:11

to Hanka
Změna životosprávy vadí okolí? To si nedokážu představit. Píšeš, že o tom víš své. Můžeš to rozvést? Třeba nějaké příklady?

Od: Martina Bittnerová - 6.5.2005 - 11:17

Problém je v tom, že když tím onemocníte, jsou vám všechny rady o změně životosprávy a životního stylu houby co platné... A me osobně nezničilo to, co jím, ale to, ž e jsem si nemohla dovolit být s virozami a chřipkami doma, musela jsem je přecházet,kromě toho nepravidelné noční služby a neuvěřitelný stres v práci...Prostě životní styl je jedna věc, ale to, v jakých podmínkách v této zemi člověk pracuje, je věc druhá...

Od: Hanka - 6.5.2005 - 16:23

witch
Asi jsem to napsala zmatene. Zmena zivotosprávy je samozrejme dobrá, pro dotycného urcite. Ale okolí a, bohuzel dost casto tomu nejblizsímu, to dost casto vadí a clovek tak vidí, ze spís nez sám se sebou bojuje stylem: "ne, vzdyt já vím, ze je to dobré. Ale dám si az ráno...." "... prosím, vím, ze je to výborné, ale já chci jen trosku..."

Od: Hanka - 6.5.2005 - 16:25

Martina
to je, bohuzel, pravda. Ale i ta práce - stojí-li za to - musí respektovat osobnost, aspon, pokud to jde. Clovek musí za sebe bojovat s okolím, jinak okolí bojuje s ním. A to je pak nerovný boj.

Od: Renata Šindelářová - 7.5.2005 - 12:39

Martina
Tím špatným životním stylem jako jednou z příčin těchto nemocí jsem myslela právě to přecházení nemocí, stres, nepravidelný biorytmus, málo pohybu apod. Samozřejmě, že když tu nemoc máš, tak už tě ani dodržování správného životního stylu nevyléčí, možná ti pomůže nanejvýš v tom smyslu, že ti nebude hůř. Ale - zřejmě i teď všechny ty vracející se rýmy přecházíš, protože by tě asi z práce brzy vyhodili, kdybys byla z každého měsíce čtrnáct dní nemocná. Znám také jednu ženu s únaváčem a ta je ráda, že stěží zvládne práci na částečný úvazek a domácnost. Musím řici, že já osobně tě obdivuji za všechnu tu aktivitu, se kterou se po práci věnuješ literatuře a Nerawebu, protože takový zápřah leckdy nezvládá zdravý člověk. (TeĎ jde ještě o to - je to pro tebe dobře, protože tě to udržuje v určité kondici, nebo se tím naopak vyčerpáváš a nemoc se ti pak může horšit?)

Od: basi - 7.5.2005 - 14:26

Asi jste už zkusila homeopatii? A co vysadit práci na pár měsíců, jít prostě na pracák nebo se dohodnout s lékařem na neschopence, moje známá na to dostala i lázně. Je to bohužel i dost o tom, jak kdo se umí ozvat a vydupat si péči :( Někomu prý pomohlo moře, mimo sezonu jsou pobyty celkem levné, rodina by třeba pomohla s půjčkou...

Od: Tomáš - 8.5.2005 - 16:17

Pro Martinu Bittenerovou
Tenhle článek jsem si vlastně přečetl jenom ze zvědavosti. Moje sestra také trpí únavovým syndromem. Přesně chápu autorku, se sestrou jsem všechno prožíval od začátku. Od počáteční nedůvěry okolí a dokonce i lékařů,zbytečné upoutávání pozornosti, potom konečně následovalo uznání syndromu jako nemoci.
Dnes, po půl roce už je sice sestře lépe, ale prakticky už to nikoho nezajímá. Přítel se s ní rozešel a kamarádi si také našli jiné přátele, kteří se dokážou bavit (a ne jen ležet). Snažil jsem se co nejvíc pomoci, ale teď už vím, že to prostě nejde. Ten člověk se z toho prostě musí dostat sám a nejhorší je, že mu nikdo neřekne jak a on sám neví. Přeju všem nemocným, aby to dokázali.
Opravdu moc děkuji za skvělý nápad, to takhle napsat, hlavně aby se o tom dozvěděli i ostatní. Je mi sympatický i Váš styl psaní (jasný a hodnotný). Jen víc takových lidských článků!

Od: MARTINA Bittnerová - 8.5.2005 - 16:37

Tomáš -děkuju moc reakci. Právě proto jsem to napsala, aby lidi věděli, že to existuje a právě proto děláme literárně-hudební večer 12-května, kde taky vystoupím...
Jojo nikdo člověku nepomůže, pomoct si našinec musí opravdu jen sám...Přeju sestře hodně zdaru a ať to nevzdává...

Od: witch - 9.5.2005 - 19:30

Nejen pro Hanku
No, to jste (jsi) popsala se spíše týká stravování. Ano, někdy je to těžké na návštěvě u tchýně odmítnout, že to je moc tučné, příliš cukru ... Ale dají se dělat kompromisi, nebo v případě, že od začátku (ať seznámení, nebo změny vašeho život. stylu) budete trvat na svém s tím, že to nemyslíte zle, ale že by vám to neudělalo dobře na žaludek. Já nežiju jako z knížek, sladké si dám ráda. Ale miluju ovoce a zeleninu, strasne ráda plavu, chodím na procházky se psem i bez, hraju volleyball, ale taky si ráda polezím jenom tak a přečtu knížku. Jediné, co je trochu problém, že nemám vždy dost spánku, ale to je dáno školou, pozdě končím a pak druhý den brzo začínám. Ale pak to dohoním při nejblížší příležitosti.

Zrovna nedávno jsem byla na chaloupce, cely víkend. V okolí krásné lesy, na procházky jak dělané. Udělala se práce na zahradě, uvařilo se, pak se šlo ven s pejsekm. Strávila jsem tak nádherny víkend nejen se svým přítelem a i když byl aktivní, tak jsem si odpočinula. Protože jsem ho celý prožila v pohodě, žádný spěch :8) To je to důležité, umět si najít klidný koutek, volný víkend. Jestliže pojedete půl roku v kuse bez pauzy, pak vás budou jen těžko dávat dohromady.

Jinka přeju hodně síly a nenechte si brát čas, který byste měli věnovat sobě :8))) Život si můžete i užívat :8)

Lenka alias Witch :8)

Od: witch - 9.5.2005 - 19:33

Omluva
Za ty chyby, jak pravopisnou, tak i překlepy, ještě nějaká čárka, ono se mi špatně píše přímo do toho komentáře, jsou to vcelku malá písmenka na mě :8(

Tak pardon.

Od: Hanka - 10.5.2005 - 7:32

Witch
Ano, já jsem to stáhla ciste na výzivu, ono to ale urcite platí obecne. Co se týce fyzické aktivity - najednou prátelé netouzili po nicem jiném, nez spolecne chodit do hospudek, vsichni perfektne vedeli, jak mi zorganizovat cas. A tak to platí i v práci. Verím, ze správnejsí je ríci NE, nez pak se zpozdením vycítat a svádet vinu, ze jsem neco nedokázala, na druhé. Ale je to tezké, to urcite. Co se týce aktivity, minulý týden jsem si dala neplánovanou pauzu (tzn. makala jsem jen 3 dny v týdnu) a to kvuli nejakému viru, co obstastnil moje telo. Já osobne si ríkám, ze dokud mám zdravé nohy a celkove zdravé telo a ducha, tak at to monstrum maká. Pravdou, ze zas neumím relaxovat. Nemám cas na prátele a lenosení. Ale moje osobní zkusenost je ta, ze lépe je si nabrat víc, zmírnit se dá vzdycky.

Od: witch - 11.5.2005 - 15:15

Hance
Nabrat víc a zvolnit se dá? To snad není ani myšleno vážně. Člověk by si měl naložit tolik, kolik unese. To je jako, že si pořídím 3 dětí, vždyť je budu dávat do školky, školy ... Popř. je můžu šoupnout babičce, že? Když už něco začnu, tak se to pokusím dokončit, ale ne, že si budu nandávat plnou náruč úkolů, a pak půlku budu odkládat, či přehazovat na někoho jiného. Myslím si, že pravé umění je rozvrhnout si čas a naložit si tolik úkolů a činností, abych vše stíhala a nikdo nestrádal, hlavně ne moje tělo. Ne vždy to jde, ale rozhodně je dobré se o to pokusit. Ono to časem půjde :8) Abyste pak časem taky neměli problémy se zdravím. No a potom si můžete stěžovat.

Od: Hanka - 11.5.2005 - 15:38

witchka
Jó, tak to já jsem spatný plánovac. Já to neumím - nandat si tolik, kolik je potreba. Pak dojdu k tomu, ze je to bud málo, nebo moc. Kdyz moc, zmírnit musím, kdyz málo, nemuzu spát, ruzné nepríznivé vlivy dne ze sebe casto dostanu práve pohybem, takze nandám víc, vsak ono si telo rekne, ze má dost. Ale tohle se vztahuje opravdu jen k tomu pohybu, jedine vuci nemu je to mysleno vázne. Ostatní (viz ty deti atp.) je z jiného soudku. Tam uz se jedná o zodpovednost za nekoho jiného a je tam pravda, ze úvaha nad tím, zda to zvládnu a jak, je víc nez nutná.

Od: Martina Bittnerová - 11.5.2005 - 15:41

Strádací tělo - tak já trávím celé dny prací:-) Přes den zaměstnání, večer píši, pak organizuji literárně-hudební večery pro Neraweb a tak, na další věci už mi bohužel nezbývá skulinka... A to mi ještě spousta lidí klidně řekne, ¨že jsem líná a nic nedělám. A že se mám hrozně moc dobře, protože musím mít spoustu volného času...Škoda, že se nejdou "flákat" za mě, jak ráda bych si to s nimi vyměnila...

Od: Hanka - 11.5.2005 - 16:12

Martina
Ted jsi na to kápla, takové znám také. A kdyby to zustalo jen u toho konstatování, ze se flákám a mám spousty volného casu! Dost casto to bývá i s naorganizováním cinností, co bych mela delat... abych byla nevím co. Asi správne zijící clovek. To uz jsem vzdala, asi nebudu nikdy správne zijící clovek. Snazím se utesit aspon tím, ze to co delám (pro jiné flákám), me aspon baví.

Od: witchka - 11.5.2005 - 19:05

Hanka
V tom případě jsem to špatně pochopila, protože já to brala obecně, jakože všeho moc, ne jen pohybu. V tom případě asi ano. S tím bych i souhlasila. Taky vím, že jsem to někdy přehnala, protože mám problémy s kotníkama. Večer poznám, že to byla moc dlouhá trasa, že to příšzě nemůžu :8)

Od: Tomáš - 13.5.2005 - 23:01

Pro Martinu Bittnerovou
Vám taky přeji hodně zdaru, ale na Vaší činorodosti je vidět, že jste větší
část překonala.
Ten Literárně - hudební večer bych rád navštívil, ale obávám se, že se
uskuteční v Praze. Nemýlím se co? Momentálně se vyskytuji spíše v Českých Budějovicích, takže
by to pro mě byla docela zajížďka. Nebude se něco podobného konat také v
Budějovicích nebo okolí? Mohl bych Vás poprosit, abyste mi odepsala na můj mail?
Dostanu se na něj rychleji než na Neraweb. Děkuji

Od: orkef - 15.5.2005 - 18:33

Spoved \" unavača\"
Tiež trpím tymto syndromom už niekolko rokov. &tiež si všetci včítsane lekárov mylsleili že som lem hypochonder. mam 45 rokov a sam viem ako je to otrasen. Velmi mi mpomohhla kniha dr.Jonáša.Unavovy syndrom.
Zakladom je si zistit ci mate v krvi kvasinky.pOZOR ! nie v stolici ,ale v krvi. potom s ato lieči specialnymi liekmi. ked som prisiel za koznmy lekarom ,že chcem zistit kvasinky v krvi a nemam kozne problemy pozeral na mna ako na blazna. Ale ked prisli vysledky a ja som mal enormen vysokie hodnoty kvasinek v krvi hned otocil a dal mi tie najlepšie lieky ake mal. a este mi pomaha aj čaj-lapacho.
*Prajem veľa zdaru.
Ak poznate nejake podujatia o nas unavačoch ,pošlite mi terminy.
&diky a prajem vela, vela trpezlivosti

orkef

Od: Renata Šindelářová - 30.5.2005 - 21:00

orkef
To jsem nevěděla, že únavový syndrom souvisí též s kvasinkami. Vím o existenci kvasinkového syndromu - který by se měl právě projevovat přemnoženými kvasinkami v organismu a průvodní příznaky jsou také únava, bolest hlavy a a aasi stovka dalších příznaků, s kterými vás normálně lékař uzná jako zdravého a práce schopného. Nejedná se ale zřejmě o jednu nemoc se dvěma různými názvy, nebo ano?

Několik posledních článků v rubrice Společnost